Kdo je ten právě narozený Král? - Iz 9,1-6

Verze pro tiskVytvořit PDF

Poselství vánočních svátků

Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 20. prosince 2009

Dobré a požehnané dopoledne, moji milí. Dnes máme před sebou trochu zvláštní kázání. Nebudeme pokračovat ve výkladu Lukášova evangelia, ale zamyslíme se společně nad jedním textem ze Starého zákona. Máme před sebou text, který bychom mohli označit jako text vánoční. Tak teď si možná řeknete, jak může být text ze Starého zákona vánočním textem, vždyť Vánoce mají být spíše takovou připomínku Kristova narození, což je záležitost novozákonní. Ale jak sami za chvilku uvidíte, tak vysvětlení není nijak komplikované.

Ovšem než se pustíme do Božího Slova, chtěl bych podotknout dvě velmi důležité věci. První se týká Vánoc jako takových. Vánoční svátky jsou jenom svátky ustanovené lidmi a nikde v Bibli o nich nic nenajdeme (i když by to možná někteří chtěli tvrdit a někdy dokonce tvrdí). Původ Vánoc je dost nejasný. Někteří lidé tvrdí, že křesťané již ve třetím století slavili Kristovo narození, ale s opravdovou jistotou o tom můžeme mluvit až ve čvrtém století, kdy se křesťanství stalo státním náboženstvím a došlo k mnoha spojení s pohanskými zvyky. Ať to bylo jakkoliv, Bible nás nikde nevyzývá k tomu, abychom narození Krista oslavovali. Vždyť nakonec stejně nevíme, kdy se přesně narodil.

Tak proč tedy mluvíme o vánočním kázání? To je ta druhá věc, kterou chci zmínit. Vánoce tradičně patří ke křesťanství. Připomínáme si narození Pána Ježíše Krista. Podstatou vánočního příběhu je narození Spasitele. Spasitele, který svůj lid zachrání svůj lid z jeho hříchů. V tomto slova smyslu si připomínáme velmi dobrou tradici, protože to je evangelium. To jsou slova, která anděl z nebe řekl Josefovi, když chtěl propustit Marii, protože zjistil, že je těhotná:

  • Matouš 1:20-21 „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů."

Dnes se nám vytrácí tento rozměr Vánoc a já bych chtěl, abychom si ho připomněli. Vánoce se stávají komerční a marketinkovou záležitostí, jíž vévodí tlustý vousatý chlapík v červeném oblečení, který jezdí na sobech. Vánoce jsou stále méně spojovány s narozením Krista a jsou nahrazovány jinými věcmi. Nevím, jestli jste to zaznamenali, ale na summitu o globálním oteplování, který v uplynulém týdnu proběhl v Kodani, nesměl být vánoční stromeček. Prý je to symbol křesťanských Vánoc a na půdě nábožensky neutrálního OSN nemá co dělat. Lidé spojují s Vánoci kde co a podstata – narození Spasitele – jim uniká. Je to jenom další satanův trik, jak je psáno v Písmu:

  • 2 Korintským 4:4 Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.

Takže chci, abychom se trochu vrátili k tradičním oslavám Vánoc – ne proto, že je tady nějaká tradice, která nemá biblický základ, ale proto, že je tady zvěst, poselství evangelia, které mluví o narození Spasitele a vysvobození z hříchů.

Příběh o narození Ježíše Krista je zaznamenán v Lukášově evangeliu, kterým dlouhodobě procházíme. A ačkoliv se jím dnes nebudeme zabývat, tak bych vám chtěl doporučit, abyste si během svátků udělali čas a tento příběh si přečetli. Od začátku Lukášova evangelia, a když si ho přečtete, tak můžete pokračovat a přečíst celé Lukášovo evangelium. Osobně jsem ho přečetl zrovna nedávno a už poněkolikáté v tomto roce a je to velmi mocné a jasné Boží Slovo, které mě znovu a znovu zasahuje a staví před oči nádheru Božího jednání s námi.

Pojďme nyní do Božího Slova. Budeme číst z knihy proroka Izajáše, 9,1-6.

Když přišli mudrci za králem Herodem, aby se ho zeptali na právě narozeného Krista, tak se ptali, kde je ten právě narozený král. Já chci, abychom si dnes položili skoro stejnou otázku, ale v jiné, osobní rovině – KDO je ten právě narozený král? Kdo to je pro tebe, kým je pro každého z nás, jak jsme tady.

Z Božího Slova si ukážeme, co o něm říkal prorok Izajáš. Ale každý z nás se musí osobně postavit k tomu, kým je toto popisované dítě pro mě.

Prorok Izajáš žil v osmém století před Kristem v Jeruzalémě. Byl ženatý a jeho žena je také označována za prorokyni. Z knihy známe dokonce jména jejich dvou synů. Prorokoval od začátku zbožného krále Jótama asi od roku 740, přes jeho syna Achaze, jednoho z nejhorších judských králů až do doby krále Chizkijáše, o kterém Bůh vydal nádherné svědectví:

  • 2 Královská 18:6-7 Přimkl se k Hospodinu, neodstoupil od něho, dbal na jeho přikázání, jak je Hospodin vydal Mojžíšovi. A Hospodin byl s ním. Ve všem, co podnikl, měl úspěch.

Je dost možné, že se dožil i temných dnů bezbožného krále Menaše, který nastoupil na trůn po svém otci Chizkijášovi někdy kolem roku 686 př. Kr. Více se o tom dočtete ve 2. Královské 15-21.

Podíváme se do našeho textu a ukážeme si několik důležitých věcí, které se týkají Krále, Spasitele, který se narodil v Betlémě a jehož narození si v těchto dnech připomínáme. Podíváme se na to, ke komu tento text mluví, resp. co říká o nás lidech. Dále uvidíme vánoční zprávu, která je v textu zaznamenaném 700 let před narozením Krista, a podíváme se na to, o kom mluvil prorok Izajáš – jinými slovy, kdo bude ten narozený král. A nakonec si všimneme, co bude charakterizovat vládu tohoto krále.

I.

Podívejme se tedy nyní na tu první věc, tedy na to, komu je určena tato Izajášova zpráva. Není to úplně obvyklé, ale začneme dnešní vánoční evangelium zprávou o člověku, nikoliv o Bohu. Náš text nám ukazuje celou řadu charakteristik.

Izajáš 9:1 Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo.

Je zde celá řada věcí, které jsou řečené o lidech. Hned to první je, že zde lid, který chodí v temnotách. Ačkoliv Izajášovo proroctví bylo určeno Izraeli, tak tato slova přesahují hranice Izraele. V předchozím verši Izajáše si můžeme všimnout, že Izajáš mluví o zemi Zabulón a Neftalí, mluví o Galileji pohanů. Tato slova se v jistém slova smyslu naplnila, když vystoupil Pán Ježíš Kristus. Podívejme se do Matoušova evangelia:

  • Matouš 4:12-17 Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvězněn, odebral se do Galileje. Opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum při moři, v území Zabulón a Neftalím, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: `Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři za Jordánem, Galilea pohanů - lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.´ Od té chvíle začal Ježíš kázat: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."

V Galileji se rozzářilo Boží Slovo a ten, který o sobě řekl, že je světlem světa, tam strávil většinu své služby lidem. A v určitém slova smyslu se skutečně jednalo o temnou zemi. Bylo to první území, ze kterého byli Izraelci odvedeni do zajetí. V roce 732 toto území dobyl Tiglatpilasar III. a připojil ho k Asýrii. Byla to země, která byla později osídlena pohany, kteří uctívali jiné Bohy. Přesto si myslím, že slova Izajáše mají přesah, jdou ještě dále, než je Matoušovo vysvětlení.

O jakém lidu by se zde tedy mohlo mluvit? Který lid chodí v temnotách? Který národ sídlí v zemi šeré smrti? Ve svém důsledku to nejsou slova, která bychom mohli vztáhnout na jakýkoliv existující národ. Ale jsou místa v Bibli, která nám ukazují, že tímto lidem v temnotách, že těmito lidmi, kteří žijí ve stínu šeré smrti, jsme my všichni. Podívejme se rychle na několik z těchto míst:

  • Jan 3:19-20 Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.

Každý zůstává ve tmě. Nikdo není spravedlivý. Není nikdo, kdo by sám o sobě toužil po Bohu, po světle, které přišlo na svět, pokud ho Bůh neprobudí.

  • Efezským 2:3-5 I my všichni jsme k nim kdysi patřili; žili jsme sklonům svého těla, dali jsme se vést svými sobeckými zájmy, a tím jsme nutně propadli Božímu soudu tak jako ostatní. Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni!

Moji milí, nutně, zoufale nutně potřebujeme Boží milost. Bez ní jsme naprosto ztraceni.

Ještě několik málo charakteristik z následujících veršů Izajáše, které nám ukážou tuto potřebu Boží milosti a to, jak moc potřebujeme vysvobození. Byla tady temnota, bylo tady prokletí smrti, v jejímž stínu žijeme a do jejíhož stínu se rodíme, dokud nám nevzejde světlo Kristovy slávy.

Ve v. 3 čteme o jhu, jímž jsme ujařmeni. To je břemeno hříchu, které neseme. Jho, které nás poutá a které sami nedokážeme setřást. Mluví se tu o trestech a násilí, které je na nás pácháno. Znovu je to hřích, který tak nenapravitelně zdeformoval to, co bylo stvořeno k Božímu obrazu a stále to ničí znovu a víc. Na jednotlivých lidských osudech, ano, v našich vlastních životech můžeme znovu a znovu sledovat tu destruktivní moc hříchu, který se na nás tak snadno přilepí. Ničí lidské životy, ničí mezilidské vztahy, ničí životní prostředí, ničí všechno – je jako prut poháněče, který dopadá na záda otroka a nutí ho jít dál a dál.

Ve čtvrtém verši vidíme další destruktivní důsledky hříchu – Izajáš zde zmiňuje válečnou vřavu a prolitou krev. Také tyto věci na nás dopadají. Musíme děkovat Bohu za dlouhé období míru, které můžeme v naší zemi zakoušet. Přestože jsme byli v minulosti obsazeni cizím vojskem, válečná vřava se naší zemi na dlouhá desetiletí vyhnula a my žijeme v míru a pokoji.

Těmto lidem píše Izajáš svou zprávu.

II.

Podívejme se nyní na další věc z našeho textu. Všimněme si toho, o jakou zprávu se jedná. Jaká je tato vánoční zvěst, kterou si v těchto dnech připomínáme?

Izajáš 9:5 Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda …

Izajáš je někdy nazýván evangelistou Starého zákona. Je to proto, že ve svých proroctvích mluví velmi jasně a přesně o Kristu. Ukazuje nám mnoho věcí, které se týkají nejenom Kristova narození, jako to zde, ale dalších okolností života, smrti a zmrtvýchvstání Pána Ježíše Krista.

Zde je tedy ta vánoční zpráva – narodí se dítě, bude nám dán syn. To je úžasná zpráva, kterou máme v plnosti popsanou v Lukášově evangeliu. Pojďme si připomenout, co o těchto událostech Lukáš napsal

  • Lukáš 2:8-16 A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: "Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí." A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: "Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení." Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: "Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil." Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.

Narodilo se dítě, děťátko, syn, který je Spasitelem světa. Bratři a sestry, milí přátelé, tohle je světlo, které se rozzářilo v temnotách. Tak jako nad pastýři u Betléma zazářilo světlo, tak také v našich životech Bůh rozsvítil toto své světlo. Proto je řečeno:

  • Efezským 5:14 Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.

Kristus je naším světlem a svítí do temnoty našich životů.

Prorok Izajáš zde mluví o dítěti, o synovi, který nám bude dán. Díval se dopředu k budoucím událostem, které mu Bůh ukázal. Sedmset let před narozením Spasitele o něm Izajáš věděl. Bude to lidský syn, přesně tak, jak to potvrzují Písma Nového zákona, která nám svědčí o tom, že

  • Galatským 4:4 Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy

Dítě, narozené z ženy a zároveň Boží Syn, kterého Bůh poslal na svět. A o tomto dítěti Izajáš mluví jako o tom, na jehož rameni spočine vláda. Je to budoucí vládce Izraele. Budoucí král. Není to obyčejné dítě, není jen tak nějaký syn. Ale je to syn z královského rodu, potomek Davidův. Proto nacházíme v Novém zákoně dva rodokmeny, které nás oba vedou až k Davidovi.

Toto dítě, tento syn, se narodí jako král. To je to, co Ježíš později říká Pilátovi:

  • Jan 18:37 Pilát mu řekl: "Jsi tedy přece král?" Ježíš odpověděl: "Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas."

Ježíš se narodil jako král. Podobně to dosvědčili mudrci, nebo mágové z východu, kteří – vedeni hvězdou na obloze – se přišli poklonit právě narozenému králi. To zaznamenal Matouš ve druhé kapitole svého evangelia a můžeme si tam také všimnout, s jakou jistotou je zákoníci posílají do Betléma. Oni věděli velmi dobře, kde se má narodit židovský král. Kde se má narodit Spasitel a Mesiáš. O to více je zarážející, že se mu také nešli poklonit. Oni se ani nechtěli přesvědčit, zda je na tom jen trochu pravdy. Znovu to ukazuje na potemnělost lidského charakteru a nutnost, potřebu vykoupení. Ale pojďme dál v našem textu a podívejme se na třetí věc.

III.

Kdo je tedy toto narozené dítě, tento právě narozený král? Podívejme se na to, co o něm napsal prorok Izajáš v našem textu.

Izajáš 9:5 … a bude mu dáno jméno: "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje."

Tady máme jméno, které tomuto dítěti bude dáno. A je to vskutku zvláštní jméno.

Podivuhodný rádce, Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje – B21

Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje – K

Máme zde několik jmen – v našich překladech 4 nebo 5, podle toho, jak se přeloží hebrejská slova a spojí se dohromady. Takže tento syn bude Divuplný rádce, nebo předivný, podivuhodný rádce. Bude radit lidem, kteří jsou v temnotě, povede je svou úžasnou moudrostí. Lidé mu budou naslouchat – tak jako naslouchali Pánu během jeho pozemského života, nebo tak jak je to zapsáno v Janově evangeliu:

  • Jan 10:27-28 Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.

On je předivný rádce, který nás vede svým Slovem.

  • Izajáš 2:3 Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: "Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit." Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.

Toto je to narozené dítě – Ježíšek v jesličkách. Podivuhodný rádce. Další jméno, které Izajáš zapsal, je Božský bohatýr. Nebo možná lépe Mocný Bůh, Bůh silný. Ta slova Božský bohatýr by mohla představovat jenom takového silného, mocného člověka, možná poslaného od Boha, hrdinu, válečníka. Ale to není to, co chce Izajáš říci. Jasně mluví o tom, že toto dítě bude Bůh. Silný Bůh. V jednom verši tady Izajáš popisuje lidskou i Boží přirozenost Pána Ježíše Krista. Narodí se jako dítě, syn, ale bude to silný Bůh. Nikdo menší ani nikdo jiný než samotný Bůh. Izajáš věděl a rozuměl tomu, že Mesiášem bude samotný Bůh. Později apoštol Pavel píše Titovi, abychom

  • Titovi 2:13 a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista.

Zde se tedy již mluví o druhém příchodu Krista, který Izajáš ještě neodlišuje od prvního. Veliký Bůh a Spasitel Ježíš Kristus.

Další titul, který se vztahuje na Ježíše, je pro nás asi nejvíce problematický. Je to Otec věčnosti. Možná nás to trochu mate a říkáme si, jak může být Boží Syn, který se liší od další osoby Boží Trojice, od Otce také zároveň Otcem. K tomu bych chtěl poznamenat několik věcí:

Jednak je to skutečnost, že Mesiáš, jako druhá osoba Boží Trojice je Bůh. A jako Bůh se podílí na všech vlastnostech, které jsou Bohu vlastní. Tedy také na věčnosti. Mesiáš, Pán Ježíš Kristus byl a je a bude věčný. Další věcí je to, že titul „věčný Otec“ nebo „Otec věčnosti“ je pojem, jímž je popisován Mesiášův vztah k času nikoliv jeho vztah k ostatním členům Boží Trojice. Mluví to o tom, že je prostě věčný, podobně jako je na jiném místě popsán Bůh (Otec) jako „Věkovitý“ (Dn 7,9). Mesiáš bude vládnout „otcovsky“ a věčně. A konečně je také pravděpodobné, že Izajáš má na mysli zaslíbení, dané Davidovi, které se týká Davidova potomka:

  • 2 Samuelova 7:16 Tvůj dům a tvé království budou před tebou trvat navěky, tvůj trůn bude navěky upevněn."

Je zde naplněno zaslíbení dané Davidovi, zaslíbení, skrze které došly požehnání všechny národy.

Poslední titul je Vládce nebo kníže pokoje. Pán pokoje. Ten, kdo přináší pokoj. Pokoj, který už v tuto chvíli máme – byli jsme usmířeni s Bohem a máme s ním pokoj. Už nejsme Božími nepřáteli. Ale tento pokoj jde ještě dále. Promítá se do našich vztahů, promítá se do vztahů mezi národy a skupinami lidí.

  • Efezským 2:14-15 On sám je náš pokoj; on spojil oba tábory v jedno a zbořil hradbu, která je rozdělovala. Vlastním tělem zrušil nepřátelství, totiž Zákon spočívající v přikázáních a předpisech, aby z těch dvou stvořil sám v sobě jednoho nového člověka. Takto nám přinesl pokoj. B21

On je kníže pokoje. V Něm a jenom v Něm nachází naše duše pokoj. A tento pokoj nakonec ovládne úplně všechno, až přijde den, kdy Bůh stvoří novou zemi a nové nebe.

Tyto čtyři mesiášské tituly nám ukazují na to, jaké dítě se tady narodí. Jaký král nám bude dán. Ukazují nám, kdo bude vládnout. Skládá se nám tady nádherný obrázek Spasitele, který se narodil a vykoupil nás svou obětí na golgotském kříži. A to nás vede k poslední věci našeho kázání.

IV.

Co je charakteristické pro vládu tohoto Spasitele. Jak se tato vláda projevuje? Co udělá tento narozený král? Podívejme se na několik věcí z našeho textu. Již jsme zmínili z prvního verše světlo, do nějž budou lidé postaveni. On sám je tím světlem, které ve tmě svítí a tma ho nemůže pohltit.

Ve verších 2-4 si můžeme všimnout dalších věcí: rozmnoží národ. Boží Slovo nám ukazuje, že my – pohané, kteří jsme byli Kristem vykoupeni, jsme národem svatým. Bůh rozmnožil svůj lid a v nebi bude množství zástupů:

  • Zjevení Janovo 7:9-10 A hle, potom jsem spatřil veliký zástup, který by nikdo nemohl sečíst, ze všech národů a pokolení a lidí i jazyků, jak stojí před trůnem a před Beránkem, oblečeni do bílých rouch. V rukou měli palmové ratolesti a hlasitě volali: "Spasení náleží našemu Bohu, jenž sedí na trůnu, a Beránkovi!"

Bůh sám rozmnožil svůj lid a z nás, kteří jsme nebyli jeho lidem, svůj lid učinil.

Další věcí, které si musíme všimnout, je radost. Prorok Izajáš mluví hodně o radosti. Radost je zmiňovaná více než dvacetkrát v celé knize. Mesiáš tuto radost rozhojní.

  • Izajáš 9:2 Rozmnožil jsi národ, rozhojnil jsi jeho radost; budou se před tebou radovat, jako se radují ve žních, tak jako jásají ti, kdo se dělí o kořist.

A nový zákon nás vede k tomu samému:

  • Fp 3:1 A tak, bratří moji, radujte se v Pánu. Psáti vám stále totéž mně není zatěžko a vám to bude oporou.

Izajáš popisuje radost, jakou mají lidé při sklizni, nebo jakou zakoušejí při dělení kořisti. To je radost, která je podobná tomu, když pracujete na nějakém velkém a těžkém projektu nebo věci a nakonec se vám podaří tuto věc zdárně dovést do konce a získat odměnu.

Když jsme na začátku mluvili o člověku, k němuž směřuje evangelium, tak jsme mluvili o jhu, otroctví, útlaku, válce a prolévání krve. S Mesiášem přijde vysvobození. On nastolí mír (v. 3-4). Zlomí okovy, vysvobodí zajaté a spoutané. Rozlomí jho hříchu a prokletí smrti, kterou přemůže svým slavným zmrtvýchvstáním. On přinese spravedlnost a spálí každou nepravost a bezpráví ohněm svého soudu.

A všimněte si těch úžasných věcí v šestém verši.

Izajáš 9:6 Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky.

Jeho vláda se rozšíří na celou zemi. Pokoj bez konce, právo a spravedlnost navěky. To jsou nádherná slova. V dnešní neklidné době, která je plná bezpráví a nespravedlnosti, tato slova hladí naší duši a nabízejí nám naději. Naději, kterou máme v narozeném Spasiteli.

Spasiteli, který vzal na sebe všechny naše hříchy a tento dlužní úpis, tento nekrytý úvěr navždy smazal, když jej přibil na kříž.

Toto je Jeho vláda. Vláda našeho Spasitele. Vláda, která již začala, když přemohl smrt a vstal z mrtvých. Vláda, která se šíří, když zvěstujeme evangelium do všech končin země a všem lidem kolem nás. Tohle je vláda, kterou již zakoušíme ve svých vlastních životech. A to nás naplňuje pokojem a radostí. To nás vede k vděčnosti a chvále.

Prorok Izajáš se díval dopředu k dítěti, které se narodí a vykoupí svůj lid. My se díváme zpět. Díváme se do Betléma, kde se narodil Spasitel světa.

  • Titovi 2:14 On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.

Prorok Izajáš psal o věcech, které měly přijít a které se staly skutečností 700 let potom, co je napsal. My mluvíme o událostech, které se staly před dvěma tisíci lety. A jenom tyto události dávají smysl vánočním svátkům. Jenom tyto události nás vedou do náručí Spasitele – Ježíše Krista. Vedou nás k tomu, abychom hledali Jeho slávu a velikost. Dneska jsme něco z ní mohli zahlédnout, když jsme si ukázali, jaký je Bůh Vánoc, jak ho popisuje Boží Slovo. To není bezbranné bezmocné děťátko. To je mocný Bůh a vykupitel.

V.

V samotném závěru našeho textu je krátká větička, která to všechno posouvá do velmi intenzivní a naléhavé roviny:

Izajáš 9:6 Horlivost Hospodina zástupů to učiní.

Izajáš popisoval velké věci. Možná bychom dokonce mohli říct, že popisoval ty největší věci. Přesto k nim dodává těchto pět slovíček. Říká jimi, že to, o čem mluví, je naprosto, ale naprosto jisté. To není proroctví typu, co by, kdyby … To je naprosto jasné zaslíbení, které je zaštítěné autoritou samotného Boha. Ne ledajakého, ale Hospodina zástupů.

Zástupy jsou v temnotách, ale je zde Hospodin zástupů, který pošle – poslal svého Syna,

  • Jan 3:16 aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.

Viděli jsme ohromný popis Spasitele od proroka, který hleděl dopředu. My jsme svědkové toho, že jeho proroctví bylo pravdivé. Můžeme dosvědčit, že horlivost Hospodina zástupů to učinila.

To, o co nyní jde, je náš vztah k těmto popisovaným věcem. Jaký zaujmeme postoj k tomu narozenému Ježíškovi? Kým je pro nás osobně? Je to nebohé děťátko, které nemělo kde složit hlavu? Nebo je to mocný Bůh popisovaný prorokem v Božím Slově? Tohle slovo nás nechce nechat odejít bez jasného stanoviska.

Moji milí, chci vás dneska pozvat ke Spasiteli. Někoho možná poprvé, někoho opakovaně. Ale chci, abychom vyznali, že On je Pán. Že Ježíš Kristus, který se narodil v Betlémě jako dítě, syn Marie, je Vykupitel a Bůh, jemuž patří všechna čest, sláva i moc.

Pojďme se ztišit před Pánem a prosme Ho, aby proměňoval naše potemnělé životy a prosvětloval je svým světlem a svou září, aby změkčoval naše zatvrzelá srdce. Aby nám otevřel duchovní zrak, a my jsme přišli k novému narození a dostali dar věčného života.

PřílohaVelikost
Iz09-1-6-osnova.pdf346.5 KB

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer