Hledej odpočinutí! (Rt 3,1-18)

Kristus je naším zastáncem

Pavel Borovanský, 14. ledna 2018, Ústí nad Labem

Přečtěme si prosím celou třetí kapitolu knihy Rút.

Rút 3:1-18 Potom jí její tchyně Noemi řekla: „Neměla bych ti, má dcero, vyhledat odpočinutí, aby ti bylo dobře? Hleď, což není Bóaz, s jehož děvečkami jsi byla, náš příbuzný? Právě dnes v noci bude na humně převívat ječmen. Umyj se, potři se mastí, přehoď si plášť a sejdi na humno. Nedej se však tomu muži poznat, dokud nedojí a nedopije. Až si lehne a ty zjistíš, kde leží, půjdeš, odkryješ mu plášť v nohách a lehneš si tam. On ti pak poví, co máš učinit.“ Odpověděla jí: „Vykonám všechno, co mi říkáš.“ Sešla na humno a udělala všechno, jak jí tchyně přikázala. Bóaz se najedl, napil a byl dobré mysli. Pak si šel lehnout na kraj hromady obilí. Ona se přikradla, odkryla mu plášť v nohách a lehla si. O půlnoci se ten muž vyděsil, trhl sebou a vidí - v nohách mu leží žena. Otázal se: „Kdo jsi?“ Odpověděla: „Jsem Rút, tvá služebnice. Rozprostři nad svou služebnicí křídlo svého pláště, vždyť jsi zastánce.“ Nato jí řekl: „Požehnána buď od Hospodina, má dcero. Projevila jsi teď větší oddanost než dříve, že nechodíš za mládenci, ani nuznými ani bohatými. Už se neboj, má dcero! Udělám pro tebe všechno, oč si říkáš. Všechen můj lid v bráně ví, že jsi žena znamenitá. Ano, jsem vskutku váš zastánce. Je však ještě jiný zastánce, bližší příbuzný než já. Zůstaň tu přes noc. Ráno, bude-li on chtít, dobrá, ať se tě zastane; nebude-li ochoten být ti zastáncem, zastanu se tě sám, jakože živ je Hospodin. Spi klidně až do rána.“ Tak spala u jeho nohou až do rána. Ale vstala dříve, než by kdo mohl poznat druhého, protože Bóaz řekl: „Jen ať se nikdo nedoví, že přišla na humno žena.“ A dodal: „Podej mi loktuši, co máš na sobě, a nastav ji.“ Když ji nastavila, odměřil jí šest měr ječmene a vložil na ni. Pak odešel do města a ona odešla k tchyni. Ta se otázala: „S jakou přicházíš, má dcero?“ I vyprávěla jí všechno, jak s ní ten muž jednal. A dodala: „Těchto šest měr ječmene mi dal on. Řekl totiž: Nesmíš přijít ke své tchyni s prázdnou.“ Noemi jí pravila: „Jen vyčkej, má dcero, a poznáš, jak to dopadne. Ten muž si nedá pokoj a dovede tu záležitost ke konci ještě dnes.“

Buďte požehnáni pozdravením pokoje a lásky našeho Boha a Pána Ježíše Krista bratři a sestry! Přestože vám dnes mnoho lidí v ČR bude tvrdit, že jsou spokojení a nic jim neschází, vězte, že opak je pravdou. Uvnitř člověka zeje prázdnota, která je jako černá ve vesmíru, pohlcující vše okolo sebe. Nakonec pohltí i samotného člověka. Ta černá díra se zrodila z lidského pádu a hříchu. A její podstata je ve smrti.

  • Genesis 2:16-17 A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“

V člověku není život. Protože první lidé přestoupili Boží zákaz a propadli smrti! Jakoby se smrt stala podstatou samotného bytí člověka a jeho vinou i také podstatou celého padlého stvoření. Celý svět žene do smrti, o zhouby jeho zvrácená touha, jak říká 2 Pt 1, 4.

A tak lidé od těch dob hledají způsob, jak tuto děsivou skutečnost zvrátit. Jak zaplnit tu díru, zničit ji a porazit ji. Ale pořád zůstávají štvanci této veliké tragédie a moci, která jim nedá odpočinout a žene je jako surový otrokář a vrah až k okamžiku, kdy zahubí i je samotné.

Žádné náboženství, žádná filosofie, politika, ekonomie, kultura ani umění, ani cokoli jiného nemá moc nasytit tu obludu v nás. I když lidé zkoušejí vše. Hledají odpočinutí od té strašlivé štvanice, kterou rozpoutal lidský pád a hřích. Ale v tomto světě, nebo z tohoto světa žádné odpočinutí není. Lidé mají pocit, že lze nasytit tu hroznou propast věcmi, o kterých jsem mluvil. Například filosofií, nebo politikou, ale i kdyby jim tyto věci naplňovaly celé jejich životy na této zemi, přijde okamžik, kdy selžou, naděje se zhroutí a přijde strašlivé vystřízlivění. Všechny věci tohoto světa jsou totiž pevně uzamčeny pod prokletím hříchu a pod mocí smrti. 1J 5, 19.

Budeme dnes vyprávět znovu příběh pohanské Rút. A ukážeme si na odpočinutí Rút. Odpočinutí, které je fyzickým předobrazem jediného pravého odpočinutí pro člověka. Uvidíme také na příkladu Rút, že k odpočinutí dobrému, podle Boží vůle vede jen cesta poslušné víry. Rút, Boáz ale i Noemi nám to ukážou. Rút, Boáz i Noemi nás povedou k pravému odpočinutí. K jedinému muži, který je schopen nám ho poskytnout. V našem příběhu uzříme velikou Boží dobrotu a neporazitelnou, svrchovanou vládu Boha nad celým stvořením i časem. Bůh jednal, jedná a bude jednat, dokud na nebi i na zemi nebude vše jedním v Ježíši Kristu! V Něm je vysvobození a pravé odpočinutí.

  • Židům 2:10-15 Bylo přirozené, že Bůh, pro něhož je vše a skrze něhož je vše, přivedl mnoho synů k slávě, když skrze utrpení učinil dokonalým původce jejich spásy. A on, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou z téhož Otce. Proto se nestydí nazývat je svými bratry, když říká: ‚Budu zvěstovat tvé jméno svým bratřím, uprostřed shromáždění tě budu chválit. A jinde praví: ‚Také já svou důvěru složím v Boha. A dále: ‚Hle, já a děti, které mi dal Bůh.‘ Protože sourozence spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla, a aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi po celý život v otroctví.

Ježíš Kristus přemohl svět, hřích i smrt a nabízí odpočinutí všem, kdo jsou obtížení zhoubou a hříchem. Nevyžene nikoho, kdo k němu v pokání přichází. Pojďme spolu do Jeho slova, do třetí kapitoly knihy Rút. Ve verších jedna až šest čteme.

I. Noemi a její probuzená víra povzbuzuje víru Rút!

A. Probuzení Noemi

  • Rút 3:1-6 Potom jí její tchyně Noemi řekla: „Neměla bych ti, má dcero, vyhledat odpočinutí, aby ti bylo dobře? Hleď, což není Bóaz, s jehož děvečkami jsi byla, náš příbuzný? Právě dnes v noci bude na humně převívat ječmen. Umyj se, potři se mastí, přehoď si plášť a sejdi na humno. Nedej se však tomu muži poznat, dokud nedojí a nedopije. Až si lehne a ty zjistíš, kde leží, půjdeš, odkryješ mu plášť v nohách a lehneš si tam. On ti pak poví, co máš učinit.“ Odpověděla jí: „Vykonám všechno, co mi říkáš.“ Sešla na humno a udělala všechno, jak jí tchyně přikázala.

Po té, co Rút paběrkovala po celou dobu sklizně ječmene a pšenice na Boázových polích, uvědomila si Noemi, jak velmi jim svrchovaný Bůh požehnal právě prostřednictvím Boáze. To, že se Noemino srdce otevřelo a opět dokázala vidět Boží jednání v jejich životech správně, to vidíme již ve dvacátém verši druhé kapitoly.

  • Rút 2:20 Tu řekla Noemi své snaše: „Požehnán buď od Hospodina, který neodňal své milosrdenství od živých ani od mrtvých.“ A pokračovala: „Ten muž je náš blízký příbuzný, patří k našim zastáncům.“

Noemina znovu probuzená víra ji vede k činům! V prvním verši říká své snaše: „Měla bych ti pomoci k tomu, aby si spočinula v bezpečí nového domova, nové rodiny a aby ti bylo dobře.“ A dodává: „Což není Boáz náš příbuzný!“

Vidíme zde veliký rozdíl v myšlení a jednání Noemi, oproti první kapitole knihy, kde ta stejná a přeci jiná Noemi říká:

  • Rút 1:8-9 vybídla cestou Noemi obě své snachy: „Jděte, vraťte se každá do domu své matky. Nechť vám Hospodin prokáže milosrdenství, jako jste je vy prokazovaly zemřelým i mně. Kéž vám Hospodin dá, abyste každá našla odpočinutí v domě svého muže.“ A políbila je. Rozplakaly se hlasitě.

Noemi i v první kapitole usilovala o Boží požehnání pro své dvě snachy. Žehná jim oběma, aby našly v domě svých matek muže a měli novou rodinu. Ale my jsme si řekli, jak strašně zaslepený byl v tu chvíli Noemin duchovní zrak. Pramenilo to z velikého zármutku a beznaděje. Noemi tápala v temnotě a beznaději pro svou velikou bolest a je to přirozené pro každého z nás. Chtěla pro své snachy dobré, dokonce to nejlepší, ale neměla v tu chvíli rozpoznání dobrého. Jedním dechem je posílá zpět k ohavným modlám a druhým jim přeje požehnání od Hospodina a my víme, že to je neslučitelné.

Nyní je však situace jiná. Boží svrchovaná milost přivedla Noemi k prohlédnutí. V jejím životě opět vyšlo slunce a noc skončila. Noemi tak, jak v první kapitole, ve verších 11-13 nevidí žádnou naději v Božím slově, v Boží zjevené vůli a nejedná podle levirátního zákona o zastánci. Nyní se k tomuto zákonu znovu obrací s nadějí v srdci. Vidí totiž, že co se zdálo nemožné v našich očích, může Bůh učinit. I když jinak, než jsme si představovali.

B. Noemin plán

A tak Noemi ve víře a tedy moudře radí své snaše Rút ve verších 4-6: „ Právě dnes v noci Boáz bude na humně převívat ječmen. Umyj se, potři se mastí, přehoď si plášť a sejdi na humno. Nedej se však tomu muži poznat, dokud nedojí a nedopije. Až si lehne a ty zjistíš, kde leží, půjdeš, odkryješ mu plášť v nohách a lehneš si tam. On ti pak poví, co máš učinit.“ Odpověděla jí: „Vykonám všechno, co mi říkáš.“ Sešla na humno a udělala všechno, jak jí tchyně přikázala.“

Všimněte si tří věcí. Za prvé. Umyj se, potři se mastí, přehoď si plášť a nedej se poznat Boázovi, dokud nedojí a nedopije. Moudrost žen. Noemi se spoléhá na Boha, ale také ví, že Bůh dal ženám určité zbraně, jak co nejlépe zapůsobit na muže. To, že žena má prostředky, jak zdůraznit svůj přirozený půvab, to všichni víme. Podívejme se však na modrou radu Noemi, která vychází z její bohaté zkušenosti manželství s bytostí, jež nazývá se mužem. Drahá Rút, nedej se mu poznat, než skončí svou práci a než dojí a dopije. Moudrá žena tahle Noemi. A věřím, že každá vdaná žena, či vdova v tomto shromáždění potvrdí její moudrost hlasitým amen! Noemi zná dobře srdce muže, ví, že je zaměřený na to, aby skončil svůj úkol a poté se dobře posílil a odpočinul pro úkoly další. A tak radí dobře Rút, aby počkala, až to vše bude mít Boáz za sebou.

Druhou věcí, kterou zde vidím je způsob, jak má Rút jednat. Noemi pokračuje. „Až ulehne, najdi ho, odkryj jeho plášť a lehni si do jeho nohou, on ti pak poví, co máš učinit.“ Milovaní, zde vidíme způsob, kterým ve starověku na blízkém východě žádala žena muže o sňatek. Je v tom dobře vidět Boží moudrý stvořitelský řád. Bůh učinil člověka jako muže a ženu. Aby se stali oba jedním. A každý z nich aby měl v této jednotě svou vlastní specifickou úlohu. Zde tedy žena žádá muže o úplné zastání, o ochranu a zajištění celého jejího bytí, tím, že ji pojme za svou ženu. Protože žena bez muže nemůže naplnit svou úlohu, danou jí Bohem.

Žena bez muže je ženou bez hlavy, tak, jako muž bez Krista je mužem bez hlavy. To není výmysl, ale pravda Písma. Muž a žena, jeden bez druhého nemohou dojít zaslíbení Boha, milujte se a množte se, a naplňte zemi! Nenaplní se stvořitelský řád.

  • 1 Korintským 11:3 Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.

 Noemi i Rút to dobře chápaly. A spěli obě ve víře k tomu, aby se naplnila slova Písma z Timotea o ženě.

  • 1 Timoteovi 2:15 Spasena bude jako matka, jestliže setrvá ve víře, lásce, svatosti a střízlivosti.

A tak vidíme u Noemi, ale i u Rút jednání ve víře Bohu a Jeho slovu. A když se podíváme zpět na obě a na jejich výchozí postavení, ze kterého urazili již kus cesty, vzpomeneme si na známá slova určená Mojžíšovi.

  • Exodus 33:19 Hospodin odpověděl: „Všechna má dobrota přejde před tebou a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se však, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.“

C. Poslušná víra Rút

Bůh jedná mocně v životě obou žen a třetí věcí, která nám to potvrzuje, je poslušnost samotné Rút. Zaznamenaná ve veších 5-6.

  • Rút 3:5-6 Odpověděla jí: „Vykonám všechno, co mi říkáš.“ Sešla na humno a udělala všechno, jak jí tchyně přikázala.

Pravá víra je vždy poslušná Bohu, Jeho vůli a proto Jeho slovu, které nám dává v Písmech svatých. Tato víra je jen tam, kde ji sám Bůh dává jako dar své veliké milosti. Bůh je tedy tou hlavní osobou v našem příběhu a jedná svrchovaně skrze okolnosti a postavy našeho příběhu. Víra a věrnost dvou hlavních postav, na které se nám v tuto chvíli příběh zúží, je toho všeho velikým důkazem.

II. Dva věrní a bohabojní!

A. Rút koná!

  • 7 Bóaz se najedl, napil a byl dobré mysli. Pak si šel lehnout na kraj hromady obilí. Ona se přikradla, odkryla mu plášť v nohách a lehla si. 8 O půlnoci se ten muž vyděsil, trhl sebou a vidí - v nohách mu leží žena. 9 Otázal se: „Kdo jsi?“ Odpověděla: „Jsem Rút, tvá služebnice. Rozprostři nad svou služebnicí křídlo svého pláště, vždyť jsi zastánce.“ 10 Nato jí řekl: „Požehnána buď od Hospodina, má dcero. Projevila jsi teď větší oddanost než dříve, že nechodíš za mládenci, ani nuznými ani bohatými. 11 Už se neboj, má dcero! Udělám pro tebe všechno, oč si říkáš. Všechen můj lid v bráně ví, že jsi žena znamenitá. 12 Ano, jsem vskutku váš zastánce. Je však ještě jiný zastánce, bližší příbuzný než já. 13 Zůstaň tu přes noc. Ráno, bude-li on chtít, dobrá, ať se tě zastane; nebude-li ochoten být ti zastáncem, zastanu se tě sám, jakože živ je Hospodin. Spi klidně až do rána.“

Boáz se po skončení svého díla rozhodl zůstat na humně, pravděpodobně proto, aby ochránil svou úrodu. Pojedl tedy, popil něčeho dobrého a bylo mu blaženě. Dobrý Bůh nám všem dává takovéto okamžiky, kdy je nám po dobrém díle a dobrém jídle spokojeně na duši.

Rút se k němu opatrně přiblížila a lehla si pod plášť do jeho nohou. Boáz mezitím spokojeně usnul. O půlnoci se náhle lekl, protože pocítil, že není na svém loži sám. Trhl sebou a probral. Vidí, že v jeho nohách leží jakási žena. Když se jí ptá na jméno, uslyší: „ Jsem tvá služebnice Rút, rozprostři prosím nade mnou křídlo svého pláště, vždyť jsi zastánce.“

Všimněte si, že Rút používá stejná, nebo velmi podobná slova, jaká použil sám Boáz ve druhé kapitole.

  • Rút 2:12 Nechť ti Hospodin odplatí za tvůj skutek. Ať tě bohatě odmění Hospodin, Bůh Izraele, pod jehož křídla ses přišla ukrýt!“

Co čteme tedy mezi řádky v našem textu? Rút Boázovi říká: „ Řekl si správně, že jsem se přišla ve víře skrýt pod ochranná křídla jediného a pravého Boha, Hospodina zástupů. A věz, že mám tuto Boží ochranu spojenou s tebou, protože věřím, že ty jsi tím mužem, kterého k tomu Bůh určil!“

Vidíme zde velmi silný odkaz na Boží svrchovanou milost, která jasně určuje, jakým způsobem a skrze koho může být člověk zachráněn! Vidíme zde silný odkaz na Ježíše Krista!

  • Skutky apoštolské 3:12-20 Když to Petr viděl, promluvil k lidu: „Muži izraelští, proč nad tím žasnete a proč hledíte na nás, jako bychom svou vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že tento člověk chodí? Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, Bůh našich otců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého vy jste vydali a kterého jste se před Pilátem zřekli, když ho chtěl osvobodit. Svatého a spravedlivého jste se zřekli a vyprosili jste si propuštění vraha. Původce života jste zabili, Bůh ho však vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky. A protože tento člověk, kterého tu vidíte a poznáváte, uvěřil v jeho jméno, moc Ježíšova mu dala sílu a zdraví - a víra, kterou jméno Ježíšovo v něm vzbudilo, úplně ho uzdravila před vašima očima. Vím ovšem, bratří, že jste jednali z nevědomosti, stejně jako vaši vůdcové. Bůh však tímto způsobem vyplnil, co předem ohlásil ústy všech proroků, že jeho Mesiáš bude trpět. Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly smazány vaše hříchy a přišel čas Hospodinův, čas odpočinutí, kdy pošle Ježíše, Mesiáše, kterého vám určil.

A tak my dnes čteme o ženě Rút, jak přichází k Boázovi a žádá ho, aby se stal jejím zastáncem, jejím mužem. Duchovním zrakem ale vidíme každého znovuzrozeného křesťana, jak ve víře a pokání přichází ke Kristu, aby došel odpočinutí a zastání od břemene hříchu a věčného zatracení. Vidíme celou církev, jak ve víře a pokání přichází k Ježíši, jako nevěsta čistá a bez poskvrny. Pro Ježíšovo dílo, pro Jeho kříž a krev! A jednoho dne bude veliká a slavná svatba a po ní bude sémě lidí navěky a navždy zaopatřeno v Kristu. Po ní bude církev, nevěsta Lva z Judy navždy spojena s Kristem. Spočine v Kristu navěky.

B. Boáz koná!

Zpět ale do našeho prorockého příběhu. Příběhu, který svědčí o Božím díle. O díle Otce, skrze svého Syna.

  • Rút 3,10-13 Nato jí Boáz řekl: „Požehnána buď od Hospodina, má dcero. Projevila jsi teď větší oddanost než dříve, že nechodíš za mládenci, ani nuznými ani bohatými. Už se neboj, má dcero! Udělám pro tebe všechno, oč si říkáš. Všechen můj lid v bráně ví, že jsi žena znamenitá. Ano, jsem vskutku váš zastánce. Je však ještě jiný zastánce, bližší příbuzný než já. Zůstaň tu přes noc. Ráno, bude-li on chtít, dobrá, ať se tě zastane; nebude-li ochoten být ti zastáncem, zastanu se tě sám, jakože živ je Hospodin. Spi klidně až do rána.“

Boáz dobře rozumí, co mu Rút říká. A znovu chválí Rút a její věrnost, víru, poslušnost a pokoru. Mluví o tom, že je skutečně požehnána od Boha. Věděl, jak to ve světě chodí a dokonce i v samotném Izraeli. Věděl, že žena věrná a oddaná Bohu je veliká vzácnost.

  • Přísloví 19:14 Dům a majetek lze zdědit po otcích, ale prozíravá žena je od Hospodina.
  • Přísloví 31:30 Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály.

Boáz uklidňuje Rút a znovu ji chválí. „Neboj se, má dcero, udělám vše, oč si říkáš. Vše, co je v mých silách. Všechen můj lid ví, že jsi žena od Boha, žena znamenitá!“

Boáz ale také osvědčuje na tomto místě svou věrnost, zbožnost a to, že je on sám mužem spravedlivým.

  • Rút 3, 12-13 Ano, jsem vskutku váš zastánce. Je však ještě jiný zastánce, bližší příbuzný než já. Zůstaň tu přes noc. Ráno, bude-li on chtít, dobrá, ať se tě zastane; nebude-li ochoten být ti zastáncem, zastanu se tě sám, jakože živ je Hospodin. Spi klidně až do rána.“

Potvrzuje svou věrnost Bohu a Jeho slovu, když říká, že je potřeba postupovat podle Boží vůle, podle toho, co je psáno. Je tu jiný zastánce a ten má podle levirátního zákona přednost. Pokud se svého práva zřekne, potom se Boáz zastane Rút před lidmi i samotným Bohem. Boáz přísahá při živém Hospodinu! Není žádná jiná a mocnější přísaha. Boáz to slibuje Rút i Bohu.

Ve verších sedm až třináct třetí kapitoly se setkávají dva zbožní a spravedliví lidé. Spravedliví pro svou věrnost Bohu a Jeho vůli. Setkávají se, protože jejich setkání naplánoval Bůh ve svém věčném úradku před samotným stvořením světa. Bůh je tím skutečným zachráncem, zastáncem u něhož dojde odpočinutí celý lidský rod. Bůh v Kristu Ježíši.

III. Závdavek!

A. Bezúhonnost

  • Rút 3,14-18 Tak spala u jeho nohou až do rána. Ale vstala dříve, než by kdo mohl poznat druhého, protože Bóaz řekl: „Jen ať se nikdo nedoví, že přišla na humno žena.“ A dodal: „Podej mi loktuši, co máš na sobě, a nastav ji.“ Když ji nastavila, odměřil jí šest měr ječmene a vložil na ni. Pak odešel do města a ona odešla k tchyni. Ta se otázala: „S jakou přicházíš, má dcero?“ I vyprávěla jí všechno, jak s ní ten muž jednal. A dodala: „Těchto šest měr ječmene mi dal on. Řekl totiž: Nesmíš přijít ke své tchyni s prázdnou.“ Noemi jí pravila: „Jen vyčkej, má dcero, a poznáš, jak to dopadne. Ten muž si nedá pokoj a dovede tu záležitost ke konci ještě dnes.“

Rút zůstává spát u Boázových nohou až do rána. Ale ještě před rozedněním odchází. Boáz je prozíravý a nechce dát lidem prostor ke spekulacím, které by v konečném důsledku haněli Boha jeho a slávu. Můžeme na tomto místě spěchat do knihy Genesis.

  • Genesis 6:9 Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem.

I Boáz je mužem znamenitým, bezúhonným mezi svým lidem. Nebo můžeme jít do knihy Jób.

  • Jób 1:1 Byl muž v zemi Úsu jménem Jób; byl to muž bezúhonný a přímý, bál se Boha a vystříhal se zlého.

Můžeme společně spěchat do knihy žalmů:

  • Žalm 119:1 Blaze těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon.

A zakončit to můžeme v novém zákoně, v prvním listě apoštola Petra:

  • 1 Petrův 2:9-12 Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu’, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. Kdysi jste ‚vůbec nebyli lid’, nyní však jste lid Boží; pro vás ‚nebylo slitování‘, ale nyní jste došli slitování. Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši, a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu ‚v den navštívení’.

Bůh nás povolává k bezúhonnosti a k tomu, aby nám nebylo ze strany lidí, co vytknout. Ale hlavním důrazem, nebo myšlenkou posledního dnešního úseku, veršů 14-18 je opět Boží svrchovanost, která na toto místě prozkušuje víru Boáze i Rút. Boáz byl již starším mužem, který by již pravděpodobně nepožádal o dost mladší Rút o ruku. Mohlo mu lichotit, že mladá a znamenitá žena jako Rút přišla za ním. Mohlo to být pro něho pokušení. U Rút zase mohly být zkouškou pochybnosti a strach, jak to nakonec dopadne i nechuť provdat se za bližšího zastánce. Ale oba zůstávají věrní Bohu a Jeho svrchovanosti.

Dalším důrazem a myšlenkou je Boží dobrota milosrdenství, které můžeme číst v našem textu. Ve verši 14. Čteme.

B. Pečeť zaslíbení

 Tak spala u jeho nohou až do rána. Ale vstala dříve, než by kdo mohl poznat druhého, protože Bóaz řekl: „Jen ať se nikdo nedoví, že přišla na humno žena.“

To, že Boáz ponechává Rút spát ve svých nohou až do rána, je Boázovým podpisem, pečetí na smlouvě, na jejich ujednání. Můžeme si být jisti, že mezi ním a Rút nedošlo k žádným nepřístojnostem, k žádnému nemorálnímu konání. Zbožný muž, jakým bezesporu Boáz je, vždyť o něm svědčí samo Boží slovo, takový muž by nic takového nedopustil. Boáz by si nic nevzal, když není s Rút sezdán a navíc je tu muž, který má na Rút přednostní právo! Ale ponechává ji u sebe až do rána a pro Rút je to zaslíbeným závdavkem.

Dalším potvrzením tohoto závdavku je to, že Boáz nepropouští Rút s prázdnou. Podívejme se, do verše patnáct.

  • Rút 3:15 A dodal: „Podej mi loktuši, co máš na sobě, a nastav ji.“ Když ji nastavila, odměřil jí šest měr ječmene a vložil na ni. Pak odešel do města

Boáz dává Rút šest dílů ječmene. Záměrně neříkám šest měr ale dílů. Myslím, že překlad je v tomto směru nepřesný. Šest měr by bylo asi 90 Kg. I když víme podle studií, že ženy našich předků byly o mnoho silnější, než dnešní vrcholové sportovkyně, přeci jen je zde pochybnost i kvůli velikosti loktuše, což byl šátek přes vrchní polovinu těla. Přesto nevíme, zda by pojal 90 Kg zrna.

Ale to jen pro zajímavost. Hlavní myšlenkou zde je to, že zrno znamenalo život po Rút a Noemi. A vede nás to kam?

  • 2 Korintským 1:22 On nám také vtiskl svou pečeť a do srdce nám dal svého Ducha jako závdavek toho, co nám připravil.
  • 2 Korintským 5:5 Ten, kdo nás k tomu připravil a dal nám již Ducha jako závdavek, je Bůh.
  • Efezským 1:5-14 Ve své lásce nás předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny a chválili slávu jeho milosti, kterou nám udělil ve svém Nejmilejším. V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost, kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a  prozíravosti, když nám dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal, že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu. On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání, abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy. V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého jako závdavek našeho dědictví na  vykoupení těch, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy.

Boáz jako bohabojný muž nevyhnal Rút od sebe. V duchu Kristových slov. Vidíme tedy bohabojnost a věrnost Krista, protože On v souladu s vůlí Otce zve ke spočinutí v Něm. Říká: „Pojďte ke Mně všichni, kdo klesáte pod břemeny.“ Mt 11, 28. A v Janově evangeliu: „Kdo ke Mně přijde, toho nevyženu ven.“

Boáz jako závdavek toho, co připravil pro Rút. Toho, že se jí zastane, pokud se první zastánce vzdá svého práva, dává Rút zrno, jako příslib zajištění jejího života v hmotném světě. Ježíš Kristus nám jako závdavek toho, co připravil, dává do srdce Ducha svatého a zapečeťuje nás tímto Duchem svatým.

Závěr

Boáz poté odchází, aby jednal. Rút odchází ke své tchýni, nepřichází s prázdnou, ale se zaslíbením života v podobě části Boázovi úrody. Má podíl v Boázovi. Neomi povzbuzená Boží a Boázovou štědrostí vyslovuje přesvědčení o tom, že zdatný muž, jako je Boáz dovede své dílo zdárně a velmi brzy, ještě téhož dne do konce. Pokud vidíme Boáze jako předobraz Krista, o co více musíme mít pevnou víru a přesvědčení, že On je tím pravým bohatýrem nebes, který v brzký čas z hlediska věčnosti, a nade vše zdárně a spolehlivě dokončí svůj úkol a boj. On už to učinil a na kříži bylo dokonáno. Jako se Boáz vrátí pro svou Rút, vrátí se Ježíš pro svou nevěstu, církev. A tak všichni usilujte o to, abyste hledali odpočinutí tak jako Noemi a Rút a spočinuli v Kristu. V tom pravém odpočinutí a měli podíl z Kristovy úrody. Měli podíl na Jeho životě. Přicházejte k Němu v pokání, aby z vás sejmul břemena hříchu, jež mají moc vás strhnout navěky do věčného trestu. Do pekla. Kdo není v Kristu, zůstává pod Božím hněvem. Neboť Bůh ve svém slově praví:

  • Jan 3:36 Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“

 

Osnova kázání