Nádhera díla Ducha Svatého (J16: 1-15)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 3. března 2019

Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. (Jan 14:26)

Pokoj vám, bratři a sestry, vítám i hosty mezi námi. Zpívali jsme nyní Pánu k chvále a slávě. A to je čest pro stvoření, které odpadlo od svého Stvořitele, že ho nyní takto chválí. Protože si musíme přiznat: v životě každého, kdo tu dnes sedí, byly dny a roky, kdy jsme Boha uctívat nechtěli a cele jsme se vzpírali poslušnosti našemu Stvořiteli. Je to nezasloužený dar, kterým jsme byli obdarováni: dílo Ducha svatého v našich životech, že nám dal porozumět naší hříšnosti, našemu směřování k odsouzení od Soudce všech živých a dal nám milost uvěřit v Ježíšovu oběť, která dostatečně zaplatila náš dluh vůči spravedlnosti Boží. A právě dílo Ducha svatého je předmětem Ježíšova vyučování jeho přátel, které dnes musíme prozkoumat, porozumět mu a nechat se jím vést, chceme-li jít za Ježíšem.

Přečteme oddíl z J 16:1-15.

I. Dobrý pastýř Ježíš

Náš oddíl začíná slovy: To jsem vám pověděl (v.1). Co tedy a komu Pán pověděl? Abychom se to dozvěděli, znovu si musíme připomenout kontext začátku 16. kapitoly Janova evangelia.

Ježíš vyzbrojuje svých 11 nejbližších učedníků. Právě jim pověděl, že od nich odchází. Učedníci jsou zmateni. Tohle nečekali - místo pokračování triumfálního tažení Jeruzalémem přichází studená sprcha: jejich Pán a Mistr odchází. Slyšeli to už mnohokrát, když chodili s Ježíšem a on činil znamení, aby poznali, že je očekávaný Mesiáš. Ale nerozuměli. Nyní se však jeho odchod nezadržitelně blíží. Je večer, před velikonočními svátky. Ježíš velice toužil jíst se svými učedníky velikonočního beránka (Lk 22:15). Tyto vzácné chvíle se nyní blíží ke svému vyvrcholení. Jak moc za tuto noc učedníci vyrostli! Nebyl tu s nimi nikdo jiný, na koho by Ježíš upíral svou pozornost. Ne, tuto noc vyvrcholí Mistrovo vyučování a vyzbrojování Jedenácti. Uvěřili Ježíši, staly se Kristovými služebníky. Otroky živého Boha, který přišel v lidském těle. A teď byli nazváni dokonce Ježíšovými přáteli. Svým přátelům nyní Ježíš prokáže svou lásku:

  • J 15:13  Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.

Jste i vy přátelé Pána Ježíše? Jak se pozná jeho přítel?

  • J 15:14  Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.

Musíme se tedy sami sebe zeptat: je Kristova vůle zjevená v tomto Písmu světlem pro vaše nohy, abyste věděli jak každý den chodit v tomto světě (Ž 119:105). Je slovo vycházející z Božích úst, zapsané v této Bibli, vaším každodenním chlebem, posilujícím vás v následování Krista? Jestli ano, pak váš život ukazuje, že jste přátelé Ježíše Krista.

Ale jestli si nemůžeš s upřímným "ano" na tuto otázku odpovědět, pak je nejvyšší čas obrátit se cele k Ježíši! Učedníci se odevzdali Ježíši, svěřili mu svůj život. Nejsou dokonalí, pochybují, mají otázky, nerozumí Ježíšovým slovům, nevědí, co bude. Ale Ježíš je Dobrý Pastýř! On své ovce nevyžene ven. S každou má trpělivost. Dokonce, když se zatoulá, On zanechá zbylé na bezpečném místě a vypraví se tu ztracenou hledat, dokud ji nenalezne a nepřivede zpět. A když hrozí nebezpečí, je první, kdo stojí před ovcemi a chrání je. Svůj život dává za ovce. Nikdo mu jej nebere, ale on jej dává dobrovolně a také ho opět přijme zpět. Pán Ježíš je dobrý pastýř. Dobře jsme to studovali v 10. kapitole Janova evangelia. Nyní jako dobrý pastýř jedná. A to je také kontext našeho oddílu v 16. kapitole.

II. On chrání stádo (1-4)

Pán Ježíš chrání své učedníky před vlky:

  • J 16:1 To jsem vám pověděl, abyste se nedali svést.

Svět nenávidí Ježíše. Jestliže svět pronásleduje Ježíše, bude pronásledovat i jeho učedníky

  • J 15:20  Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat - jestliže mé slovo zachovali, i vaše zachovají.

To jim právě Pán řekl. Ale dobrý pastýř varuje své učedníky, aby nebyli překvapeni, až pronásledování přijde a neřekli: "Tolik jsme toho očekávali a teď tohle!" Je to varování, aby učedníci nebyli překvapeni a nemalomyslněli, když budou pro Krista v nenávisti Židů. Všechno okolo totiž bude vypadat jako úplně převrácený svět!

  • Jan 16:2 Budou vás vylučovat ze synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha.

A. Pronásledováni světem

Ve jménu Boha budou židé pronásledovat, vyhledávat, zavírat do vězení, mučit a zabíjet Ježíšovy učedníky. Jaký paradox! Ve jménu Boha budou pronásledováni ti, kteří mu patří! Ty, které si před stvořením světa vyvolil a v tomto čase povolal skrze víru, a kteří se budou po celou věčnost radovat v Kristově blízkosti, tak ty jsou nyní pronásledováni lidmi, kteří naopak žijí ve vzpouře a v neposlušnosti Bohu. Ústa mají plná Boha, ale jejich srdce ho nemiluje.

Nebuďte z toho zmateni, říká Pán. Musí to být, protože svět nenávidí Otce i Syna a bude ve své zatvrzelosti setrvávat a růst v této nenávisti až do dne Soudu, do druhého příchodu Ježíše Krista, Soudce skrze jeho evangelium.

Jako se ďábel vydává za anděla světla, tak i jeho následovníci se vydávají za Boží lidi. To bylo varování Pána Ježíše učedníkům v prostředí židovského národa 1. století.

  • 2K 11:14-15  A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla; 15  není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti. Jejich konec bude jako jejich skutky!

Dnes na Blízkém východě nebo v Africe, či v Indonésii ti, kteří říkají, že uctívají boha, muslimové, zabíjejí Kristovi učedníky. To proto, že nepoznali nebeského Otce, ani Ježíše Krista a žijí v hrozném sebeklamu, který bude zcela odstraněn v momentě, kdy tito lidé stanou před živým Bohem!

B. Pronásledováni náboženstvím

O co horší, že podobný princip se přelévá ze světa mezi ty, kteří si říkají církev. Ne snad, že by církev dnes zabíjela věrné následovníky Ježíše Krista.

Už v 17. století, jak uvádí J .A. Komenský ve své Historii o těžkých protivenstvích církve české, v Římskokatolické církvi došli k jinému přístupu, jak zacházet s následovníky Kristova evangelia:

Závěr byl, že kacíři se nemají odsuzovat k smrti, protože se tím honosí jako mučednictvím, ale budou je oslabovat a přivádět k poslušnosti jinými cestami. Z tohoto důvodu se zasadili i o to, aby se nechvalně proslulé jméno „inkvizice“ změnilo na příjemnější název „reformace“.

Jaké cesty v Římě zvolili, o tom je zbytek Komenského knihy.

C. Haněni zcestnými řečmi

Ale Pánovo varování je pořád stejné. Nebuďte překvapeni, že i dnes vás budou pronásledovat, vylučovat. Je to pořád stejné! Ten jedovatý kořen se rozbujel a zasahuje dokonce i církev vyznávající Krista! Apoštol Pavel později varoval starší v Efezu:

  • Sk 20:30  I mezi vámi samými povstanou lidé, kteří povedou scestné řeči, aby strhli učedníky na svou stranu.

To se děje i dnes! Ten, kdo chce následovat věrně Pána Ježíše a činit, co nám přikazuje - viz 15:14,

  • J 15:14  Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.

je od jiných lidí v českých církvích označován jako fundamentalista - ovšem v hanlivém významu, tedy něco jako "slepý omezenec". Představitel jedné z českých církví dokonce veřejně žádá Boha, aby tuto církev ochránil před takovým vnímáním Písma, kterého se tito lidé označovaní za fundamentalisty drží! Mám obavu, že pokud bude tato modlitba vyslyšena, budoucnost této církve je velmi smutná.

  • J 16:4 Ale to jsem vám pověděl, abyste si vzpomněli na má slova, až přijde ta hodina.“

Mějme tedy na paměti tato Pánova slova, abychom nebyli překvapeni. Držme se neochvějně Krista a naděje Písma, služme druhým v lásce a zvláště pak odpůrcům Kristovy pravdy. Protože

III. On rozšiřuje stádo (5-11)

A. Je to Kristovo dílo

Od varování, aby se měli učedníci na pozoru, se nyní Pán obrací k vysvětlení, jak bude Kristus jednat s lidmi, i když odchází z tohoto světa ke svému Otci do nebes.

  • J 16:4-6 Ale to jsem vám pověděl, abyste si vzpomněli na má slova, až přijde ta hodina.“ „Neřekl jsem vám to na začátku, poněvadž jsem byl s vámi. 5 Nyní však odcházím k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: Kam jdeš? 6 Ale že jsem k vám tak mluvil, zármutek naplnil vaše srdce.

Opravdu se nikdo ještě neptal "Kam jdeš?" A co Petr v kap. 13:36?

  • J 13:36 Šimon Petr mu řekl: „Pane, kam odcházíš?“

Nejen Petr, ale i další učedníci měli k Pánu otázky. Podrobně jsme je procházeli. A čeho jsme si spolu všimli, bylo, že všechny ty otázky učedníků se nezabývaly tím, co bude s Ježíšem, ale vždy, co bude s učedníky. Oni stále hleděli na sebe. Zármutek, kterým bylo naplněno jejich srdce, byl způsoben obavou o sebe sama. Proto se nikdo neptal na Krista – co bude s ním, ale jen a jen: „Co bude se mnou?“ Ale nyní obrací Pán pozornost učedníků od nich samotných ke Kristu. Teď jim vysvětluje, jak bude jednat v tomto světě, i když ho lidé už nespatří. Vysvětluje a ukazuje, že nepřestává být Pánem. Naproti tomu, nádherně odkrývá důsledky své lásky k učedníkům. Jako květ leknínu, který skrývá svou krásu, dokud je zavitý v poupěti, nyní v plnosti rozkvétá a ukazuje nádheru barev a tvarů, které byli dříve skryty.

B. Příchod Ducha svatého

  • Jan 16:7 Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.

Pán Ježíš odchází, ale to je nutné, protože jinak by nebyl poslán Duch svatý. Může nám to připomenout příběh Jákobových synů. Bratři prodali jednoho z nich, Josefa, protože na něho žárlili a tak se ho chtěli zbavit (Gn 37). Prodali ho Izmaelcům - ti ho odvedli do Egypta, kde Josefa učinili otrokem. Josefův život vypadal beznadějně. A přece v tom všem měl Pán Bůh své záměry. Dlouho byly skryty lidem. Josef se mezi tím stal druhým nemocnějším mužem v egyptském království, hned po faraonovi. Když pak přišel hlad do Egypta i všech zemí okolo, použil Pán Bůh Josefa, aby zachránil jeho bratry i jejich rodiny od smrti hladem. Nakonec mohl Josef svým bratrům po mnoha letech odloučení povědět:

  • Gn 50:20  Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme, zachoval naživu četný lid.

Zdá se to být těžké k pochopení, že Pán Ježíš musí odejít. Je to těžké porozumět, že to bude nějakým způsobem dobré, když Ježíš zemře. Ale přemýšlejme nad tím více:

  • kdyby Pán nezaplatil na kříži za hříchy mnohých, nikdo by nebyl zachráněn

  • kdyby Ježíš nezemřel na kříži, neexistovala by žádná církev

  • kdyby Pán Ježíš nezemřel na kříži, aby tak usmířil Boží hněv proti vykoupeným, svět by zřejmě vůbec již neexistoval, protože by nebylo nic, proč by měl Bůh nadále zadržovat svůj hněv. Prostě by jej vylil na své stvoření - a to by byl konec života, jak ho známe.

  • kdyby Kristus nezemřel, nebyl vzkříšen a nevystoupil na nebesa, nebyl by novým způsobem seslán Duch svatý a nedaroval by církvi své dary.

  • kdyby Kristus tělesně nezemřel na kříži, nemohl by být duchovně přítomen v srdcích všech svých učedníků ve všech dobách. Byl by omezen svým tělem. Takto však je skrze Ducha svatého přítomen na kterémkoliv místě a v kterékoliv době v každém srdci věřícího učedníka.

  • kdyby Ježíš neodešel k Otci, nemohl by sedět nyní po pravici Otce a být Přímluvcem v nebesích za nás, Jeho učedníky, kteří jsme zde na zemi.

  • kdyby Ježíš neodešel k Otci, nemohl by přijít podruhé jako Soudce. A nestal by se ani Spasitelem, pokud by nezaplatil za nás.

  • kdyby už napořád zůstal Kristus v těle se svými učedníky, nemohli by tak růst ve víře v Něho. Tomášovi Ježíš řekl:

  • J 20:29 "Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili."

protože od nich odešel, měli stále příležitost k růstu, k prohloubení víry, odvahy, oddanosti, naději i spoléhání se na Pána. A mohli bychom pokračovat dále a dále.

To, po čem bychom měli toužit a o co usilovat, není tělesná přítomnost Ježíše Krista s námi, ale je to Duchem svatým naplněný život. A tak naše otázka by nakonec neměla ani tak znít, jako: "Co by dělal Ježíš v tuto chvíli na mém místě," jako: "Co říká Ježíš skrze dílo Ducha svatého napsaného učedníky - tedy v Písmu, abych dělal?"

C. Dílo Ducha svatého

Ježíš tedy odchází a pošle jiného Přímluvce, Ducha svatého. Proč?

  • J 16:8-11 On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud: 9 Hřích v tom, že ve mne nevěří; 10 spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; 11 soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen.

Duch svatý bude seslán o Letnicích, aby pracoval ve světě. Jeho úkolem je přivádět muže, ženy a děti ke spáse. A právě to vidíme v knize Skutků, hned ve 2. kapitole, že se děje. Podívejme se tam spolu. Apoštol Petr káže v Jeruzalémě tisícům židů, kteří přišli na svátky ze všech možných národů. A co dělá Petr? Káže evangelium! Nic jiného: káže o hříchu, spravedlnosti a o soudu! V čem je hřích jeho nevěřících posluchačů, toho nevěřícího světa? Hřích je v tom, že tito lidé nevěří v Krista! Ve svém kázání ukazuje židům, že Ježíš je ten zaslíbený Mesiáš, když zástupu říká:

  • Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte. (Sk 2:22)

V čem je spravedlnost? V tom, že Ježíš odešel k Otci a již ho lidé nemohou spatřit (v. 10). Co to znamená? Centrem evangelia je Kristův kříž. Tam se naplnila Boží spravedlnost, protože za hřích Božích dětí Kristus plně zaplatil dokonalou obětí svého těla. Proto Petr káže o Ježíšovu kříži jako ústředním bodu spásy, jako centru zvěsti evangelia, jako objektu spasitelné víry: Kristus zaplatil za hříchy! V tom se naplnila Boží spravedlnost. A zaplatil plně, jednou pro vždy - už nemusí umírat znovu a znovu jako starozákonní oběť - a proto odešel k Otci a již ho na zemi lidé nevidí. A potom Petr káže soud. Co to znamená? Ježíš to učedníkům vysvětluje ve verši 11:

  • J 16:11 soud [je] v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen.

Petr káže Kristovo vzkříšení. Vyložil posluchačům Žalm 16. Ukázal, že se v něm nemluví o Davidovi, ale o Kristu. Petr říká, že David

  • 31  viděl do budoucnosti a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach. 32  Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit. 36  Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem."

Ano - hřích byl poražen. A tak byl poražen ten, který hříchem vládne: vládce tohoto světa - ďábel. Již je odsouzen spolu s hříchem! Jeho moci je konec! Nad těmi, které Ježíš vykoupil, za které zaplatil, nad těmi, kteří Kristu uvěří, už nemá moc! Skrze Kristův kříž a vzkříšení byl vládce tohoto světa navždy odsouzen! To je evangelium, které kázal apoštol Petr o Letnicích v Jeruzalémě. Bratři a sestry, směle vám mohu říct, že kdyby tato pravdivá slova - ta zvěst evangelia, kterou Petr tak neohroženě a věrně kázal, kdyby zůstala jen Petrovými slovy, pak by se nic nestalo. Ale Pán Ježíš poslal jiného Přímluvce, Ducha svatého, aby toto všechno ukázal nevěřícím lidem. A to právě nyní Duch udělal v Jeruzalémě! Použil slova evangelia, která Petr v pravdě kázal a usvědčil mnoho z Petrových posluchačů. Daroval jim to, že uvěřili pravdivosti Petrových slov a porozuměli, že bez Krista a jeho oběti by byli u Boha navždy ztraceni. Dostali dar víry, milostí byli spaseni skrze víru v Krista.

Bratři a sestry, už 2 000 let jedná Duch Boží stále stejně. Používá pravdu evangelia, které se zvěstuje, aby se mnozí ze světa znovu narodili k Boží slávě skrze pokání a víru v Krista.

Kde stojíte vy? Jaké je vaše místo v tomto procesu? Co je obsahem naší služby? Vidíte, kdo způsobuje nové narození hříšníka? Duch svatý. Žádný člověk. Ani kazatel, ani evangelista, ani posluchač sám. Jen a jen Duch svatý. To je tedy jeho dílo, zde pro nás místo není. Nemůžeme svou silou ani moudrostí nikoho obrátit. Ale Duch jedná skrze zvěstované slovo evangelia. Nikde jinde. Bez kázání, zvěstování, podělení se - a můžeme užít různá slova pro tento popis, prostě bez pravdy evangelia, které někdo říká nevěřícímu člověku, nemůže být tento člověk spasen.

  • Ř 10:17 Víra je tedy ze slyšení zprávy a tou zprávou je slovo Kristovo. (B21)

A to je místo každého křesťana! To je naše povolání - dělit se o zvěst Kristova evangelia a modlit se, aby z milosti jej Duch svatý použil k Boží slávě a obrácení hříšníků ze světa k Bohu. To je dílo Ducha svatého.

IV. On posiluje stádo (12-15)

Jan 16:12-15 Ještě vám mám mnoho co říci, ale teď to nemůžete unést. 13 Až ale přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám od sebe, ale řekne vše, co uslyší - oznámí vám i věci budoucí. 14 On mě oslaví, neboť vám oznámí, co přijme ode mě. 15 Všechno, co má Otec, je mé. Proto jsem řekl, že vám oznámí, co přijme ode mě.

Nyní Pán Ježíš obrací pozornost učedníků k dílu Ducha svatého uprostřed Božího lidu - směrem do církve. Doposud jsme viděli, co Duch svatý dělá ve světě: aplikuje pravdu evangelia do duše člověka a působí tak nové narození, nové stvoření.

A. Co učedníci nyní nemohli unést

Duch svatý však nepracuje jen v nevěřících lidech, kteří mají dojít spasení. Duch svatý je Bůh. On není jako my - býváme unaveni, sotva jsme napnuli síly k jedné činnosti. Ne, On je Duch svatý, který nám dává příklad pilnosti a služby. Není tedy život naplněný prací, službou, přirozený pro křesťana, v němž Duch má přeci svůj příbytek? Pán Ježíš měl ještě mnoho co říci svým 11 učedníkům – ale bez pomoci Ducha svatého by to nemohli unést. Co to je, co nemohli unést?

Na prvním místě to je evangelium o kříži Ježíše Krista a jeho důsledky! To, co nyní nemohli unést, bude za několik týdnů zvěstováno tisícům židů v Jeruzalémě: Kristova oběť na kříži a vzkříšení. Hřích, spravedlnost a soud. Vzpomínáte? Nyní učedníci nerozumí, co se to děje, že Ježíš od nich odchází. Ale za několik týdnů Duch pravdy dá porozumění 3 000 lidí a oni budou obráceni!

B. Duch oznámí veškerou pravdu

Tady zjevení Ducha svatého nekončí! Duch řekne církvi všechno, co uslyší od Krista a tedy od Otce (v. 15). Co Duch oznámil církvi? Kde to najdeme? Není to od nás daleko, držíme to ve svých rukách: Boží slovo.

  • 2Pt 1:20-21 Poznávejte především, že žádné proroctví Písma nezáleží na osobním výkladu; 21 vždyť proroctví nikdy nebylo proneseno z vůle lidské, ale Duchem svatým jsouce unášeni mluvili lidé z Boha. (Žilka)

Lidé vedeni, unášeni, Duchem svatým zapsali to, co Kristus oznamuje církvi. Proto máme ve svých Biblích nejen Janovo evangelium, ale Nový zákon pokračuje knihou Skutků apoštolských, epištolami, tedy dopisy místním církvím a nakonec knihou Zjevení Janovo: tedy posledními věcmi tohoto světa a věčností. Tak se Ježíš oslavuje!

  • 14 On mě oslaví, neboť vám oznámí, co přijme ode mě.

Duch svatý oslavuje Ježíše. Jak? Oslavil se skrze kázání apoštolů. Petr od prvního kázání, které máme zaznamenané v knize Skutků, dokazuje, že Ježíš je zaslíbený Mesiáš. Ukazuje jeho věčnou moc, jeho svatost, lásku. Říká lidem o slávě Boha v těle. Tak je Kristus oslaven.

Chcete oslavovat Ježíše? Písmo ukazuje, jak to můžeme dělat. Oznamujte lidem Kristovu vůli! Říkejte jim, kdo Ježíš. Jaký je, jak jedná, co o Něm říká Boží slovo. Proč se narodil, jak vykupuje z viny hříchu, jak zachraňuje člověka. Je toho tolik, čím můžeme oslavovat Krista!

Máme ve svých rukách veliký poklad - Boží slovo.

C. Písmo – dílo Boží Trojice

Pán Ježíš tu podtrhuje, že Písmo je dílo celé Boží Trojice. Duch svatý oznámí církvi, co přijme od Ježíše (v. 14). Všechno, co má Ježíš, je Otcovo (v.15). Jakou výsadu jsme obdrželi! Bůh nám poodhaluje nádheru vztahu lásky a jednoty, který panuje mezi osobami Boží Trojice. Jak daleko a hluboko jde Boží láska k nám, bojácným učedníkům Pána Ježíše Krista! Stvořeni z prachu země, ale vykoupeni tím nejvzácnějším, co jest: věčným, svrchovaným, všemohoucím Bohem, kterého máme kvůli Jeho Synu Ježíši Kristu právo nazývat svým Otcem.

  • 1 K 2:9  Ale jak je psáno: `Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.´

Jaká hloubka, síla a moc Kristovy lásky je nám odkryta a darována v tomto převzácném Písmu, v kapitolách 13.-16. Janova evangelia.

Osnova kázání