Pláště v rukou Saula (Sk 7:58)

"a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Svědkové dali své pláště hlídat mládenci, který se jmenoval Saul."

Pokud chceš v neděli vypadat přede všemi jako následovník Krista, abys přes týden v práci nebo ve škole raději vypadat stejně jako lidé ve světě, kteří se Bohu vzpírají a nejraději by jej vytěsnili ze své mysli, ze svého světa, pak se snažíš stát na břehu i v loďce, která se od břehu vzdaluje...

...Padnout ve svém srdci před Bohem znamená pokořit se, činit pokání a cele uvrhnout svou naději na spásu, na odpuštění hříchů na Krista Ježíše. Kdo to udělá, setká se s Ním - s mocí Jeho lásky. Setká se se vzkříšeným Ježíšem! Pak už to nepůjde, stát pořád jednou nohou na břehu a druhou v loďce. Pak i služba hlídání pláštů v rukou Saula dojde proměny.

Text kázání

Osnova kázání

Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých (Sk 13,30)

Vzkříšení jako nezpochybnitelný důkaz Božího vítězství a dokonané spásy!

Ježíš Kristus svedl boj s mocí hříchu v životě i ve smrti. A zemřel! Přicházíme však zpět k našemu dnešnímu jedinému verši: Sk 13, 30 Ale Bůh Ho vzkřísil z mrtvých. To je nezpochybnitelný důkaz o Božím vítězství nad hříchem! Hřích tedy nemá vládu ani nad našimi životy. Bohu buď za to chvála.

Text kázání

Osnova kázání

Rozlišuj, nebo zemřeš! (Sk 17,1-14)

Berojští a jejich příklad pro nás

Největším problémem, kterému církev čelí, je neschopnost rozlišovat. Pokud nedokážete rozeznat pravdu, můžete zemřít na tisíc herezí. Je to jako duchovní AIDS. Nefungující imunitní systém způsobí, že jste náchylní k úmrtí na tisíc nemocí“. Stejně tragické je, když pro neschopnost odlišit pravdu od lži odmítáme pravdu a tím pádem i živého Boha.

Charakteristika "efezského" křesťana (Sk 20,32-38)

Mysl, ruce a srdce

Duchovní zdraví má tři roviny – rovinu, která se týká naší mysli, tedy toho, co víme, co poznáváme, jak věcem rozumíme, dále je tady rovina vůle – to jsou věci, které děláme, jak to, co poznáváme, převádíme do praxe a konečně třetí je rovina srdce, v tom dnešním slova smyslu, kdy mu rozumíme především v emocionální rovině.

Text kázání

Osnova kázání

Charakteristika "efezského" křesťana - Sk 20,32-38

Mysl, ruce a srdce

Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 8. září 2013

Pokoj vám a milost, milovaní svatí. Zabýváme se efezskou církví, jak nám ji popsal Duch svatý skrze Lukáše v knize Skutků. Viděli jsme založení církve v Efezu, probuzení, které do Efezu Pán Bůh dal, viděli jsme protivenství, kterým musela tato církev čelit. A minule jsme si ze 20. kapitoly Skutků ukázali pět charakteristik zdravé církve, jíž církev v Efezu nepochybně byla. Jednalo se o to, že to byla 1. církve vedená biblicky kvalifikovanými a ustanovenými staršími, 2. trpící církev, 3. vyučovaná církev, 4. Boží církev, 5. ohrožená církev.

Osnova kázání

Charakteristiky církve v Efezu (Sk 20,17-31)

Odevzdáni Slovu Boží milosti

Důležitost Božího slova byla v efezské církvi nepřehlédnutelná. To je něco, co bychom nalezli v jejím genetickém kódu. Dnes se podíváme na to, jak se tento genetický kód projevoval navenek – z našeho textu si ukážeme pět charakteristik efezské církve, tedy pět znaků zdravé církve.

Text kázání

Osnova kázání