Bartolomějská noc

Verze pro tiskVytvořit PDF
Georgio Vasari

24. srpen je smutnou připomínkou v dějinách protestantismu. V noci na 24. srpna roku 1572 došlo tragickému masakru protestantů ve Francii a tento den vstoupil do dějin jako Bartolomějská noc. Došlo k vyvraždění tisíců reformovaných křesťanů, hugenotů – moderní historici udávají rozmezí pěti až třiceti tisíc lidí.

Reformace se šířila do Francie od samotného počátku, ale své místo si hledala poměrně obtížně. Katoličtí panovníci reformaci nepřáli a od samého počátku ji tvrdě potírali. Přesto se – především na jihu Francie – reformaci dařilo a na konci padesátých let šestnáctého století můžeme mluvit dokonce o probuzení, které prošlo francouzskými městy i vesnicemi.

Významnou roli zde hrála ženevská církev, která se stala místem, kam proudili pronásledovaní křesťané ze všech zemí v Evropě a především z Francie. Během deseti let se zdvojnásobil počet obyvatel Ženevy. Jan Kalvín se věnoval těmto uprchlíkům, a díky jeho službě mnozí z nich zakoušeli touhu nést evangelium zpátky do země, ze které uprchli. Kalvín připravoval nové kazatele – teologicky i charakterově – a posílal je zpět do Francie jako misionáře. Následně s nimi udržoval intenzivní neoficiální písemný kontakt. Tito kazatelé věděli, že jdou do země, kde budou pronásledováni, kde jim hrozí smrt, kde nebudou moci svobodně vyznávat svou víru, přesto šli s touhou šířit evangelium.

Pouze během několika málo let na přelomu padesátých a šedesátých let 16. století vznikly ve Francii stovky nových reformovaných sborů a uvěřily desetitisíce lidí. Z pramenů víme, že v roce 1555 bylo ve Francii založeno pět nových reformovaných sborů. O čtyři roky později už prameny zmiňují více než sto sborů a na začátku šedesátých let šlechtic a politický vůdce hugenotů, admirál de Coligny (zavražděný během Bartolomějské noci) zmínil přes dva tisíce sborů a mluvil o čtyřech stech tisících bojeschopných mužích v těchto sborech. Většinu těchto sborů založili misionáři, kteří přišli ze Ženevy. Učenci odhadují, že se obrátily více než tři miliony Francouzů.

Z Kalvínovy korespondence se dozvídáme, že např. v Bergeracu se na nedělní kázání scházelo kolem čtyř až pěti tisíc věřících. Kazatel v jihofrancouzském Montpellier napsal, že musí v neděli dělat tři shromáždění, protože se schází kolem šesti tisíc lidí. A v městě Toulouse byl sbor, který měl více než osm tisíc duší. Bůh mocně jednal v této katolické zemi.

Ale podobně jako v jiných evropských zemích této doby akce vyvolala reakci. Od roku 1562 se Francie utápí v občanské válce, náboženské válce mezi protestanty (hugenoty) a katolíky. Bartolomějská noc 24. srpna 1572 je jedním z vrcholů této občanské války a v podstatě znamenala porážku protestantů ve Francii.

Ačkoliv Jindřich IV. Navarský v roce 1598 Nantským ediktem zavedl náboženskou svobodu, nepřestali být protestanté ve Francii pronásledovanou skupinou a po zrušení Nantského ediktu Ludvíkem XIV. v roce 1685 byli na dalších sto let (do r. 1787) postaveni zcela mimo zákon. 

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer