Bible je pro nás naprosto klíčová - Oz 4,1-14

Verze pro tiskVytvořit PDF

Dostatečnost Bible pro život křesťana a církve

Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 12. června 2011 (mp3)

Dobrý den a pokoj vám. Po týdenní odmlce se dnes znovu vracíme ke studiu věcí, které jako sbor považujeme za klíčové. Jsou to takové věci, o kterých můžeme říci, že je chceme jako křesťané zdůraznit. Chceme slyšet, co nám Boží slovo říká o věcech, které jsme zformulovali do jednoduchých a krátkých prohlášení.

Mluvili jsme již o tom, že máme velkého Boha. Ukazovali jsme si, že náš Bůh je Bohem slávy a že není nic, co by se mu mohlo rovnat. S tímto postojem chceme také přistupovat k Bohu. O tom, že k tomuto velikému a svatému Bohu můžeme přistupovat, jsme mluvili v předešlém kázání – je to možné jenom a jedině díky oběti Pána Ježíše Krista. Jenom díky jeho kříži se my, hříšníci, můžeme postavit před Boží tvář, vejít do svatyně svatých a uctívat Boha. A nejen to – jsme samotným Bohem přijímáni jako Jeho milované děti, jak nám to dosvědčuje Duch svatý, který nám byl dán.

  • Římanům 8:15 Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!

To je druhý důraz, o němž jsme mluvili před čtrnácti dny – Ježíš Kristus ukřižovaný. Ježíš je srdcem křesťanské víry. Je začátkem i koncem, je centrem – On je prostě vším. S Ním máme všechno a bez Něho nemáme vůbec nic. Bez Krista jsme prázdní, mrtví, ztracení v bídě a v hříchu. Ale s Kristem máme všechno.

  • Římanům 8:31-32 Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?

Tady se dostáváme k jedné důležité věci a spolu s ní také k tématu dnešního kázání. Jak můžeme poznat Krista? Jak můžeme vědět, že ten, koho poznáváme, je skutečně TEN Kristus, s nímž nám Bůh daroval úplně všechno?

  • 2 K 11:4 Když někdo přijde a zvěstuje jiného Ježíše, než jsme my zvěstovali, … klidně to snášíte!

Samotné Boží slovo nám ukazuje, že je možné poznávat jiného Ježíše než toho, o němž mluví Písmo a s nímž jsou spojena všechna zaslíbení Boží. A tím se dostáváme také k našemu třetímu důrazu a tím neprostá nepostradatelnost Bible.

Ačkoliv Bible sama o sobě není cílem, je naprosto nepostradatelným klíčem a průvodcem pro naše poznání Boha a pochopení Jeho vůle a Jeho plánu pro naše životy. Jen z Božího Slova se můžeme dozvědět pravdu o Bohu i o člověku, jen z Písma můžeme získat moudrost ke spasení skrze víru v Ježíše Krista. Věříme, že celé Písmo je plně inspirované, naprosto bezchybné a absolutně neomylné.

Budeme tedy mluvit o nezastupitelnosti Písma v životě Božího lidu. Pojďme otevřít text Písma a budeme číst z Oz 4,1-14.

I. Slyšte Hospodinovo slovo

Prorok Ozeáš kázal v severním království, v Izraeli, zatímco jeho současník Izajáš, kázal v jižním království, v Judsku. Ozeáš žil v Izraeli, v severním království, které se hned od svého vzniku odvrátilo od Hospodina. První král Izraele, král Jarobeám, svedl Boží lid, když dostal strach o „své“ království:

  • 1 Královská 12:27-28 Kdyby tento lid chodil slavit obětní hody do Hospodinova domu v Jeruzalémě, obrátilo by se srdce tohoto lidu k jejich pánu, judskému králi Rechabeámovi. Mne by zabili a vrátili by se k judskému králi Rechabeámovi". Král se poradil a dal udělat dva zlaté býčky a řekl lidu: "Už jste se dost nachodili do Jeruzaléma. Zde jsou tvoji bohové, Izraeli, kteří tě vyvedli z egyptské země!"

Toje je Izraeli Hospodin, který tě vyvedl z Egypta. Tak to lidé slyšeli a potom uctívali modly a dávali jim jméno Boží. Bůh povolával proroky – bezejmenné, „malé“ proroky, ale i velké proroky, jako byl Elijáš a Elíša, přesto většina lidí neuctívala Hospodina Boha Izraele, ale klaněla se modlám. Ale i ve chvíli, kdy se Elijáš cítil úplně sám a na pokraji zhroucení, tak ho Bůh povzbuzoval a řekl mu:

  • Římanům 11:4 Zachoval jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili kolena před Baalem.

V době Ozeáše – mimochodem jméno Ozeáš je hebrejská podoba řeckého Ježíš, Hosea, Jozue, tedy Bůh zachraňuje – byla situace stejná a možná ještě trochu horší. Přesto Ozeáš poslouchal Boha a věrně několik desetiletí volal lidi k pokání. Pojďme se teď podívat přímo do textu, projdeme jím a potom vybereme několik aplikací, které mluví přímo k našemu tématu.

A. Hříchy lidí (v. 1-5) - První věc, kterou Bůh ústy Ozeáše odhaluje a pojmenovává, jsou hříchy lidí. Všimněte si, čím tento text začíná – začíná Božím slovem: Slyšte slovo Hospodinovo. A potom přichází velmi tvrdé slovo, slovo soudu. Bůh vede při se svým lidem. Je to soudní spor, kde Bůh je na straně žalobce, kde Bůh je poškozený. Co je předmětem tohoto sporu?

V zemi není věrnost (víra), milosrdenství, a poznání Boha. Kde měla být oddanost Hospodinu tam je odpadlictví a duchovní smilstvo. Kde mělo být milosrdenství a soucit s chudými a opuštěnými, s potřebnými a nuznými, tam je arogance, vraždy, násilí, bezohlednost. Kde měla být známost Boha, tam jednají lidé rouhavě, bezbožně, nevděčně. Zdá se, že prorok nepopisoval žádnou novou situaci a za těch 2700 let se toho příliš nezměnilo. O osm set let později apoštol napsal:

  • Římanům 3:10-18 Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha; všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden. Hrob otevřený je jejich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, hadí jed skrývají ve rtech, jejich ústa jsou samá kletba a hořkost, jejich nohy spěchají prolévat krev, zhouba a bída je na jejich cestách; nepoznali cestu pokoje a úctu před Bohem nemají.

Jak je to s lidmi dnes? Je to úplně stejné. Ozeáš mluví o tom, jak se rozmáhá bezpráví, jak se rozmáhá nespravedlnost, dokonce to bylo možné sledovat na přirozeném běhu přírody – zvěře i ptactva ubývala, hynuly ryby v moři. Hříchy lidí vedly k ekologickým katastrofám.

Zvrácenost došla tak daleko, že prorok volá ty, kdo by s tím chtěli něco dělat, aby to nedělali. Už je pozdě. Boží soud už přichází. Lidé jsou nenapravitelní. Nechtějí poslechnout. Chtějí dál zůstat ve svých hříších. Nesnesou, aby jim někdo cokoliv říkal. Proto na ně tvrdě dopadne Boží soud:

Ozeáš 4:5 ale upadneš za dne, a za noci upadne s tebou prorok; zahladím i tvou matku.

Moji milí, to jsou nesmírně tvrdá slova. Ale prorok Ozeáš by mohl úplně stejně vystoupit i dnes, v České republice a jsem přesvědčen o tom, že by říkal přesně totéž, co před skoro třemi tisíci lety. Žádná víra, žádné milosrdenství, žádné poznání Boha. Proto tento lid padne.

Ale nejenom, že hřešil lid – situace byla ještě mnohem horší. Proti Bohu se proviňovali i kněží.

B. Hříchy kněží (v. 6-11) – ti, kdo měli ukazovat na Boha, kdo měli vyučovat o Bohu, kdo měli zprostředkovávat Boží slovo druhým, se od Boha odvrátili. Proto znovu prorok opakuje velice tvrdá slova soudu – můj lid zajde. Jsou to slova jak lidem, tak kněžím, o jejichž hříších se mluví v následujících verších.

Ozeáš 4:6 Můj lid zajde, protože odmítá poznání. Ty jsi zavrhl poznání a já zavrhnu tebe; nebudeš mým knězem. Zapoměls na zákon svého Boha; i já zapomenu na tvé syny.

Všimněte si toho, co Ozeáš říká: Slyšte slovo Hospodinovo (v. 1). Není poznání Boha (v. 1). Porušují se všechna přikázání – víra, milosrdenství, oddanost jedinému Bohu (v. 1), jmenuje zde hříchy proti bližnímu – lži, proklínání, vraždy, krádeže, cizoložství (v. 2). To jsou hříchy, o kterých se dočteme v Božím slově. Kde není Boží slovo, není ani poznání hříchu. Důsledkem hříchu je prokletí, které spočívá na zemi, na jejích obyvatelích a dokonce i na její přírodě, takže země nepřináší úrodu, zvířata, ptáci i ryby hynou. A znovu – Leviticus 26 a Dt 28 velmi přesně popisují všechny tyto věci:

  • Leviticus 26:14-16 Jestliže mě nebudete poslouchat a nebudete plnit všechny tyto příkazy, jestliže zavrhnete má nařízení a zprotivíte si mé řády, takže nebudete plnit všechny mé příkazy, ale budete porušovat mou smlouvu, pak já vám učiním toto: Navštívím vás hrůzou, úbytěmi a zimnicí, pohasnou vám oči a budete plni zoufalství. Nadarmo budete sít obilí, snědí je vaši nepřátelé.
  • Dt 28:15 Jestliže však nebudeš Hospodina, svého Boha, poslouchat a nebudeš bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy a nařízení, která ti dnes udílím, dopadnou na tebe všechna tato zlořečení:

Boží slovo mluví jasně. Ale podívejte se do v. 6 v Ozeášovi – Boží lid odmítá Boží slovo. Odmítá známost Boha a Jeho slova. Zapomněls na zákon! Zapomněls na to, že Bůh mluví.

Dnes lidé přicházejí, jsou zoufalí, zmatení a říkají: Jak to Bůh může dopustit! Takové věci, které se mi dějí. Naše odpověď je stejná, jako odpověď Ozeášova: zapomněls na Boží slovo! Lidé říkají, jak to, že se zhroutilo mé manželství? Jak mohl Bůh něco takového dopustit? Hledals Boha, když jsi vstupoval do manželství? Zajímal tě Jeho názor na tvé manželství? Hledals Boha a zkoumal jsi Jeho slovo ohledně toho, jak má vypadat tvé manželství? Zapomněls na Boží slovo!

Jak to, že se zhroutilo mé podnikání, jak to, že mě vyhodili z práce, jak to, že je v naší zemi tak strašná politická situace, jak to, že se mi dějou tak špatné věci, jak to, že vítězí bezpráví a ne právo, jak to, jak to, jak to… Ale Bůh ve svém slově na to sám odpovídá: Zapomněls na Boží slovo! Zavrhl jsi poznání Boha! Proto tě zavrhl Bůh. Apoštol Petr v Novém zákoně říká totéž:

  • 1 Petrův 2:8 Oni přicházejí k pádu svým vzdorem proti slovu!

Modlíme se za jednoho našeho kamaráda, který je ve vězení, kvůli zločinům, které spáchal. A toto je přesně jeho případ – odmítl poznání Boha, odmítl všechno, co mu tak jasně říkalo Boží slovo. A po pěti měsících na svobodě se vrátil tam, odkud byl propuštěn – do vězení.

Úplně stejně na tom byli Izraelci. Vytrvale odmítali poznat Boha. Zapomněli na Jeho slovo.

Podívejme se do našeho textu, k čemu je to vedlo. Od šestého verše mluví Ozeáš o kněžích. Ti, kdo měli vyučovat druhé o Bohu, to dělali způsobem, který byl Bohu odporný. Místo k živému Bohu, vedli lidi k modlám. V sedmém a v osmém verši vidíme, že si ze svého postavení udělali výnosný byznys. Oni byli ti důležití ve společnosti. Zneužívali oběti, které lidé přinášeli Bohu. Byli jako synové Élího, kteří brali lidem maso z obětí ještě předtím, než ho lidé stihli obětovat.

  • 1 Samuelova 2:17 Hřích těch mládenců byl před Hospodinem nesmírně veliký, protože lidé znevažovali Hospodinovy obětní dary.

Totéž se dělo o tři sta let později v době Ozeášově. Protože opustili Boží slovo a nechtěli znát Boha, tak to vedlo k propadu do hříchu. Hřích je jako pohádkový Otesánek – čím více ho krmíte, tím více roste a tím větší má hlad. Je to jako vír, který vás stáhne do hlubin. Čím blíže do středu, tím rychleji se točí, tím nebezpečnější se stává a o to těžší je se z něj vymanit.

Ozeáš 4:9 Proto dojde jak na lid, tak na kněze. Ztrestám ho za jeho cesty, za jeho skutky mu odplatím.

Odhodili Boží slovo, odmítli znát Boha a jejich život mířil přímo do propasti. Desátý a jedenáctý verš mluví o mravní zkáze, mluví o nenasytnosti, o hladu, o smilstvu, neplodnosti, opilství a omámeném srdci. To je srdcem, které nechce znát Boha, které je zatvrzelé a omámené hříchem.

České pořekadlo říká, že ryba smrdí od hlavy. A je to skutečně tak. Kněží opustili zákon, odmítli poznání Boha – ať již skrze ústa proroků nebo skrze zapsané slovo Boží. A celou společnost svedli k:

C. Modlářství (v. 12-14) – Izraelci smilnili fyzicky i duchovně. Odvrátili se od Boha.

Ozeáš 4:12 Můj lid se doptává svého dřeva, jeho hůlka mu předpovídá; tak jej zavádí duch smilstva. Smilstvím se odvrací od svého Boha.

Izraelci se obrátili k modlám, k okultismu, k věštění, astrologii, horoskopům. K tomu, co Bible nazývá duchovním smilstvem. Něco podobného známe i my: i v naší zemi se tolik lidí obrací k falešným modlám, jako jsou různé amulety, medailonky, obrázek svatého v peněžence, nebo jiné magické předměty (pyramida, kyvadélko), jsou to všechny ty věci, takzvaně „pro štěstí“, které nejsou třeba přímo spojené s náboženstvím, ale ukazují na pověrčivost. Patří sem také horoskopy a různá léčitelství – to všechno jsou věci, do kterých lidé vkládají svou víru a naději. Odvracejí se od poznání Boha.

O naší zemi se říká, že patří mezi nejateističtější země na světě. Nenechte se mýlit, moji milí. Takové průzkumy dělají lidé, kteří se ptají na více nebo méně organizovaná náboženství. Stovky, nebo spíš tisíce českých internetových stránek jsou o věštění, léčitelství, v Ústí máme magický salon, další člověk nabízí služby v oblasti astrologie, jinde dělají očistu aury, … - to všechno JE náboženství. Je to moderní forma pohanského modlářství. Když k tomu přidáte drogy, hazard, bezpráví – tak jsme v době Ozeáše. Kněží, kteří měli být vzorem pro lidi a měli je vést k Bohu, ke zbožnosti a ke svatosti, tito kněží vedli v odpadlictví. Proto Bůh říká:

Ozeáš 4:14 Je to lid nerozumný, padne.

To je Boží slovo. To je poselství proroka Ozeáše. Jak se k tomu postavíme my? Vyznáváme, že Písmo je pro nás důležité, že nechceme opustit svého Boha, který nás vykoupil obětí svého milovaného Syna, Pána Ježíše Krista. Nechceme zapomenout na Jeho slovo, ve kterém se nám dává poznat.

Podívejme se na několik aplikací, které vyplývají z tohoto oddílu. Budeme se soustředit na aplikace, které mluví o Božím slově, které ukazují na jeho důležitost, nezastupitelnost, jedinečnost a dostatečnost.

II. Aplikace

A. Nezbytnost Božího slova

První věc, kterou vidíme, je potřeba Božího slova. Izraelci žili v hříchu a bezbožnosti, ve společnosti, která byla mravně zkažená a zvrácená. Ale Boží řešení nespočívalo v nápravě společenských zlořádů, v sociálních jistotách nebo v lepší vymahatelnosti práva. Podívejte se do Oz 4,1:

  • Ozeáš 4:1 Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští!

Bůh viděl řešení ve zvěstování svého slova. To je Boží řešení, ne moje. A když Bůh dále Izraelce kárá, tak říká: zapomněli jste na zákon. Zahodili jste Boží slovo. Leží v šuplíku nebo na polici a práší se na něj. A ruku v ruce s odmítnutím Božího slova šlo odmítnutí znát Boha.

Abychom poznali Boha v pravdě, tak potřebujeme Jeho slovo. O Bohu se sice můžeme dozvědět i přírody nebo z přirozeného řádu věcí, jak nás to učí Písmo, ale to nás dovede jenom k některým věcem: k tomu, že Bůh existuje, že je stvořitelem, že moudrý, že je to Bůh řádu i ohromné rozmanitosti, že má obrovskou fantazii a nevyčerpatelné tvůrčí schopnosti (na celém světě nenaleznete dvě stejné sněhové vločky, nenajdete dva stejné lístky stromů, nenajdete dva stejné otisky prstů nebo dvě stejné osobnosti). Ze stvoření kolem nás se toho můžeme dozvědět hodně o Bohu. Ale to podstatné nám bude chybět. Už se nedozvíme to, že Bůh je osoba, se kterou můžeme mít vztah, nedozvíme se nic o Boží spravedlnosti a jenom málo o Božím milosrdenství a Boží lásce. To jsou věci, které se o Bohu můžeme dozvědět jedině z Bible.

Bez Božího slova nemůže znát Boha takového, jaký skutečně je. Bez Božího slova se nemůžeme setkat s tím nejdokonalejším vyjádřením Boží podstaty – s Ježíšem Kristem.

  • Židům 1:1-2 Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.

Bez Božího slova bychom nevěděli nic o Kristu. Nedověděli bychom se nic o spasení z milosti pouhou vírou v dokonané dílo Pána Ježíše Krista na kříži. Ježíš Kristus je vyjádřením Boží podstaty a bez Písma se o Něm nedovíme nic. Nebudeme znát skutečnou pravdu, budeme odkázáni na lidské výmysly a smyšlenky. Přesně toto byl případ křesťanů v Korintě, o nichž jsme četli na začátku. Slyšeli něco o Ježíši a to jim stačilo. Hlavně, že to bylo o Ježíši. Ale to, že se jednalo o jiného Ježíše, už nebyli schopni rozpoznat. Nešli do Božího slova. Proto jim Pavel musel napsat:

  • 2 Korintským 11:3 Obávám se však, aby to nebylo tak, jako když had ve své lstivosti oklamal Evu, aby totiž vaše mysl neztratila nevinnost a neodvrátila se od upřímné oddanosti Kristu.
  • 2 Korintským 11:14 Vždyť sám satan se převléká za anděla světla.

Jak je snadné zaměnit Krista za satana! To je ďáblův cíl. On je lhář a svůdce. Proto potřebujeme jistotu Božího slova, mapu, podle které se zorientujeme ve svém životě. Izraelci zaměnili – a nikoliv jednou – sochu býčka za Hospodina zástupů. Proč? Protože nechtěli slyšet Boží slovo. Korinťané byli v nebezpečí, že zamění živého, vzkříšeného Krista za „jiného Ježíše“ – za satana převlečeného za Krista. Proč? Napsal jim to v předchozím listě:

  • 1 Korintským 4:6 … abyste se naučili, co znamená `ne nad to, co je psáno´ …

Křesťané v Korintu potřebovali Boží slovo. Nemůžeme se bez něj obejít. A varujme se toho, abychom ho – jako Izraelci v době Ozeáše – odmítli.

Jako křesťané dnes čelíme obrovskému útoku na Boží slovo. A v naší společnosti to není útok zvenku, od nevěřích, jako je tomu třeba v Íránu, kde jsou zabavovány Bible a veřejně páleny. Každoročně jsou v Íránu takto zabaveny a spáleny tisíce Biblí a Nových zákonů. Četl jsem příběh o Karimovi, zakladateli sborů v Íránu, kterého zastavili na letišti s kufrem plným Nových zákonů. Víte, co řekl úředníkovi, který ho vyslýchal o tom, proč přiváží do Íránu tyto zakázané knihy? Karim řekl: „Pane, četl jsem tuto knihu, a setkal jsem se s Ježíšem Kristem, který změnil můj život. Chci dát tuto knihu také ostatním, aby se i oni mohli setkat s Ježíšem. Když budete číst tuto knihu, tak se i vy můžete setkat s Ježíšem Kristem.“ Jiný úředník, který tam byl, si vzal Karima stranou, a řekl mu, že vždycky toužil po tom, aby si mohl přečíst Bibli. A tak mu dal Karim jeden malý Nový zákon, který měl v kapse. Bible je živé Boží slovo.

V naší společnosti nikdo Bible nepálí. Nevěřícím lidem je Bible obvykle lhostejná. Ale největší útoky pocházejí od samotných věřících nebo od těch, kteří se za věřící považují.

Je to zpochybnění a relativizace Božího slova. Jeden muž nám nedávno napsal: Já osobně považuji Bibli za výchovnou knihu a jsem toho názoru, že mnoho věcí z Bible se dá vykládat mnohoznačně a lze o tom velmi dlouho diskutovat. To vůbec není ojedinělý názor. Diskutovat, zpochybňovat, polemizovat. Vzpomínáte na to, co řekl ďábel Evě v zahradě Edenu?

  • Genesis 3:1 Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: "Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?"

Jsme příliš ochotni považovat Bibli za cokoliv, jenom ne za jasné a přímé slovo Boží. Ale kdykoliv otevíráme Bibli, tak se dozvídáme přesně to, co nám Bůh chce říct.

Jiný způsob útoku na Písmo je promíchání Písma s psychologií, marketingem, tradicemi, … Jsou to různé kurzy, strategie, „pět kroků k efektivní evangelizaci, výchově dětí, růstu sboru, …“ – to vše vede k tomu, že Boží slovo je odsunuté do pozadí a ldé se klaní modlám úspěchu, růstu, efektivity. To je moderní duchovní cizoložství, které se ničím neliší od duchovního smilstva Izraelců.

Dokonce i mnozí z těch, kteří vyznávají Krista jako svého jediného Spasitele a Pána, kteří kladou důraz na nové narození z Ducha svatého a hlásí se k evangelikálnímu křesťanství, někdy odmítají potřebu Božího slova. Za svůj život jsem slyšel mnohá varování před přílišným lpěním na Božím slově. Ale co nám o tom říká Bůh? Podívejme se jenom na jeden jediný text z mnoha:

  • Žalm 19:8-9 Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost v srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo.

Budeme se více tímto textem zabývat při biblickém studiu v úterý, takže teď jen několik rychlých postřehů: Boží slovo je dokonalé – to samo o sobě by nám mělo stačit. Nemusíme dodávat nic víc, protože toto je 100% důvod pro to, abychom se ponořili do Božího slova, abychom ho studovali, abychom se jím sytili, abychom ho zkoumali, učili se ho zpaměti, povzbuzovali se jím. Hlavním důvodem, proč tyto věci neděláme, je naše nevěra. Nevěříme tomu, že to, co Bible říká, je skutečně pravda, že Hospodinův zákon je dokonalý. Ale je nejen dokonalý:

Udžuje při životě. Jak? Tím, že svědčí o Kristu, vede ke Kristu, ukazuje na Krista! Pavel napsal:

  • 2 Tm 3:15 Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše.

Děti, poslouchejte, to je slovo od Boha přímo pro vás. Rodiče, poslouchejte, protože to je slovo od Boha k vám o tom, co je nejdůležitější pro vaše děti. Naučte své děti Boží slovo.

Přijdou lidé, kteří vás budou varovat před Božím slovem – abyste nebyli jako zákoníci nebo farizeové. Ale zákoníci a farizeové sice zkoumali Písma, znali je velmi dobře, ale nešli k podstatě Písma, ke Kristu, ba právě naopak – šli do svých vlastních tradic a výkladů. Nechtěli slyšet, co říká Boží slovo, ale chtěli slyšet, co oni si myslí, že říká Boží slovo. Proč myslíte, že ze všech lidí v evangeliích to byli právě farizeové a zákoníci, které Pán Ježíš nejvíce odkazoval do Písma? Nebyli to prostitutky, nebyli to celníci, nebyli to hříšníci, nebyli to obyčejní lidé – rybáři, řemeslníci, obchodníci – byli to právě takzvaní „znalci Písma“, kteří opakovaně slýchali od Pána: „Nečetli jste? Co čtete u Mojžíše? Jak to stojí v Písmu? Co je psáno? Neznáte Písma ani moc Boží! Svou tradicí rušíte Boží slovo.“

Můžete si být jistí, že v Písmu, ani v historii církve nenajdete zbožnou a svatou osobu, která by celým srdcem milovala Boha a přitom nemilovala či dokonce odmítala Boží slovo. Můžete si být jistí tím, že kdekoliv vidíte hřích, lhostejnost, povrchnost, odklon od Pána, tam také najdete zaprášené a zanedbané Boží slovo, tam najdete nevěru v pravdivost Božího slova.

Podívejme se ještě na jednu věc, která vyplývá z našeho textu v Ozeášovi, především z v. 6, a to je:

B. Dostatečnost Božího slova

Podle Oz 4,6 je důvodem tragického stavu Izraelců jejich odmítnutí Božího slova. A Ozeáš je nevolá k ničemu jinému, než k Božímu slovu. To stačí. Nevolá je k obnovení obětí, k vylepšení bohoslužby, nebo spíš k její nápravě, nevolá je k hlubšímu uctívání nebo větším duchovním zkušenostem. Volá je k Božímu slovu a skrze něj k poznání Hospodina. To všechno ostatní bude přirozeným důsledkem této nejdůležitější věci. To vyplyne samo sebou. Boží slovo je největší a jedinečný zdroj, který má moc zlomit naše kamenná srdce. Sám Bůh pokládá otázku:

  • Jeremijáš 23,29 Není mé slovo jako oheň, je výrok Hospodinův, jako kladivo tříštící skálu?

Každý křesťan, který to už prožil osobně ve svém životě a ve službě, řekne: Ano, Pane, Tvoje slovo rozdrtí i nejtvrdší skálu!

Když jsem před řadou let začal číst Boží slovo, bylo to proto, že jsem chtěl dokázat, že to je hloupá snůška nesmyslů, která nemá co říct modernímu člověku. Ale když otevřete tuto knihu, tak k vám začne mluvit Bůh. Ne podle našich představ, ne tak, jak my chceme a co chceme slyšet. Bůh začne lámat naší pýchu, hloupost, zatvrzelost – a to vše slovem pravdy! Takto zlomil Bůh také mě. Skrze svědectví o Kristu a skrze Boží slovo.

Tímto Slovem byly založeny světy (Žd 11,3), tímto Slovem jsme znovuzrozeni k věčnému životu (1Pt 1,23nn; Jk 1,18), tímto Slovem rosteme k věčnému životu (1Pt 2,1nn, J 8,31), skrze toto Slovo poznáváme pravdu, která nás osvobozuje (J 8,31-32), ti, kdo vzdorují tomuto Slovu, jsou odsouzeni tímto slovem (1Pt 2,8; Ř 2,16), podle tohoto Slova se pozná, zda milujeme Ježíše Krista (J 14,23-24), toto slovo má v křesťanech přebývat ve veškeré plnosti (Ko 3,16), tímto Slovem máme bojovat proti ďáblu a duchovním mocnostem (Ef 6,17).

Když byl Ježíš pokoušen na poušti satanem, tak mu stačilo jenom Boží slovo: Je psáno. A ďábel musel pryč. Apoštolové zvěstovali Boží slovo, a když byli v pokušení věnovat se jiným věcem, tak řekli:

  • Sk 6:2 Bohu se nebude líbit, jestliže my přestaneme kázat Boží slovo a budeme sloužit při stolech.

Boží slovo nám stačí a naprosto dostačující ke všemu. Podívejme se ještě na jedno místo:

  • 2 Timoteovi 3:16 Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.

Celé Boží slovo a jenom Boží slovo. To je heslo reformace, Martina Luthera, Jana Kalvína, staré jednoty bratrské – sola skriptura, jenom Písmo.

Tento týden jsem mluvil s mužem, který věří tomu, že Ježíš není Bůh, ale je to anděl. Už jsme spolu mluvili podruhé, ale ani jednou mi z Písma neukázal, jak ke svému názoru přišel. Ukázal mi časopis, kde se o tom mluví, ukázal mi knihy, kde je napsáno, že Písmo jasně dokazuje, že Ježíš je archanděl. Ale neukázal mi žádné místo v Písmu, které by o tom jasně mluvilo. Jeho důvěra není v Písmu, ale v tom, co učí Stážná věž. Písmu mu prostě nestačí. Ale my chceme spolu s králem Davidem vyznat:

  • Žalm 119:97 Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím.

Chceme být jako moudrý a zbožný muž z prvního žalmu, který:

  • Ž 1:2-3 si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.

III. Závěr

Moji milí, bratři a sestry, jak se jako společenství i jako jednotlivci postavíme k Božímu slovu? Vím, že když se zeptám každého z vás, tak mi každý z vás řekne, jak ohromný užitek už ve svém životě přijal od Boha skrze Jeho slovo. To je úžasné a je to moje pro mě velkou radostí a povzbuzením.

Jsme biblické společenství křesťanů. To slovo biblické má zdůraznit to, o čem jsem dnes mluvil – že chceme být lidmi Božího slova. Dvě stě let po Ozeášovi, potom co severní Izrael byl odvlečen do Asýrie, a později Juda do Babylonu, se Bůh nad Izraelci smiloval a dovolil jim vrátit se zpátky do jejich země. Jedním z těch, kteří vedli Boží lid, byl kněz Ezdráš. Přímý protiklad kněží, o nichž čteme v Ozeášovi:

  • Ezdráš 7:10 Ezdráš bádal s upřímným srdcem v Hospodinově zákoně, jednal podle něho a vyučoval v Izraeli nařízením a právům.

Bádal, jednal, vyučoval. Nejenom bádal, studoval, zkoumal, ale také žil Boží slovo a vyučoval Božímu slovu ostatní. Křesťané – vy jste kněžími Krále, vy jste královské kněžstvo. Buďte jako Ezdráš: ponořte se do Božího slova, naplňte Božím slovem své jednání a šiřte Boží slovo svými ústy. Tak bude skutečně oslaven Kristus ve vás, na vašem životě i skrze váš život. Amen.

PřílohaVelikost
03bible-je-pro-nas-naprosto-klicova-osnova.pdf109.61 KB

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer