KAM VEDE SPRAVEDLNOST Z VÍRY V KRISTA (FP 3,10-11)

Kam vede spravedlnost z víry v Krista

(Fp 3,10-11)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 27. června 2021

 

Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

 Galatským 2:19-20

I. Úvod: spravedlnost z Boha je založená na víře

Pokoj vám, milé sestry, bratři, ve jménu Ježíšově! Vítám také naše hosty: kéž se mezi vámi rozhojní Boží milost skrze Jeho slovo.

Z oddílu Fp 3:1-9 jsme se již dozvěděli, že všechno na čem si apoštol Pavel zakládal pro své spasení, ale bez Krista, to odepsal jako ztrátu, když Krista poznal. Vlastní spravedlnost nezajistí spásu, ale za to "spravedlnost z Boha, založená na víře" je jediný způsob, jak může člověk obstát před Bohem. Jedině skrze víru v Krista Ježíše. To Bůh Pavlovi zjevil a svou milostí dal poznat. Jeh srdce bylo obnoveno ke schopnosti vidět svůj stav před Bohem: mrtev pro svůj hřích nevíry v Boží milost. Do setkání s živým, vzkříšeným Kristem měl Pavel za to, že se jeho život Bohu líbí a tak před ním obstojí v den soudu: pro svůj původ z Božího vyvoleného národa, pro svůj život podle Božího zákona a dokonce pro svou náboženskou horlivost! Ale všechno se to v jednu jedinou chvíli na cestě do Damašku obrátilo v prach! Nic mu nezbylo. Všechno, co mu bylo vzácné, co považoval za důležité, jeho poklad, bylo v tu chvíli pryč. Kristus mu zjevil požadavek Boží dokonalé svatosti: před Božím soudem neobstojí nikdo, kdo není svatý jako Bůh sám. On je totiž měřítkem spravedlnosti a svatosti. Ne Pavel, ne farizeové, ne my, ne společnost. Ne. Jen a jen Bůh sám. Všechno, na čem si doposud zakládal, to po setkání se vzkříšeným Kristem Pavel hodil za hlavu. Všechno odepsal jako ztrátu. Zcela bez užitku pro věčný život, pro záchranu, pro spasení. Odhodil to a rychle padl Kristu k nohám: On žije! To muselo být to největší překvapení pro Pavla. Ježíš, kterého pronásleduje v osobách jeho následovníků, není v hrobě, ale byl vzkříšen! Tak je to přece pravda! A je-li vzkříšen svatým a spravedlivým Bohem, pak musí být On sám svatý a spravedlivý. On je Bůh sám. Bůh v lidském těle. Nyní tu stojí nový člověk. Saul zemřel pro své hříchy a v tu chvíli se znovuzrodil Pavel. Nový člověk, ospravedlněný před Bohem Kristovou spravedlností. Svoje hříchy vložil vírou na Krista a ten za ně zemřel na Golgotě. Kristovu spravedlnost nyní obdržel, když mu ji spravedlivý Bůh připočetl ve chvíli, kdy uvěřil v Kristovu dokonalou oběť za své viny. Beránek zvítězil a Pavel spolu s ním. A kde stojíš ty, milý posluchači? Ještě se díváš na Krista jako na postavu z historie, která je tak cizí a vzdálená, že ti vlastně osobně nemá ani co říci? Jsi ještě jako Saul, rozhodnutý předložit v soudný den Bohu své plusy, své úspěchy, a čekáš, že Bůh je shledá důležitějšími, než jsou tvé pády a nedokonalosti? Pak ale málo znáš Boha Bible! Jenom víra v Ježíše ti dá spravedlnost před Bohem. Tak jako Pavlovi, stejně tak i každému, kdo uvěří.

  • Ř 3:21-25  Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky, 22  Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu: 23  všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; 24  jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši. 25  Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří.

Ale obrácením, uvěřením v Krista, Boží dílo v srdci člověka nekončí. Ten, který jej započal, dovede jej také do konce  (1Tes 5:22-23).

II. Tři důsledky víry v obráceném srdci

K čemu vede věčné ospravedlnění z víry nyní, v tomto životě? Má to nějaký dopad, když uvěříme Kristu? Nebo se vše odehrává jen v duchovní oblasti? Jsem-li spasen vírou v Krista, co bude dál? Být ospravedlněn skrze víru v Krista není konec, je to začátek nové cesty. Úžasný začátek! Jako když se narodí dítě. Nezůstane navždy miminkem, ale den ode dne bude růst, poznávat, učit se, radovat se. Žádný další den nebude stejný jako včerejšek. Už dnes umí a zná více než, umělo a znalo včera. Ještě včera se jen batolilo a dnes už zvládne první krůček. Stejně tak nové duchovní narození z víry v Krista Ježíše. Písmo nám skrze Pavla ukazuje, k čemu nového křesťana Duch vede. Máme zde 3 důsledky nové víry v obráceném srdci.

 

  • Fp 3:8-11  A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic, 9  abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista - spravedlností z Boha založenou na víře, 10  abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení. Beru na sebe podobu jeho smrti, 11  abych tak dosáhl zmrtvýchvstání.

 

A. Poznávání Krista (v. 10a)

To první, k čemu vede Duch křesťana v novém životě, je poznávání Krista (v. 10a). Pavel chce být Bohem nalezen ospravedlněný z víry v Krista, aby jej poznal (v. 10). A to je začátek věčného života - to je to, co budeme dělat po celou věčnost. Nyní začínáš poznávat Boha v Ježíši Kristu a budeš v tom pokračovat dál a dál po celou věčnost. Poznávání Boha se nikdy nevyčerpá. Stále bude něco nového, co o něm budeš vědět a jak ho budeš znát. Je to jak ve škole: musíš položit nejprve dobré, zdravé základy, abys na nich mohl dále stavět. Když se v 1. třídě nenaučíš správně všechna písmenka abecedy, budeš mít dlouho problémy se čtením i porozuměním. Bez toho, že budeš umět číst, nemůžeš získávat nové vědomosti z učebnic a knih. Když se na začátku ve škole nenaučíš malou násobilku, nemůžeš později počítat s velkými čísly. Jak si potom spočítáš náklady, než začneš stavět? Jak si spočítáš úrok, aby ses správně rozhodl, jak naložit s dary, které jsi dostal od Pána? A stejné je to v duchovní rovině. Když dnes neporosteš od základů v poznání Boha, budeš mít stále problémy, protože neporosteš do zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti (Ef 4:11-13).

 

  • Ef 4:11-13  A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele, 12  aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby - k budování Kristova těla, 13  až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti.

Možná tě moc nebaví matematika. Ve škole ti bylo zatěžko se jí učit. A přeci miluješ pohled na noční oblohu plnou hvězd. A když zjistíš, že fyzika vesmíru funguje podle matematických pravidel, už se ti nebude zdát tak nepotřebná. Nebo miluješ hudbu. I ta je přísně matematická ve svých rytmech a dobách, tónech a jejich výškách. Možná teprve po tomto zjištění začneš více oceňovat matematiku, budeš k ní mít větší respekt a povede tě to k větší snaze ji ovládnout. Žádné srdce, které není znovuzrozené, nemůže v pravdě poznávat Boha. Ale jestli ses znovuzrodil z víry v Krista, pak se ti otvírají nádherné dveře poznání Původce všeho, co jest, Stvořitele živé i neživé přírody, Pána stvoření, Dárce života, Udržovatele všeho. V Písmu jsou jména osob vyjádřením charakteru člověka. Vzpomeňte na bratry Jana a Jakuba, kterým dal Ježíš jméno Boanergés - synové hromu (Mk 3:17). Pravidelně nám to na biblických hodinách připomíná bratr Miloš, když se ptá: "Víš, co znamená v Bibli jméno... třeba Jan? Já mám doma slovník jmen, to mě zajímá." A on opravdu zná významy některých jmen v Písmu. Tak i Boží jméno v širším smyslu nese vyjádření, kdo Bůh je. Boží stvoření i Boží slovo o Něm svědčí. V Písmu najdeme mnoho titulů, různých jmen, která vyjadřují něco z Božího charakteru. Jsou to jména vyjadřující něco z lidské zkušenosti, emocí, nebo jsou přejata ze stvoření, z přírody a připsána věčnému Bohu. To vše vyjadřuje něco o našem Bohu. Tak je v Písmu Bůh z oblasti stvoření přirovnáván ke lvu, orlu, beránku, slunci, jitřní hvězdě, světlu, ohni, skále, útočišti, k věži či k hradu. V oblasti lidské zkušenosti je potom Bůh nazýván: ženich, manžel, otec, soudce a král, bojovník, stavitel, pastýř, lékař. Bůh je popisován slovy našich lidských zkušeností: On zná, pamatuje si, vidí, slyší, cítí, chodí, stírá slzy, raduje se, rmoutí se, nenávidí i miluje. I když Bůh nemá fyzické tělo, jako máme my, přesto Písmo používá přirovnání, aby popsalo Boží jednání: má oči, uši, ústa a nos, jazyk a paže, ruku, nohu a tak dále. Dále Písmo popisuje Boží osobní vlastnosti: On je dobrý, milostivý, vytrvalý, spravedlivý, trpělivý a tak dále. Tam, kde nemáme lidskou osobní zkušenost, popisuje Písmo Pána Boha pomocí toho, co známe: je-li Bůh svatý, pak rozumíme, že je bez hříchu; je-li věčný, pak rozumíme, že neumírá a není omezený časem; je-li vševědoucí, pak rozumíme, že nezná jen něco jako my, ale obsáhne vše, co jest. To je jen velmi omezený výčet charakteristik Pána Boha, které najdeme v Bibli. A to jsme ani pořádně nezačali objevovat kdo je Bůh ve světle Jeho nejjasnějšího zjevení: a tím je Kristus! Tak ta startovní čára věčnosti apoštola Pavla, když se skryl vírou v Kristově spravedlnosti, když mu vyznal své hříchy a uvěřil v jeho oběť na kříži za sebe, právě to je bod, kdy začíná jeho nikdy nekončící poznávání živého Boha, jak nám dosvědčuje ve verši 10 třetí kapitoly Filipským:

  • abych poznal jej (v. 10a)

Poznávej Boha, jestli jsi právě uvěřil Kristu, poznávej Boha, jsi-li dlouholetý křesťan, poznávej Boha, jsi-li pokročilého věku, poznávej Boha, jsi-li mladík, teenager. To je povolání pro každého jednoho křesťana beze zbytku. Nezáleží na tvém IQ ani vzdělání, to je povolání pro každého, kdo Krista miluje. Slovo "poznat", které tu Pavel užívá, má však ještě další význam, než jen intelektuální známost nějakých faktů. Znamená také "uctívat, mít bázeň, odevzdat se mu, zasvětit se mu". Všechno, co poznáváme o Bohu svou myslí, Duch svatý může přenést až do našeho srdce, aby z něj vyvěralo uctívání, bázeň, odevzdání se, zasvěcení, následování, chvála, jedním slovem sláva Kristu v křesťanově životě. K tomu nám pomůže druhá oblast, do které Duch svatý uvádí člověka ospravedlněného Kristem skrze víru:

B. Moc jeho vzkříšení (v. 10b)

Byl jsi obmyt Kristovou krví skrze víru? Pak je druhým důsledkem tvého nového narození, že budeš poznávat

  • moc jeho vzkříšení (v. 10b)

Kolik moci má Kristus? Přemýšlej, jakou má moc, když dokáže vzkřísit mrtvého Lazara k životu. Apoštol Pavel chce znát více této moci: abych poznal jej a moc jeho vzkříšení (v. 10). Nechce znát jen zázraky, ale tu moc samotnou. Chce znát Krista a jeho moc, moc jeho vzkříšení! Ježíš byl vzkříšen třetího dne, protože porazil smrt a její zbraň. Zbraní smrti je hřích.

  • 1K 15:55-56  Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?´ 56  Zbraní smrti je hřích

Zemřel, když se stal hříchem pro nás. On nad ním zvítězil svou svatostí, svou spravedlností. Mzdou hříchu je smrt. Na lidském těle Krista byl odsouzen náš hřích. Proto Kristus zemřel. Jako Boží spravedlivý Syn však zároveň dal v oběť sám sebe. Taková platba stačila na všechny hříchy všech lidí, kteří je kdy vírou na Krista uvalili či uvalí. Kristus, Boží Syn bez hříchu, položil v oběť sám sebe. Dokonalá, svatá oběť, bez vady, poskvrny (1Pt 1:19). On, dokonalý Beránek, zemřel. A Bůh Otec přijal jeho oběť jako dostatečnou. Je dokonáno, je zaplaceno. Proto ho Bůh vzkřísil. Ježíš žije. Jestliže Kristus porazil hřích, pak můžeme spolu s Pavlem zakoušet i my tuto moc Kristova vzkříšení. To, co jsi dříve nebyl bez Krista schopen udělat, to je dnes tvoje každodenní zkušenost. Kristus ti dává Duchem svatým schopnost a dostatečnou sílu porážet hřích, který se nás tak snadno přichytí (Žd 12:1). Každý den. Když chceš ale porazit nepřítele, musíš vyrazit do boje. Boj s hříchem, který v nás ještě zůstává, se vede duchovními zbraněmi. To je zápas o posvěcení.

  • Kol 3:3-10  Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu. 4  Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě. 5  Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou. 6  Pro takové věci přichází Boží hněv. 7  I vy jste dříve tak žili. 8  Ale nyní odhoďte to všecko: zlobu, hněv, špatnost, rouhání, pomluvy z vašich úst. 9  Neobelhávejte jeden druhého, svlecte se sebe starého člověka i s jeho skutky 10  a oblecte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele.

Jaké zbraně nám Bůh dává k dispozici? Jsou to základní prostředky milosti. Ano, milosti, protože Pán ví, že potřebujeme jeho pomoc k posvěcení. Ve své lásce nás tedy zahrnuje milostí k posvěcení. Dnes lidé často touží po zvláštních prostředcích milosti: po zázracích a po zvláštních projevech Ducha svatého, po duchovních zážitcích při návštěvě nebe, po vidění pekla, a mohl bych pokračovat. Ale Pán Bůh ve své svrchovanosti používá většinou takzvané základní prostředky milosti. Které to jsou? Je to Boží slovo, modlitba, vyznávání hříchů, Památka Páně a křest. Veřejné vyznání víry v Krista ve křtu je jedinečná událost v životě křesťana, která se neopakuje. Ještě nejsi pokřtěn na vyznání své živé víry? Tak to udělej! Je to příkaz Páně. Památku Páně slavíme společně v kruhu církve při společných shromážděních. Boží slovo, modlitba, vyznávání hříchů jsou určeny, abychom je používali každý den. Používej tyto základní prostředky Boží milosti. Jsou darem od Boha ne proto, abychom o nich jen mluvili, ale abychom je používali. Včera jsme byli na slavnostech spojených s výročím husitské bitvy u Chabařovic. Jistý muž divákům popisoval zbraně, které měli husité. Ty zbraně však nebyly vyrobeny, aby se o nich jen mluvilo, ale aby se používaly. A hned nám členové skupiny historických soubojů také předvedli, jak se ty zbraně používaly a jak jsou účinné! Stejně tak Písmo modlitba i vyznávání hříchů Pánu jsou dary Boží pro náš každodenní zápas o posvěcení. A protože jsou Bohem navrženy pro duchovní boj, je také zaručena jejich účinnost! Používej je, abys poznával moc Kristova vzkříšení ve svém životě v souboji s tím hříchem, který v nás ještě zůstává.

C. I účast na jeho utrpení (v. 10c)

Třetím důsledkem ospravedlnění vírou v Krista je křesťanský život v účasti na Kristově utrpení. Jak můžu mít já osobně účast na Ježíšově utrpení? Vždyť  jsem ani já, ani vy, nechodil s Kristem před 2000 lety po zemi, abych byl pronásledován spolu s ním. Pán Ježíš trpěl na svém těle na kříži. Také křesťané dnes stejně jako v historii zakouší tělesné utrpení kvůli následování Krista ve víře. Apoštol Pavel píše o následování Krista v utrpení v listě do Kolos. Trpěl na svém těle ve vězení. Ale procházel také dalším druhem utrpení. Ještě nezemřel pro Krista. Ještě žije. Proto říká církvi v Kolosách:

  • Kol 1:24  Proto se raduji, že nyní trpím za vás a to, co zbývá do míry utrpení Kristových, doplňuji svým utrpením za jeho tělo, to jest církev.

Trpí za církev! Když přišel dříve do Tesaloniky zvěstovat evangelium, nechtěl být nikomu přítěží a tak pracoval ve dne v noci (1Tes 2:9). Když zvěstuje evangelium v Efezu, pracuje pro evangelium ve dne v noci (Sk 20:31). Když se dostal kvůli zvěstování evangelia do vězení v Římě, pracuje pro evangelium a píše dopisy dalším církvím, aby je povzbudil, napomenul, vyučil a vyzbrojil. Aby je posílil v Pánu. A nad to na něj denně doléhá starost o všechny církve.

  • 2K 11:28  A nadto ještě na mne denně doléhá starost o všechny církve.

To pro Kristovu církev apoštol Pavel snáší utrpení ve službě.

  • 2K 11:23-27   Namáhal jsem se usilovněji, ve vězení jsem byl vícekrát, ran jsem užil do sytosti, smrti jsem často hleděl do tváře. 24  Od Židů jsem byl pětkrát odsouzen ke čtyřiceti ranám bez jedné, 25  třikrát jsem byl trestán holí, jednou jsem byl kamenován, třikrát jsem s lodí ztroskotal, noc a den jsem jako trosečník strávil na širém moři. 26  Častokrát jsem byl na cestách - v nebezpečí na řekách, v nebezpečí od lupičů, v nebezpečí od vlastního lidu, v nebezpečí od pohanů, v nebezpečí ve městech, v nebezpečí v pustinách, v nebezpečí na moři, v nebezpečí mezi falešnými bratřími, 27  v námaze do úpadu, často v bezesných nocích, o hladu a žízni, v častých postech, v zimě a bez oděvu.

Opustil někdy Pavel nějakou církev, protože se mu nelíbilo, jakým způsobem zpívají? Opustil nějakou místní církev, protože se podřizovali vládní moci? Nebo opustil nějakou církev, protože se nechtěl podřídit jejím starším? Ne. Pavel církvi sloužil. Do úmoru, ze všech sil. Sloužil církvi pro evangelium a evangeliem. Má tak účast na stejném utrpení jako jeho Pán. Vždyť i on trpěl pro svou církev. Říkám to dnes záměrně. Abychom na to pamatovali, až na nás v této místní církvi přijdou zkoušky. Abychom stáli na evangeliu a ve vytrvalosti měli účast i na utrpeních Kristových skrze naše utrpení pro jeho místní církev. On za nás dal svůj život. Kolik jsme ochotni dát my? Tak trpíš pro církev dnes? Musíš překonávat svoje slabosti, abys církvi sloužil? Anebo od toho zápasu stále ještě utíkáš? Jestli jsi kvůli svému Pánu, který tě vykoupil svou smrtí za tebe, vykročil na cestu poslušnosti, na cestu služby církvi, pak máš také ty  účast na Kristově utrpení pro jeho církev. Jaké privilegium! Čtu knihy o kazatelích, kteří nemohli přijít na smysl oddílu z Písma, který měli v církvi příští neděli vykládat. A tak zápasili na kolenou o Boží pomoc. Možná je tvůj zápas více fyzický. Jsi spíše "noční pták", můžeš pracovat až do noci a ráno pak spíš déle. Pro Krista a jeho církev však vstáváš v neděli časně, aby ses modlil za shromáždění a abys v něm byl o půl hodiny dříve a pomáhal s přípravou sálu. Někdo další zápasí se svým přirozeným ostychem před lidmi, ale pro Krista a jeho církev přesto mluví s úplně cizími lidmi o evangeliu.

To je tělesné utrpení, v němž Pavel, stejně jako my, může sloužit církvi po vzoru našeho drahého Pána a Spasitele Ježíše. Kristovo utrpení však obsahovalo ještě něco více, než jen to tělesné. Kristus tělesně trpěl kvůli našemu hříchu. Jeho cílem bylo zrušit vládu smrti nad našimi životy, abychom se zcela zbavili hříchu a sebestřednosti a stali se tak užitečnými nástroji v Boží ruce k slávě Boží. Máš účast na Kristově utrpení kvůli svému hříchu? Je ti den ze dne jasnější, jak odporný je skutek i myšlenka, která tě znesvěcuje a odděluje od Boha? Je ti tvůj hřích čím dál více odporný, stejně jako je Bohu, který dal svého jediného Syna, aby ten hřích v nás zbavil moci? Vykroč na cestu služby Bohu místo otročení hříchu. Hříchu jsi přece zemřel! Využij své dary, kterými tě obdaroval tvůj dobrý nebeský Otec a služ Kristu i jeho církvi. Možná to přinese i tělesné utrpení, ale rozhodně to nese touhu po posvěcení a radost ze služby, která je mocí Ducha svatého uváděna ve skutek každého nového rána, když se probudíš. Přesně sem, ke třem důsledkům živé víry, vede ospravedlnění Kristovou obětí křesťana. Na závěr Pavel shrnuje:

  1. Beru na sebe podobu Kristovy smrti, protože vede ke zmrtvýchvstání (v. 11)

Ale apoštol Pavel neumírá stejnou smrtí, jako jeho Pán. Nemůže, on, Pavel, je hříšný člověk a nemůže tak zemřít za hříchy jiných lidí - své rodiny, svých přátel. Nikdo z nás nemůže zaplatit jejich dluh vůči Bohu. To může jenom Kristus. A právě proto zemřel! Proto i Pavel na sebe bere podobu Kristovy smrti, protože jeho cílem je nádherné společenství svatých církve spolu s Kristem naší Hlavou, u Božího trůnu v novém nebi  a na nové zemi. Pro ten cíl, pro své vzkříšení a účast na Božím království, kdy bude opět sjednocena jeho duše i oslavené vzkříšené tělo, chce přinášet Bohu slávu již nyní! Uvěřil jsi Kristu? Jsi jím ospravedlněn před Soudcem živých i mrtvých? Daroval ti nové srdce a dar Ducha svatého? Pak na sebe ber denně podobu Kristovy smrti. Umírej hříchu a žij Bohu!

  • Kol 3:9-10  svlecte se sebe starého člověka i s jeho skutky 10  a oblecte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele.

Byli jsme ospravedlněni Kristem, a proto mu věříme. Tu spravedlnost nám dal,

  • Fp 3:10-11  abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení. Beru na sebe podobu jeho smrti, 11  abych tak dosáhl zmrtvýchvstání.

 

Osnova kázání

Otázky ke studiu