Pohotoví k modlitbám (1Pt 4,7)

Verze pro tiskVytvořit PDF

1 Petrův 4:1-11 Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte stejnou myšlenkou: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem. Proto i vy ve zbývajícím čase života nebuďte oddáni lidským vášním, ale vůli Boží. Dost dlouho už jste dělali to, v čem si libují pohané: žili jste v nevázanosti, vášních, v opilství, v hodech, pitkách a v hanebném modlářství. Když se již spolu s nimi nevrháte do téhož proudu prostopášnosti, dráždí je to a urážejí vás. Však vydají počet tomu, kdo je připraven soudit živé i mrtvé. Proto bylo evangelium zvěstováno i mrtvým, aby byli u Boha živi v Duchu, ačkoliv byli za svého života u lidí odsouzeni. Konec všech věcí je blízko. Žijte proto rozumně a střízlivě, abyste byli pohotoví k modlitbám. Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým; vždyť láska přikryje množství hříchů. Buďte jedni k druhým pohostinní a nestěžujte si na to! Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti. Kdo káže, ať zvěstuje slovo Boží. Kdo slouží, ať to činí ze síly, kterou dává Bůh - tak aby se všecko dělo k oslavě Boží skrze Ježíše Krista. Jemu buď sláva i moc na věky věků. Amen.

Pokoj vám milovaní v Kristu. V novém roce se dnes poprvé scházíme jako tělo Kristovo. Máme před sebou znovu příležitost budovat se v pravdě, lásce a jednotě tak, abychom jako celek i jako jednotlivci byli vystrojení, připravení a hotovi konat dobré dílo, ke kterému nás povolal Bůh Otec, když se před stvořením světa rozhodl a zamiloval si nás ve svém Synu Ježíši Kristu.

Možná, že někdy, při pohledu na naše životy upadneme do chmurných a rezignovaných myšlenek a pocitů. Vidíme naši slabost, naše hříšné sklony. Vidíme a cítíme tvrdost našich srdcí i zatemnělost naší mysli. Ale nezoufejte, spasení i posvěcení je dílem Božím a jediný skutek, který po nás chce Bůh je tento:

  • Jan 6:27-29 Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť." Řekli mu: "Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?" Ježíš jim odpověděl: "Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal."

Hřešíme? Ano někdy prostě padáme do hříchu. Ale milovaní Písmo praví, že kdo o sobě smýšlí jako o bezhříšném, je lhář, který klame i sám sebe a nestojí v pravdě! 1 Janův 1:8

A na jiném místě stojí psáno:  Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí. Př 24, 16

Proto i Jan může pokračovat ve svém prvním listu slovy o pokání, kdy ukazuje právě na to, že spasení i posvěcení je dílem Spravedlivého a Svatého Boha.  

  • 1 J 1, 9 Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti

Milostivý Bůh nám dal nové srdce a učinil každého z nás nový stvořením. Není to o tom, že neučiníme hříchu, ale o tom, že naše směrování je přesně opačné, než bylo. Petr napsal o tom, co jsme dělali, a že jsme to dělali dost dlouho. Ale také napsal, že se již nevrháme do toho proudu svévole a hříchu, který teče směrem do pekel!

Má pravdu, milovaní. Život věřícího v Kristu může být chvílemi velmi temný a zahanbující. Vzpomeňme na krále Davida a Batšebu. Na Abrahama, který dvakrát prodal svou ženu jinému muži ze strachu a prospěchářství. Na muže s korintským, který žil v hříchu, jehož se i pohané hrozili. Ale oni všichni činili pokání.

Boží slovo živé a mocné vedlo Abrahama i Davida k vyznání svých hříchů. Biblická kázeň, kterou předepsal Pavel a kterou aplikovali poslušně korintští, přinesla nejkrásnější ovoce. Ovoce pokání. To je milost, to je touha a síla nového srdce, to je nasměrování nového stvoření v Kristu. Proto jsme dnes zde, pro živé a mocné slovo Písma, které Duch svatý činí živým v našich životech.

To je důvod, proč se spravedlivý zvedá i po těžkém pádu, kdežto svévolník i po klopýtnutí zůstává v proudu prostopášnosti. Nové srdce od Boha a život, který nám nové srdce dává, je tou silou, uschopňující člověka konat skutek, který chce Bůh. Věřit v Krista, věřit v dostatečnost a plnost Jeho díla.

Přečtěme si nyní pro kontext 1 Pt 4, 1 – 11. Zabývat se dnes budeme pouze sedmým veršem.

1. Je dokonáno, konec všech věcí, tedy soud a zánik starého padlého světa je blízko.

1 Pt 4,7 Konec všech věcí je blízko. Žijte proto rozumně a střízlivě, abyste byli pohotoví k modlitbám.

Prošli jsme společně konec třetí a začátek čtvrté kapitoly 1 Pt listu a viděli jsme první důsledky Kristova vítězství na kříži. Ježíš Kristus sestoupil do podsvětí živý v duchu. Vyhlásil své dokonané vítězství neposlušným lidem. Přišel k nim jako ten, kdo bude soudit každého podle jeho skutků.

  • Jan 5:21-27 Jako Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu, které chce. Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi, aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal. Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života. Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít. Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě. A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka.

A na této první skupině lidí v Hádu z 1 Pt 3, 19-20 můžeme jasně ukázat, že pokud člověk odchází na věčnost jako nevěřící, nemá už žádnou naději. Žádný očistec, žádné převtělování. Petr říká, že Kristus přinesl neposlušným zvěst. Nepoužívá zde slovo evangelium. A vidíme jasně proč. Evangelium je také zvěst, ale je to dobrá zvěst, dobrá zpráva.

To, co bylo zvěstováno této první skupině lidí, však dobrou zprávu pro ně nebylo! Byla to zvěst o tom, že Kristus na kříži zvítězil nad všemi nepřáteli a mocnostmi, které vzdorují Bohu. Soud nad nepřáteli Boha je tedy připraven a nic mu již nestojí v cestě ani hypoteticky, ani fakticky. Od této chvíle je každý den, který Bůh poskytuje všem lidem, prokazatelně v očích celého světa jen nezaslouženou milostí a darem. Bůh o tom poskytl jasný důkaz ve vzkříšení Krista!

Viděli jsme v podsvětí Krista ale také jak přinesl evangelium, tu dobrou zprávu mrtvým, kteří byli za svého života u lidí odsouzení, ale Pán Ježíš jim přinesl evangelium milosti a spásy a obživuje je v Duchu svatém a v pravdě. Je to šestý verš čtvrté kapitoly.

Kristus je tedy skutečně na zemi i pod zemí veřejně potvrzen jako Pán nad živými i mrtvými. Po svém vzkříšení a nanebevstoupení usedá po pravici Otce a je tím potvrzeni na nebi jako Svrchovaný vládce nad vším stvořením 1 Pt 3, 22.

Události kříže jsou tedy jednoznačně vyvrcholením celého stvoření. A mají dopad na každou živou bytost duchovní i pozemskou. Není žádná jiná událost v dějinách, která by měla pro lidstvo a svět mocnější a více určující důsledky!

  • Marek 16:15-16 A řekl jim: "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.

Toto je základ, který musíme velmi dobře pochopit, abychom mohli plně poznat obsah slov ze začátku 4. Kap. Když Kristus podstoupil cestu kříže, neslužte již tomu, čeho jste byli nevědomými otroky! Hříšné vášně a hanebné modlářství mějte za mrtvé. Váš postoj k těmto způsobům má mít charakter, jako by tyto věci vůbec neexistovaly. Verš 1 Pt 4, 2. A náš dnešní, sedmý verš?

  • 1 Pt 4,7 Konec všech věcí je blízko. Žijte proto rozumně a střízlivě, abyste byli pohotoví k modlitbám.

Na událostech kříže vidíme, že Boží dílo přesně v souladu se svatou a dokonalou Boží vůlí spěje ke svému cíli. A znovu připomínám Kristovo prohlášení na kříži: „ je dokonáno.“Řekl Pán Ježíš.

Každý den, každá hodina, dokonce každý okamžik, každé pouhé mrknutí okem od událostí kříže, ke kterým patří samotná smrt, Kristovo zvěstování dvěma skupinám lidí v Hádu, vzkříšení a usednutí po Boží pravici, každý tento čas je jen a jen Boží milosrdenství, důkaz Boží dobroty.

Soud je připraven a den Hospodinův může přijít kdykoli. Bůh ho má pevně v moci a ví přesně, kdy přijde. Ale konec všech věcí je blízko a tak bychom podle toho měli žít. Řecké slovo označující konec se nikde v Novém Zákoně nepoužívá pro popis chronologického konce. Tedy konce, který jaksi přirozeně, uspořádaně a samovolně v čase nastává. Spíše se jím vyjadřuje dokončení něčeho, splnění úkolu, či završující, definitivní uskutečnění záměru, někým, kdo má vše pevně ve své moci a řídí se podle svého vlastního plánu.

Jde tedy o Petrovo zdůraznění Kristova druhého příchodu a tím konečného vítězství církve a věřících a posledního, konečného soudu nad nevěřícími. A to by nás mělo vést k tomu, abychom žili rozumně a střízlivě.

2. Žijte proto rozumně a střízlivě!

A. Rozumnost a život podle světa

Petr říká, že se díky Kristově oběti už nevrháme do proudu prostopášnosti a charakterizuje ho otrockou službou padlým lidským vášním, nevázanému hříchu a ohavnému modlářství. Znamená to tedy, že svět, který vzdoruje Bohu a odmítá evangelium Ježíše Krista, žije přesně tímto způsobem života. Žili jsme tak i my.

Určujícím znakem a tedy i hnací silou neobráceného člověka je hanebné modlářství, které slouží samo sobě, jak bohu svého života. Člověk naplňuje vždy na prvním místě své potřeby a své touhy. Nemá po většinu svého bytí druhé lidi za přednější sebe, a když ano, sleduje i tak na prvním místě své zájmy, případně svou slávu.

Dalším problémem je, že když lidé, potomci Adama a Evy odmítli Boží slovo, jako vůli, potřebu a moudrost pro svůj život, zhřešili. Od dobrého Boha odvrátili se ke zlému! Uvěřili a začali žít podle vůle a „moudrosti“ Hada. O něm víme, že je Otec lži a vrah od počátku a nikdy nestál v pravdě. Jeho podstatou je čiré zlo. K naší škodě ale, se nyní všichni rodíme, jako jeho děti. Jsme děti zla a naše touhy, přání a vůle jsou podány zlu. Také naše „moudrost“ je v zajetí této neúprosné matrice.

  • 2 Petrův 1:3-4 Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy. Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha.

Svět žene zvrácená touha do záhuby, ale zachráněný křesťan procitl ze zhoubné „moudrosti“ světa a neprahne po slávě, moci, penězích, po rozkoši, po tom, aby si hlavně užil a aby mu svět ležel, jak se říká u nohou.

On totiž poznal pravdu. O Bohu Stvořiteli, o sobě o hříšné nádobě odsouzené bez Krista k peklu. Poznali jsme totiž milovaní Krista, který nás povolal svou vlastní slávou a mocnými skutky. Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, vynesl tak naše hříchy na dřevo kříže a porazil hřích, smrt i mocnosti, jsme my vyzbrojeni moudrostí, která nám dává sílu raději trpět, než se vrhnout zpět do proudu hříchu. My totiž očekáváme vykoupení našich těl, v den příchodu našeho Pána Ježíše.

B. Rozumnost a střízlivost podle Písma

Ačkoli to v našich životech ne vždy vypadá tak, že bychom na prvním místě hledali Krista, jeho vůli a jeho království, přesto je to pravda. Jsme strhávaní světem i hříchem v nás znovu a znovu k tomu, že nehledíme na to, co je nad námi, co je dobré a libé Bohu, ale platí, co jsme si již na začátku řekli.

  • Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí. Př 24,16

Dobrý Bůh koná své dílo v nás, i když to mnohdy tak na první pohled nevypadá. On je svrchovaný a ve své moci si může použít i samotné zlé věci v našich životech k tomu, abychom rostli v poznání Krista a tím i v moudrosti.

Rozumnost, nebo moudrost zde Petrem požadovaná se dá nazvat také slovem rozvážnost. A znamená to nenechat se unášet, nebo dokonce zmítat vášněmi, nebo pocity, či okolnostmi, které nás mohou a mnohdy také tíží. Znamená to udržet si nadhled ve světle právě poznané pravdy o Bohu, o nás, o hříchu a o tom, kam jako Boží id směřujeme a co je náš cíl. A náš cíl je postavit se před Pána Ježíše a nebýt zahanben při jeho příchodu.

  • Filipským 3:13-21 Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši. Kdo je dokonalý, ať smýšlí jako my; a jestliže v něčem smýšlíte jinak, i to vám Bůh objasní. Jen k čemu jsme již dospěli, toho se držme. Bratří, napodobujte mne. Hleďte na ty, kdo žijí podle našeho příkladu. Neboť mnozí, o nichž jsem vám často říkal a nyní to s pláčem opakuji, žijí jako nepřátelé Kristova kříže; jejich koncem je zahynutí, jejich bohem břicho a jejich chloubou to, zač by se měli stydět, neboť smýšlejí přízemně. My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista. On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy silou, kterou je mocen všecko si podmanit.

Máme si udržovat správný a věčný náhled na život se zaměřením na brzký návrat Pána Ježíše! Na zemi jsme pouze hosté a procházející poutníci. Pozorně a soustředěně usilovat o svatost to znamená být moudrý, být rozumný. Také platí, že jsme-li služebníci Boží, budeme se Pánu ze své služby vykazovat.

Nyní pojďme poznat, co Petr myslí pojmem střízlivost. Jde o podobný zákaz konzumace alkoholu, jaký známe z Islámu?

Ne, Bůh Bible, pravý a jediný Bůh je moudrý, a také dobrý. Písmo říká, že víno a opojný nápoj stvořil Bůh pro potěchu lidského srdce. To je Boží dobrota a Pán Ježíš ji jasně potvrdil, když proměnil na svatbě v Káni Galilejské vodu ve víno takové jakosti, jakou ženich nenabídl. A svou moudrost Bůh prokazuje tím, že varuje před opilstvím, před propadnutím vínu. Před tím, že dobré víno, či opojný nápoj, se stane naší modlou. Naším životem. Opilcům nepatří království Boží!

Střízlivost podle Petra je něčím jiným. Pramení právě z rozumného a soustředěného úsilí na Krista a o posvěcení v Něm. Mysl zmítaná okolnostmi, pocity a klamnými vášněmi je podobná mysli opilého člověka. Takový člověk není pod vlivem alkoholu, přesto nemůže jednat rozumně a být střízlivý v úsudku i konání. Podobá se opilci. Jeho bohem je břicho, tedy vášně, a pocity, kterým podléhá. Chloubou mu není Kristus, ale věci hanby, za něž se křesťan stydí!

3. Žijme proto milovaní rozumně a střízlivě, abychom byli pohotoví k modlitbám.

Pokud naše mysl je neustále vykolejená těmito věcmi z rovnováhy, nemůžeme poznat plnost svatého společenství s Bohem. Naše mysl je roztěkaná, neustále odváděná a sváděná od zaměření na Krista. Podle toho vypadá potom náš život. A to i ten modlitební.

Ale Petr nám říká, že moudrost a střízlivost života je potřebná k pohotovým modlitbám. Jak si to vysvětlíme?

Je to jednoduché, utápět se v pocitech, podléhat klamným lidským vášním, pochybovat. Být zahleděn do sebe. Do svých starostí a potřeb znamená jedno jediné. Nebýt soustředěn na Krista, na jeho druhý příchod, na to, co je nad námi a co je bohulibé. Ale znamená to soustředění na svět a na své modlářské já. Nevidíme cíl, a kdo nevidí cíl, ten ho prostě mine. Ano můžeme říct, že spasení i posvěcení je dílo Boha, a připomenout Lota, nebo Samsona, ale jsme znovu u stejného problému, jako už mnohokrát.

Co když cíl nevidíme, protože ho nechceme vidět? Protože naše srdce chce dál žít v temnotě lži, dál se chce schovávat v křoví, jako Adam s Evou. Co když vidět prostě nemůžeme, protože jsme mrtví a mrtvola nevidí.

  • Efezským 2:1-5 I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy, v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu. I my všichni jsme k nim kdysi patřili; žili jsme sklonům svého těla, dali jsme se vést svými sobeckými zájmy, a tím jsme nutně propadli Božímu soudu tak jako ostatní. Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni!

Co když v našich životech nenastalo to zázračné a spásu přinášející ale! „Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni!“

Milovaní, podle toho poznáme, že Ho milujeme, když zachováváme Jeho slovo nejen ústy, ale i skutkem.

Buďme proto střízliví a bdělí, tedy pozorní, abychom neztratili cíl z očí a mysli. Abychom nesešli na cestu trápení. Abychom nebyli pro zlého snadným a oblíbeným cílem.

  • 1 Petrův 5:6-11 Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas. Všechnu `svou starost vložte na něj´, neboť mu na vás záleží. Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako `lev řvoucí´ a hledá, koho by pohltil. Vzepřete se mu, zakotveni ve víře, a pamatujte, že vaši bratří všude ve světě procházejí týmž utrpením jako vy. A Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu, po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ. Jemu náleží panství na věky věků! Amen.

Nevzpínejme se v marné pýše svou vlastní, či světskou moudrostí a silou, pokořme se pod Boží mocnou paži. A potom? Potom nás Bůh upevní a postaví pevně v Kristu! Nebudeme už nedospělí a zmítaní kdejakým závanem bludu. Nebudeme už vychýleni z rovnováhy každým duchovním prdem. Největší boj milovaní, se odehrává v naší mysli, která v každém okamžiku volí cestu. Apoštol Pavel píše.

  • 1 Korintským 9:23-27 Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl. Nevíte snad, že ti, kteří běží na závodní dráze, běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali! Každý závodník se podrobuje všestranné kázni. Oni to podstupují pro pomíjitelný věnec, my však pro věnec nepomíjitelný. Já tedy běžím ne jako bez cíle; bojuji ne tak, jako bych dával rány do prázdna. Ranami nutím své tělo ke kázni, abych snad, když kážu jiným, sám neselhal.

Apoštol Pavel nemá na mysli trýznění svého těla ranami bičem, nebo hladověním, vědomým, asketickým strádáním všeho druhu, ale tělo zde je stará, padlá mysl. Sarx. Je to vše, co charakterizuje a symbolizuje nás starý, hříšný způsob života a vždy to začíná v srdci, v mysli!

Kruh se nám pomalu uzavírá. Ranami káznit své tělo znamená káznit svou mysl, vědomím úsilím ji odvádět od pocitů, klamných vášní a tlaku okolností k pravdě!

K jaké pravdě? K té, co nám znovu a znovu staví Petr před oči. Jestliže tedy Ježíš Kristus za nás zemřel, potom my vyzbrojeni touto myšlenkou máme vědomě káznit sami sebe tím, že usilujeme mít mysl rozumnou, střízlivou a bdělou. Tedy soustředěnou na náš cíl, druhý příchod Pána Ježíše. Soustředěnou na pravdu Božího slova, ne na bouři a zhoubnou smršť myšlení padlého světa a našich padlých těl!

  • Efezským 4:17-23 To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ. Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce. Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci. Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili, pokud jste ovšem o něm slyšeli a byli v něm vyučeni podle pravdy, která je v Ježíši. Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi, obnovte se duchovním smýšlením, oblecte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.

To znamená být rozumný, střízlivý a bdělý. To znamená káznit a ranami nutit své tělo k poslušnosti. Proč?

  • Galatským 5:17 Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.

Naše tělo je padlé. A nechce a ani nemůže se podřídit Duchu Božímu. Vede a povede neustálou, totální a zuřivou válku proti Bohu. Tedy proti novým stvořením a Duchu svatému v nás.

A pokud budeme v zápase o naši duši vláčeni naší starou přirozeností, bude v našem životě chaos, zmatek a zkáza. Nebudeme nic zvládat, neporosteme a neponeseme ovoce. Nebudeme schopni soustředit se na Boha a jeho vůli!

Ale Petr říká, že máme být pohotoví k modlitbám! Že máme volat k Bohu v pokorné prosbě za nás, naše rodiny. Za náš sbor a za každého bratra, sestru i každé dítě ve sboru a v našem okolí. V našem životním prostoru, do kterého nás postavil Bůh, abychom se modlili. Je to důležité? Písmo má odpověď!

  • Jakubův 5:16 Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.

V listu Jakubově je kontext na uzdravení nemocného člověka z neduhu těla. Ale ten největší neduh každého z nás je hřích. To je to, co přináší skutečnou zhoubu. Těla i duše! A koneckonců sám Jakub říká v předcházejícím patnáctém verši:

  • Jakubův 5:15 Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno.

Milovaní potřebujeme se modlit ve víře, že Bůh bude konat v našich životech vše, co je třeba pro slávu Jeho jména a pro naše spasení i posvěcení.

Velkou moc má modlitba spravedlivého a vy? Vy jste spravedliví skrze víru v život a dílo Krista Ježíše, Syna Božího. Eliáš se modlil a tři a půl roku nepršelo. Potom se modlil a přišel déšť, díky kterému mohla země dát hojnou úrodu.

Eliáš byl člověk jako my. Ale hleděl do budoucna, které mu nebylo úplně jasné. My máme plné zjevení pravdy. Máme velkou příležitost i požehnání. Modleme se bratři a sestry, ať Boží pole církve a našeho sboru vydá hojnou úrodu. Amen!

Pane, Bože svatý jen tobě patří sláva i naše vděčnost! Jen tvá je vláda na nebi i na zemi. Jen Ty jsi schopen porazit temnotu a zlo. Pane svatý, z bázní a třesem hledíme na tvou dobrotu, kterou plně nechápeme a která taví naši mysl zákoníků a lidí spoléhajících se v marné pýše na sebe. Se strachem poznáváme pravdu o nás, protože jsme bez naděje a bez Boha na světě, pokud s námi není tvá milost a slitování. Vidíme, jak moc nenaplňujeme slova dnešního kázání i každého jiného. Vidíme jak zoufale je naše mysl nerozumná a opilá pocity, vášněmi a okolnostmi. Proto tě chválíme a velebíme, protože díky tvému slitování a díky tvému Synu můžeme své životy stavět ne na sobě a na svém hříšném selhání, ale na svaté pravdě evangelia a na tobě! Prosíme za nás, za naše rodiny, za náš sbor i za tvůj lid v této zemi. Smiluj se nad námi Bože spravedlivý, Bože nanejvýše milující. Budeš-li mít na zřeteli naše nepravosti, kdo obstojí Bože náš, před tvou tváří? Ale u tebe je slitování a soucit. Nepřeješ si, aby svévolník zhynul, ale aby se odvrátil od své zlé cesty. A v tom je naše naděje. Neochvějná a potvrzená životem, skonem, i slavným zmrtvýchvstáním tvého Syna, který sedí po tvé pravici a panuje nade vším, co jest. Amen!

PřílohaVelikost
1pt4-7-osnova.pdf70.12 KB

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer