Kdo je biblický Ježíš Kristus?

Verze pro tiskVytvořit PDF

Ježíš Kristus není pouhým dokonalým člověkem, ačkoliv dokonalým člověkem bezpochyby byl, není ani Bohem, který by se ukázal v lidském těle, ale je najednou a v jednu chvíli už navěky cele Bohem a cele člověkem. On je Bůh, který přišel v těle.

Jan 1,1-14 1Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. 2To bylo na počátku u Boha. 3Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. 4V něm byl život a život byl světlo lidí. 5To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. 6Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. 7Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. 8Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. 9Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. 10Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. 11Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. 12Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. 13Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha. 14A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

Tento nádherný biblický oddíl z Janova evangelia, nám zjevuje Krista především jako Boha, klade důraz na Ježíšovo plné božství a na to, že se pro nás stal Mesiášem (Spasitelem) tím, že se stal člověkem a zemřel na kříži.

Slovo, jímž je Ježíš Kristus, je od počátku, On je věčný ve své existenci, má život sám v sobě (J 5,26). To Slovo bylo u Boha (J 1,18), to Slovo bylo Bůh (Ko 2,9).

Vše je stvořeno skrze Krista a pro Krista (Ko 1,15-16). V něm byl život (J 1,4a). Pán Ježíš je podstatou života i jeho zdrojem. Život, který byl a je v Kristu, byl světlem lidí (J 1,4b). Před pádem žil člověk a celé stvoření v tomto Světle. V člověku i v tvorstvu byl tento život, který má věčnou podstatu a existenci, nebyla smrt, ještě nevešla do světa (Ř 5,12). Tak člověk stvořený k obrazu Božímu žil v tomto Světle, totiž v Bohu (1J 1,1-2).

Hříchem Adama (Genesis 3. kapitola) došlo k pádu a tím i k oddělení člověka od Boha (Krista). Jako hříšník už nemůže dál přebývat v tomto Světle (1 Tm 6,16), nemůže být v Boží přítomnosti. Bůh je svatý, hřích nemůže být v Jeho blízkosti (1 Pt 1,15-16; Ef 1,4)! Člověk upadl do temnoty, není v něm již tento život z Boha, člověk je tedy duchovně mrtvý (Gn 2,16-17). A společně s člověkem (a jeho vinou) celé tvorstvo propadlo zkáze (Ř 8,20).

Jan 1,5 říká, to světlo ve tmě svítí a tma jej nepohltila, nepřijala! Zde máme důkaz neslučitelnosti Krista s Beliálem, světla s temnotou (2K 6,14-15). Jako Pán, který je světlem, nemůže mít podíl na žádné temnotě, tak také křesťané mají být odděleni od světa, který je pod mocí zlého (1J 5,19). Vždyť o nich platí, že jsou v Kristu, tedy ve světle. Nemohou tedy mít podíl na skutcích tmy. Vždyť Bůh je třikrát svatý (Iz 6,3).

Světlo přichází do světa, a Jan Křtitel, Bohem poslaný svědek, ukázal na Krista poté, co Ho rozpoznal (J 1,33).

Pán Ježíš přišel spasit křížem lidstvo a vytrhnout ho z duchovní smrti (J 3,16). Celá Jeho služba směřuje v pokoře a poslušnosti k naplnění vůle Boha Otce, tedy ke kříži a ke spasení (Lk 4,43; J 4,34). Na kříži je dobojováno toto spasitelné Boží dílo (J 19,28 a 19,30)

Navzdory tomu všemu svět nerozpoznal svého Stvořitele a Spasitele, protože miluje více hřích, než spravedlnost (J 3,19). Dokonce Jeho vlastní Ho nepřijali (Skutky 4,10). Kdo však Ho přijal, nebo přijme a věří v jeho jméno, stává se Božím dítětem (1J 3,2). Takový člověk se zrodil z Boha, je vytržen z duchovní smrti (J 3,16; J 3,36), je obnoven (2K 3,18; Ef 4,24). Narodil se znovu (J 3,3) z Ducha svatého (Ef 1,13-14) a žije obnovený vztah se svým Bohem a Stvořitelem Ježíšem Kristem k Jeho slávě (Ř 2,7; Fp 1,20-21).

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer