Bůh Nehemjášův (Neh 1-13)

Poučení z knihy Nehemjáš I.

Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 3. července 2005

Nedávno jsem si povídal s jedním ze svých kolegů v práci při obědě a mluvili jsme o tom, jak kážu a on se ptal jestli to má nějakou souvislost, když každý týden kážu z Bible nebo jestli je to jednou tak a podruhé tak. A tak jsem mu říkal, že probíráme Bibli, oddíl za oddílem a on to přirovnal k televiznímu seriálu pro věřící. Nijak jsem se s ním nepřel a pokračovali jsme v rozhovoru.

Když jsem si potom připravoval dnešní kázání, vzpomněl jsem si na jeho slova, protože říkal, že některé díly jsou takové o ničem – jenom tam přehrávají to, co bylo v minulých dílech, takže když takový díl nevidí, tak o nic nepřichází.

Dneska máme také takový opakovací díl. Ale nebude to díl o ničem – podíváme se na knihu Nehemjáš z takové ptačí perspektivy.

Proč je důležitá kniha Nehemjáš? Proč ji vůbec máme v Bibli? Jaké je její poselství pro dnešního člověka? Chceme nalézt odpovědi na tyto otázky a tak si ukážeme, 1. co nám kniha Nehemjáš říká o Bohu, a příští týden 2. na příkladu Nehemjáše a Božího lidu uvidíme, co nám říká o člověku.

Podíváme se dnes na to, kdo byl Nehemjášův Bůh, jakého Boha nám ukazuje kniha Nehemjáš, jak jedná tento Bůh. Ukážeme si, že Nehemjášův Bůh je 1. Bohem, který otevírá nové příležitosti, 2. Bohem, který se zjevuje lidem, 3. Bohem, který nesnese kompromis. Bůh Nehemjášův - tak jsem nazval toto kázání - je Bohem Bible. Je to Bůh, který se nám zjevuje prostřednictvím Božího Slova a který se zjevil jako vtělené Slovo - Ježíš Kristus. Je to Bůh, o kterém se máme učit z knihy, kterou dnes společně otevíráme - z Bible.

  • 2 Timoteovi 3,16-17 Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k vyučování, k usvědčování, k napravování a k výchově ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonalý a vybavený ke každému dobrému dílu.

Boží Slovo je užitečné pro Boží lid – bez něj si nedokážeme představit žádný duchovní růst. Vyučuje nás, učí nás dobré věci, jak žít, jak nežít, učí nás o Bohu a o jeho Synu Ježíši Kristu, usvědčuje nás z hříchu a vede nás k nápravě, skrze své Slovo nás Bůh vychovává a k čemu to všechno směřuje?

Aby byl Boží člověk takový, jakého ho chce Bůh mít. Bible říká, že Bůh stvořil člověka podle svého obrazu, ne podle obrazu opice, ani podle obrazu primitivních pralidí, ale podle svého obrazu. A k tomuto obrazu nás vede svým Slovem. Abychom mu byli podobní. Proto potřebujeme vědět, kdo je Bůh a jak máme žít, abychom byli důkladně připravení dělat dobré věci v našich životech.

Mimochodem, jistě jste si všimli, jakou roli hraje Boží Slovo v knize Nehemjáš. Kdybychom měli říct dvě věci, které kniha Nehemjáš zdůrazňuje, které nám objasňuje, tak bychom museli říct, že se jedná o Bibli a o vedení. Bez Božího Slova a bez povolaných Božích služebníků nemůže Boží lid jít dále.

Boží dílo nelze budovat bez kvalitních služebníků a bez Slova pravdy. Je tady však jeden rozdíl – všimněme si jistého zlomu, který přichází v 8. kapitole:

  • 8,1 Všechen lid se shromáždil jednomyslně na prostranství před Vodní branou a vyzvali znalce Zákona Ezdráše, aby přinesl knihu Mojžíšova zákona, který vydal Hospodin Izraeli.

Dokud Izraelci pracovali na budování hradeb, vystačili si se zbožným vůdcem Nehemjášem. Ale jakmile přichází na řadu budování ducha, obnova života – již nestačí zbožný vůdce, ale je třeba přinést knihu Mojžíšova zákona – Boží Slovo.

Nehemjáš byl mužem Písma – viděli jsme to hned v 1. kapitole v jeho modlitbě.

  • 1,5-10 Říkal jsem: "Ach, Hospodine, Bože nebes, Bože veliký a hrozný, který zachováváš smlouvu a jsi milosrdný k těm, kdo tě milují a zachovávají tvá přikázání. Kéž je tvé ucho ochotné slyšet a oči tvé pohotové vidět, abys vyslyšel modlitbu svého služebníka, kterou se před tebou modlím ustavičně dnem i nocí za syny Izraele, tvoje služebníky. Vyznávám hříchy synů izraelských, kterých jsme se proti tobě dopustili; hřešili jsme i já a dům mého otce. Počínali jsme si vůči tobě hanebně, nezachovávali jsme přikázání, řády a práva, které jsi vydal svému služebníku Mojžíšovi. Rozpomeň se prosím na slovo, které jsi přikázal svému služebníku Mojžíšovi: »Zpronevěříte-li se, já sám vás rozptýlím mezi národy. Když se však obrátíte ke mně a budete má přikázání zachovávat a podle nich jednat, pak i kdyby někteří z vás byly zahnáni až na okraj světa, i odtamtud je shromáždím a přivedu na místo, které jsem vyvolil, aby tam přebývalo mé jméno.« Vždyť to jsou tvoji služebníci, tvůj lid, který jsi vykoupil svou velikou mocí a silnou rukou.

Nehemjáš se modlil slovy Písma. Nejen že by četl nějaký žalm, ale když se modlil, připomínal Bohu zaslíbení, která se týkala Božího lidu. Zaslíbení z různých míst Písma. Zaslíbení, která musel dobře znát. A Bůh skrze tato slova proměnil Nehemjášův život.

Když Nehemjáš řešil problémy v Božím lidu, které se vyskytly v souvislosti se stavbou hradeb, používal principy z Božího Slova.

  • 5,7-12 Rozhodl jsem se, že proti šlechticům a představenstvu povedu při. Vytkl jsem jim: "Půjčujete svým bratřím na lichvářský úrok", a svolal jsem proti nim velké shromáždění. Řekl jsem jim: "My jsme vykoupili, pokud nám bylo možno, své bratry Judejce, prodané pohanům. Naproti tomu vy své bratry prodáváte, aby byli prodáváni nám." Zmlkli a nenašli slov. Pokračoval jsem: "Co děláte, není dobré. Což nemáte žít v bázni před naším Bohem a uvarovat se pohanění ze strany pohanů, našich nepřátel? Také já, moji bratří a moji lidé, bychom od nich mohli požadovat úrok z peněz a obilí. Upustíme však od toho dluhu. Vraťte jim ještě dnes jejich pole, vinice, olivoví a domy i příslušnou částku peněz, obilí, moštu a čerstvého oleje, za něž jste jim půjčku poskytli." Odpověděli: "Vrátíme a nic od nich nebudeme požadovat. Uděláme to tak, jak jsi řekl." Svolal jsem tedy kněze a zavázal lid přísahou, že toto slovo dodrží.

Ale duchovní obnova nebyla možná, dokud lidé sami nepřišli a nevyžádali si Písmo. Teprve potom porozuměli Božímu jednání, teprve potom přišla skutečná radost do jejich života, potom přišli v pokání a vyznávali své hříchy před Bohem.

A tak vidíme, že je možné dosáhnout velkých vnějších úspěchů. S dobrým vedoucím může církev růst a dělat viditelné velké věci, ale zároveň může žít velmi světsky. Myšlení Izraele bylo plné sobectví – i když stavěli společně, plné zištnosti – i když každý věnoval svůj čas a prostředky na stavbu, jejich jednání bylo plné kompromisu s hříchem – i když jasně viděli, jak je chtějí jejich nepřátelé zničit, spojovali se s nimi. To je paradox hříchu, jemuž tak často podléháme také my.

A takové je například jednání lidí, kteří na tom mohou být ekonomicky velice dobře, jsou velmi úspěšní, protože se drží nějakých principů a jsou vedeni k tomu, aby měli tak nějak dobře nastavenou laťku a rozpoznávali, co je dobré a co zlé. Potom se jim daří. Ale jejich životy mohou být prázdné a jejich koncem bude peklo – pokud nepřijde proměna srdce. Proměna, kterou dělá jedině Bůh skrze své Slovo a mocí svého Ducha, který nám byl dán.

Kdo je tento Bůh, který způsobuje proměnu lidského života?

Nehemjáš se modlil k Bohu, který je „veliký a hrozný“, ale také věrný a milosrdný (1,5). To všechno jsou Boží vlastnosti, které najdeme v knize Nehemjáš. Ale chtěl bych, abychom si z knihy Nehemjáš všimli Božího jednání, které se vždy vyznačuje některými z těchto vlastností.

1. Bůh, který otevírá příležitost.

Kniha Nehemjáš nám ukazuje, jak obyčejní lidé využili příležitost, kterou jim Bůh dal. Na začátku se Nehemjáš modlil, a Bůh odpověděl na jeho modlitbu. Nehemjáš dostal od svého zaměstnavatele 12 let placené dovolené.

Když se nepřátelé postavili proti Božímu lidu, Nehemjáš se znovu modlil a neutekl, ale jednal s důvěrou, že Bůh se postará.

  • 4,8-9 Když jsem všechno přehlédl, šel jsem a řekl šlechticům, představenstvu a ostatnímu lidu: "Nebojte se jich, pamatujte na Panovníka velikého a budícího bázeň! Bojujte za své bratry, syny a dcery, ženy a domy!" Jakmile naši nepřátelé uslyšeli, že je nám vše známo, pochopili, že Bůh překazil jejich záměr. My všichni jsme se vrátili na hradby, každý ke svému dílu.

Myslete na Boha, na velikého Boha. A co se stalo? Někdo by mohl říct, že se to profláklo a tak toho jejich nepřátelé nechali. Ale tak to nebylo. Sami nepřátelé pochopili, že to byl Bůh Izraele, kdo překazil jejich záměr.

Někdy nám lidé říkají, že to je naše vysvětlení, když jim ukazujeme, jak Bůh jedná v našich životech. Říkají, že to je náhoda. Ale ve skutečnosti nechtějí slyšet, že to byl Bůh, kdo jednal. Raději budou věřit, že to byla nějaká náhoda nebo zvláštní shoda okolností, než aby museli přijmout, že tady jedná inteligentní bytost – náš Bůh.

A přiznejme si i my, jak často přemýšlíme o událostech v našich životech jako o shodě okolností, o výsledku našeho úsilí, nebo o podobných věcech, místo abychom chválili našeho Pána, který jedná v našich životech.

Musíme přemýšlet, hledat, modlit se, abychom dobře využili příležitosti, které nám Pán dává. Myslel jsem třeba na to, jak je to skvělé, že ve firmě, kde pracuju, můžeme být tři křesťané. Myslím, že není mnoho firem v našem městě, kde to vypadá podobně. Je to něco, co nám Pán dal a co musíme využít k Jeho slávě a šířit Jeho Slovo.

Devátá kapitola knihy je kapitolou o Bohu, který obnovuje své milosrdenství a dává příležitosti lidem, kteří se od Něj odvrátili. Takovým refrénem v této kapitole je milosrdný Bůh a tvrdošíjní lidé:

Postaral ses o ně, sestoupil jsi na Sínaji a mluvil jsi s lidmi z nebe, dal jsi jim všechno, co potřebovali k životu (9,7-15).

  • 9,16-17 Ale oni, naši otcové, se zpupně vyvyšovali, byli tvrdošíjní a neposlouchali tvé příkazy. Odmítli poslouchat a ani si nevzpomněli na divuplné skutky, které jsi pro ně činil. Byli tvrdošíjní a vzali si vzdorně do hlavy, že se vrátí do svého otroctví. Ty jsi však Bůh ochotný odpouštět, milostivý a soucitný, shovívavý a nesmírně milosrdný, proto jsi je neopustil.

Znovu a znovu vidíme v deváté kapitole, jak Bůh dával lidem po celá staletí, po celou dobu existence židovského národa nové příležitosti. Stejně je tomu v příběhu knihy Nehemjáš – lidé přišli do zaslíbené země, vrátili se zpátky ze zajetí v Babylóně, začali s opravou chrámu a nedokončili. Potom přišli další s Ezdrášem a dokončili chrám, měli slavnostní shromáždění a potom to tak nějak vyšumělo. Nakonec 13 let po Ezdrášovi přichází Nehemjáš a dovádí všechno do konce. Bůh dával svému lidu jednu příležitost za druhou, aby se lidé k Němu obrátili a uctívali Ho.

  • Židům 1,1-2 Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům skrze proroky, ale v těchto posledních dnech mluvil k nám skrze svého Syna, jehož ustanovil za dědice všeho a skrze něhož také stvořil světy.

Nakonec poslal Bůh svého Syna – to je příležitost pro nás, abychom důvěřovali Bohu, že za naše hříchy potrestal toho, který nezhřešil – Ježíše, který zemřel a vstal z mrtvých, abychom když v Něho věříme měli věčný život.

2. Bůh, který se zjevuje lidem.

Bůh se zjevil Nehemjášovi – odpověděl na jeho modlitbu, jasně a jednoznačně.

  • 2,3-6 a řekl jsem králi: "Ať žije král na věky! Jak bych neměl vypadat ztrápeně, když město, kde jsou hroby mých otců, leží v troskách a jeho brány jsou zničeny ohněm!" Král mi na to řekl: "Co si tedy přeješ?" Pomodlil jsem se k Bohu nebes a odpověděl jsem králi: "Jestliže to král uzná za vhodné a jestliže tvůj služebník došel tvého zalíbení, propusť mě do Judska, kde jsou hroby mých otců, bych město znovu vystavěl." Král, vedle něhož seděla královna, se mě zeptal: "Jak dlouho potrvá tvá cesta a kdy se vrátíš?" Králi se zalíbilo mě propustit, jakmile jsem udal určitý čas.

A později vyznává: „Král mi je dal, neboť dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou.“ (v. 2,8).

Ve v. 2,20 říká nepřátelům: „Sám Bůh nebes způsobí, že se nám to podaří.“ A oni jasně „poznali, že toto dílo bylo vykonáno s pomocí našeho Boha.“ (v. 6,16).

Nepřátelé dokázali vysvětlit, že se jedná o Boží dílo. A Boží lid začínal rozumět, že tady jedná Bůh.

  • 8,9-12 Nehemjáš, který byl místodržícím, a kněz Ezdráš, znalec Zákona, a levité, kteří vysvětlovali lidu Zákon, řekli všem lidu: "Dnešní den je svatý Hospodinu, vašemu Bohu. Netruchlete a neplačte." Všechen lid totiž plakal, když slyšel slova Zákona. Dále jim řekl: "Jděte, jezte tučná jídla a pijte sladké nápoje a posílejte dárky těm, kdo nemají nic připraveno. Dnešní den je zajisté svatý našemu Pánu. Netrapte se! Radost z Hospodina bude vaší záštitou." Také levité utěšovali všechen lid: "Utište se. Dnešní den je svatý, netrapte se!" I rozešel se všechen lid, aby jedli a pili a posílali dárky; uspořádali velmi radostnou slavnost, protože porozuměli slovům, která jim byla zvěstována.

Tady je velmi důležité místo pro nás. Boží lid poznal Pána skrze Slovo, které jim bylo zvěstované. Bůh se dává poznat.

Nevěřící lidé často říkají, že nemůžeme nijak dokázat, že Bůh existuje. Ale je to obráceně - jsou to právě oni, kdo nemohou dokázat, že Bůh neexistuje. A kromě toho jen těžko hledají odpověď na zjevné Boží jednání.

  • 9,6 Ty, Hospodine, jsi ten jediný, ty jsi učinil nebe, nebesa nebes a všechen jejich zástup, zemi i vše, co je na ní, moře i vše, co je v nich. Sám to všechno zachováváš při životě a nebeské zástupy se ti klanějí.

Bůh se dává poznat ve stvoření. Na jiném místě v Bibli čteme:

  • Římanům 1,19-20 Vždyť to, co může být o Bohu poznáno, je jim zjevné, Bůh jim to přece zjevil. Jeho neviditelné znaky, totiž ta jeho věčná moc a božství, jsou přece od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.

Vidíme, že Bůh existuje a už jsme si řekli, že udělal mnohem víc pro to, abychom se s Ním mohli setkat – poslal svého Syna.

  • Galatským 4,4-9 Když však přišla plnost času, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem, aby vykoupil ty, kteří byli pod Zákonem, abychom přijali právo synovství. A protože jste synové, Bůh poslal do vašich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: "Abba, Otče!" A tak už nejsi otrok, ale syn, a když syn, pak také Boží dědic skrze Krista. Tehdy, když jste neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeností nejsou bohové. Avšak nyní, když jste Boha poznali (spíše jste však byli poznáni Bohem), jak to, že se znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu začít otročit?

Bůh poslal svého syna, abychom i my mohli žít jako synové – jako Boží děti. A toto místo říká, proč se obracíte od důvěry v Pána Boha a chcete znovu žít, jako kdyby žádný Bůh nebyl, proč přestáváte počítat s Bohem ve svém životě?

Proč většinou nechceme nic vědět o Bohu? Tato otázka nás vede přímo ke třetímu bodu - nechceme vědět o Bohu, protože náš Bůh je:

3. Bůh, který nedělá kompromisy.

Další věcí, kterou se můžeme z knihy Nehemjáš dozvědět o Bohu je to, že Bůh je svatý. Je veliký a hrozný. Je to Bůh, který chce oddělený lid.

Proto staví Nehemjáš hradbu kolem Jeruzaléma. Hradbu, která odděluje od nepřátel. Hradbu, která zabezpečí Boží lid. A zároveň spoléhá na Hospodina, který je záštitou svého lidu.

Ale je tu také druhá hradba – hradba postavená Božím Slovem, hradba, kterou Bůh staví prostřednictvím Ezdráše a udržuje ji funkční skrze Nehemjáše.

Když Boží lid začíná být obnovován Božím Slovem, dochází k závazku – budeme žít jinak než okolní národy. Nebudeme už žít pro sebe, ale pro Boha.

  • 10,29-30 Ostatní lid, kněží, levité, vrátní, zpěváci, chrámoví nevolníci a všichni, kdo se oddělili od národů zemí k Božímu zákonu, také jejich ženy, synové a dcery, každý, kdo to byl schopen pochopit, připojovali se ke svým vznešeným bratřím. Přicházeli a přísežně se zaklínali, že budou žít podle Božího zákona, který byl vydán skrze Božího služebníka Mojžíše, a že budou zachovávat a plnil všechna přikázání Hospodina, našeho Pána, jeho práva a jeho nařízení.

Budeme poslouchat Boží Slovo. Je úžasné, že to nejenom říkali, ale také to hned dělali. Když si přečetli z Bible, co je hřích, opustili ho. Vyhnali ho dveřmi a on se možná oknem vrátil, ale oni se nespokojili jenom s přikyvováním, ale okamžitě a razantně jednali.

Bůh nepřijímá polovičatost. Podívejme se na to, co řekl Ježíš v podobné situaci:

  • Lukáš 9,57-62 A když šli, stalo se, že mu někdo na cestě řekl: "Pane, budu tě následovat, kamkoli půjdeš." Ježíš mu tedy řekl: "Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by složil hlavu." Tehdy řekl jinému: "Pojď za mnou." Ale on řekl: "Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce." Ježíš mu však řekl: "Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé, ale ty jdi a kaž Boží království!" A ještě jiný mu řekl: "Půjdu za tebou, Pane, ale nejdříve mi dovol, ať se rozloučím s těmi, kdo jsou v mém domě." Ale Ježíš mu řekl: "Nikdo, kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpátky, není způsobilý pro Boží království."

Ježíš tady ukazuje, že nelze žít napůl ve světě a napůl s Bohem. Život s Bohem znamená risk - bude to znamenat dělat věci, které jsi nikdy nedělal, říkat věci, které jsi nikdy neříkal, obětovat to, co bys nikdy neobětoval. Život s Bohem znamená dát Boha na první místo před všechno ostatní - dokonce i před svou rodinu. Ale tak jako hřích má svůj paradox, tak i život s Bohem má svůj paradox - čím blíže jsme Bohu, tím blíže budeme své rodině. Život s Bohem znamená život bez kompromisů. Není to tak, že už nikdy žádný kompromis neuděláme, ale že nechceme žít v kompromisu a uděláme všechno pro to, abychom v něm nežili. Život s Bohem, o kterém mluví Ježíš je život s Nehemjášovým Bohem.

Kniha Nehemjáš nám představuje velikého Boha. To byl Bůh Nehemjášův. Jaký je tvůj Bůh? Je tvůj Bůh Bohem zjeveným v Božím Slově? Pokud ano, potom si zapamatuj, že Bůh je ten, kdo:

  1. dává nové příležitosti
  2. se dává poznat (především skrze své Slovo)
  3. nedělá kompromisy.

Chci zakončit slovy Pána Ježíše, slovy, která jsou směřována právě k tomuto Bohu a k našemu vztahu s ním.

  • Lukáš 10,25-28 A hle, jeden znalec Zákona vstal a zkoušel ho slovy: "Mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?" On mu řekl: "Co je napsáno v Zákoně? Jak tam čteš?" A on odpověděl: "Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, ze vší své síly a celou svou myslí, a svého bližního jako sám sebe." Ježíš mu tedy řekl: "Správně jsi odpověděl. Dělej to a budeš žít."

Pane náš, děkujeme Ti za to, že ses nám dal poznat, děkujeme Ti za to, že nás přitahuješ k sobě i když padáme a odcházíme od Tebe. Děkujeme ti za to, že nám dáváš nové příležitosti k tomu, abychom Ti mohli sloužit a oslavovat Tě a děkujeme ti zato, že nás posvěcuješ skrze své Slovo. Amen.