Světlo světa (J 8,12-30)

Verze pro tiskVytvořit PDF

To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 10. října 2017

I. Úvod

Pokoj vám, milí hosté i vám domácí víry, ve jménu Pána Ježíše Krista.

Proč přicházím právě s přáním pokoje? Obvykle si dnes lidé přejí "dobrý den", nebo se zdraví "ahoj, čau, nazdar". Výjimečně však dnes někdo přemýšlí, co ta slova znamenají. Užívají se právě proto, že se jich v takové situaci obecně v naší společnosti používá, je to zvykem.

Ale přání pokoje ve jménu Pána Ježíše Krista je docela něco jiného. Je to pozdrav církve. Nemá žádného významu mimo církev, protože Kristus přišel dát svůj pokoj církvi, naproti tomu světu přišel dát meč - to je rozdělení a soud. Církvi však přinesl pokoj s Bohem Otcem.

Je to pozdrav plný Kristovy lásky, protože tento pokoj vydobyla jeho láska na kříži Golgoty. Opakem pokoje od Boha je Boží hněv.

Jste-li skrze víru v Kristu, pak Boží hněv za vás nesl Ježíš na kříži. Proto dnes přijímáte pokoj s Bohem a proto vám ještě jednou spolu s apoštolem Petrem slovy z jeho druhého dopisu církvi přeji:

  • 2 Petrův 1:2 Milost a pokoj ať se vám rozhojní poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána.

Kristus přináší pokoj, protože on je:

II. Světlo světa

Náš oddíl začíná ve verši 12:

  • Jan 8:12 Ježíš k nim opět promluvil a řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“

Ježíš tu stojí v chrámu u Síně pokladnic (v. 20). Tato síň pokladnic byla na prvním vnitřním nádvoří - na tzv. Nádvoří žen. Šlo o prostor, kterým procházelo nejvíce lidí a kam měli přístup i ženy. Bylo zde umístěno celkem 13 nádob na chrámové dary. Zmínka o Ježíšově vyučování na tomto místě v chrámu dobře odpovídá předcházejícím událostem v oddíle J 8:1-11, kdy farizeové a zákoníci přivedli k Ježíši ženu cizoložnici, aby ho mohli obžalovat. Nádvoří žen bylo jediné místo, kam ji mohli přivést, aby ji postavili před Ježíše.

Jak to v tento den zde vypadá? Od samého rána se zde scházejí lidé, aby slyšeli Ježíšovo vyučování. V tom se zástupem prodírá skupina vážených mužů - farizejů a zákoníků, a vedou ženu. Chtějí po Ježíši, aby řekl co se s ní má stát: je to totiž žena přistižená při cizoložství - má být v souladu s Mojžíšovým zákonem ukamenována, nebo raději kvůli lidem ne? "Co říkáš ty?", ptají se Ježíše.

Je tu žena, která se topí v morální bídě. To, co je darem od Boha, manželství, to rozbila, když svého muže podvedla a zničila tak jednotu mezi manželem a manželkou, kteří jsou jedním tělem. Z jejich vztahu požehnaného Bohem jí zbyly jen střepy. Místo jasného svědectví manželství, které odráží moudrost a dobrotu Stvořitele k člověku, pro což bylo učiněno, stojí tu nyní žena vydávající svými činy jen svědectví o temnotě hříchu ve svém životě.

Ale není tu jedinou osobou, která svým životem svědčí o moci temnoty nad člověkem. Ještě je tu ona skupina mužů, kteří ji přivedli před Ježíše. Navenek jsou to uznávaní představitelé národa, zevnitř, ze srdcí, se však vynořují skutečné motivy jejich jednání. A není to nic k pokoukání. Čím dál víc je zjevné, že jim nejde o Boží svatost v životě Izraele, ale o to zabít toho, který na sebe poutá čím dál větší pozornost lidí. Na jejich úkor! Je nutné ho obžalovat. Cílem je zbavit se Ježíše jednou provždy.

Nejen temnota skutků ženy cizoložnice je nyní zřejmá, ale ještě víc temnota srdcí oněch mužů. Bůh v nich není králem. Vládce, který v tuto chvíli vládne na zemi temnotou, je ďábel. Ale v těchto dnech, kdy Ježíš chodí po zemi a nyní učí v chrámě, nastává:

  • Jan 12:31 ... soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.

Nyní tento vládce, kterému je dočasně a omezeně dovolena vláda nad nevěřícím světem přichází, aby proti Kristu zvedl hlavu. Ale proti Kristu nic nezmůže!

  • J 14:30 ... přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže.

On Kristu rozdrtí patu, jemu samotnému však Kristus rozdrtí hlavu (Gn 3: 15), jak Bůh sám řekl v zahradě Edenu.

Temnotou jsou v Písmu popisováni nevěřící lidé, nepravost, modly a království padlého duchovního světa. Vše, co je opakem světla, které je od Boha, které ukazuje na Boha a které vede k Bohu. To je temnota.

Lidé ale dostali od Boha nádherné zaslíbení, že:

  • Matouš 4:16 lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.´

To veliké světlo se zrodilo v Betlémě. Dlouho ho lidé vyhlíželi a čekali na něj. Jak příznačné v tomto kontextu je příchod anděla v Lk 2, který oznamuje pastýřům, že se narodil Spasitel, Kristus Pán. Bylo to uprostřed noci, která zde symbolizuje duchovní tmu světa, když se u pastýřů, jež byli bez domova, byli pod širým nebem, rozzářila sláva Páně. Světlo přichází na svět!

Světlo života!

  • Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života (v. 12)

Ježíš je světlo lidí, které tma nepohltila, ale ono ve tmě svítí! (J1:5). Všimněte si, že to světlo svítí ve světě a osvěcuje každého člověka (J 1:9). Každý má užitek z toho světla. Vidí, že je tu světlo a tma. Ale ne všichni ho poznali. Někdo zůstává ve tmě.

Ti, kdo ho následují, mají světlo života. V důvěře Ježíši a poslušnosti jdou a stávají se sami světlem, když rostou v posvěcení, aby byli:

  • Filipským 2:15 bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět.

Kdo věří v Krista, proudy živé vody poplynou z jeho nitra, a kdo Krista následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.

To jsou Kristova zaslíbení, která si každý může ověřit, že se stala skutečností v lidech, kteří mu věří a kteří ho následují. Kdo se s takovým člověkem setká, přichází do kontaktu s evangeliem, které se stalo nedílnou součástí znovunarozeného člověka.

Je-li Kristus ve vás, jste nositelem světla života. Takovou milostí vás Bůh obdaroval, když můžete mít podíl na Jeho díle.

Bůh se stará o svou vinici - o církev, Boží stavbu, Boží pole a z více než spravedlnosti - ale z lásky- vás proměnil z účastníků tmy v nositele světla.

Jsi-li Kristův, pak tvůj život už není soukromou záležitostí tebe samotného: Kristus tě učinil svým vyslancem ve světě tmy.

To pro tebe učinil Kristus Ježíš. Kam přijdeš, tam s tebou přichází světlo. To aby i další viděli a následovali Krista.

Zhášíme někdy plamen Ducha a to světlo není příliš vidět. Ale je to jeho světlo v nás. A On se postará, aby nás skrze pokání ze zlých skutků vždy obnovil a znovu rozzářil světlem života - svědectvím o Ježíši. Už nepatříme sami sobě, jsme jeho vlastnictví, když mu věříme.

III. Ale farizejové mu nevěřili

A. Bůh ví vše

  • Jan 8:13 Farizeové mu řekli: „Ty vydáváš svědectví sám sobě, proto tvé svědectví není pravé.“

Podle zákona židů bylo potřeba nejméně dvou svědků, aby nějaká věc byla potvrzena jako pravdivá.

  • Deuteronomium 19:15 Nepovstane jen jediný svědek proti někomu v jakémkoli zločinu, v jakémkoli prohřešku a při jakémkoli hříchu, jehož se někdo dopustil. Soudní výrok bude vynesen podle výpovědi dvou nebo tří svědků.

A tak jej obviňují, že si jen vymýšlí. Protože tvrzení jednoho člověka není dostatečným důvodem věřit.

Jaká je Ježíšova odpověď? Jeho odpověď je pro ně překvapivá. Pro toho, kdo ví kým Ježíš je, je však zcela očekávaná.

Ježíš Kristus ví - ví odkud přichází a kam jde (v. 14). Vytanou vám v tuto chvíli slova Pavlova dopisu Filipským? Zde je o Kristu řečeno:

  • Fp 2:6-11 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, (7) nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka (8) se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. (9) Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, (10) aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí – (11) a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.

V Janově evangeliu jsme již slyšeli vysvětlení Kristova původu:

  • Jan 1:1-3 Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. (2) To bylo na počátku u Boha. (3) Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.

Bůh ví, odkud přichází a kam jde. To my lidé, stvoření jsme omezeni ve svém poznání. A tak to nejsme my, ani farizeové, kdo by mohl Kristu vysvětlovat, ale je to Kristus, kdo dává vysvětlení.

Chceš-li něčemu v tomto světě rozumět, je potřeba jít nejprve ke Kristu.

  • Koloským 2:2 Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus; 3 v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. 4 Říkám to proto, aby vás nikdo neoklamal líbivými řečmi.

Nenechte se oklamat líbivými řečmi, že si vystačíte sami se svým poznáním. Ani nejbystřejší a nejpracovitější vědec nemůže začít rozumět uspořádání a fungování tohoto světa, ani vesmíru, lidského těla nebo fyzikálních zákonů v jejich úplné pravdivosti, pokud nezačne u Ježíše Krista.

  • Přísloví 9:10 Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost.

Čísla a zákonitosti v matematice, tóny v hudbě, zákony fyziky, to vše svědčí o uspořádanosti a řádu poznatelného světa. Živé organismy pak o zdroji všeho života.

  • Žalmy 19:2 Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou.

Ani to si farizeové neuvědomili: o Kristu svědčí dva svědci: Ježíš a jeho Otec. A tak je jeho svědectví pravdivé (v. 16), přesně podle Mojžíšova zákona.

Kristus nepřišel v lidském těle, aby svět soudil (v. 15), ale aby svět zachránil. A přesto vždy, když se zvěstuje o Kristu, zvěstuje se i soud.

  • Jan 3:17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. 18 Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. 19 Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.

B. Zdání klame

Farizeové soudí podle zdání (v. 15) - to znamená, že činí rozhodnutí podle svého omezeného poznání. To však není to nejhorší, co z Ježíšových úst toho dne slyšeli:

  • Jan 8:19 Zeptali se ho: „Kde je tvůj otec?“ Ježíš odpověděl: „Neznáte ani mě ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce.“

To je nejtvrdší prohlášení směrem k farizejům: neznáte Otce. Dovedete si to představit? Lidé, jejichž životní náplní je náboženská horlivost, jsou nyní postaveni před tvrdou realitu: váš život je jeden velký sebeklam. Myslíte si, že máte vše, ale pře Bohem nemáte nic!

Dej pozor na svůj život! Pavel později psal o židovském národě jako celku: Mohu jim dosvědčit, že jsou plni horlivosti pro Boha - jenže bez pravého poznání.

Máš pravé poznání Boha? Nebo následuješ boha svých představ?

Stejně tak varoval Ježíš ve Zjevení církev v Laodikeji:

  • Zj 3:17 Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý. 8 Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl. 19 Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání.

Jediná naděje je poznávat Krista, o kterém svědčí Písma. To je pravý a pravdivý Spasitel. Proto potřebujeme vykládat Bibli a znát ji a žít ji. Proto musí být objektivní pravda Božího slova vždy konečným měřítkem naší víry i praxe.

IV. Mimo Písma nelze Krista nalézt (21-26)

A. Pachatelé budou souzeni

  • Jan 8:21 Opět jim řekl: „Já odcházím; budete mě hledat, ale umřete ve svém hříchu. Kam já jdu, tam vy přijít nemůžete.“

Židé budou stále hledat Mesiáše, ale nenaleznou. Protože Mesiáš je Ježíš. Jestliže jej odmítnou, jiný už nepřijde! Marné bude čekání a vyhlížení spasitele: nyní se blíží den příchodu Soudce.

Ježíš Kristus je centrem, úhelným kamenem, kamenem úrazu a skálou pádu, na kterém se vše láme: buď uvěříš Kristu, nebo zemřeš ve svých hříších!

Buď se znovu narodíš, nebo zemřeš ve svých hříších! Ale myslet si, že budeš patřit nebi, aniž by ses nyní zbavil hříchu, to je velká lež!

Satan se usmívá a z rádia hraje Show must go on! Jedna velká lež se stala heslem dnešního světa: žij v pohodě a naplno. Smrt, která přijde, je jenom přirozený konec. Nic si z toho nedělej. Potom už nebude nic. Bude to jen sladké nebytí. A problémy? Co se neprovalí teď, bude zapomenuto, buď v pohodě.

Ježíš tu ale židy varuje: záleží na tom, jestli zemřeš ve svých hříších nebo ne. Protože hříchy budou souzeny a jejich pachatelé odsouzeni.

A věz, že Boží soud je strašný. Mnozí ho okusili již tady na zemi. Judský král Jóram vyvraždil všechny své bratry a některé velitele vojska. Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Skrze proroka Elijáše mu Hospodin řekl, že jeho lid stihne veliká pohroma a on sám onemocní strašnou chorobou. A stalo se: nepřátelé vtrhli do Jeruzaléma a odvlekli lid, královo ženy i děti a do dvou let Jóram zemřel hroznou nemocí (2Pa 21:12-19).

Nebo jako Lévijec Kórach s dvěma sty padesáti muži, když povstali proti Mojžíšovi. Aby Izrael poznal, že Mojžíše poslal Hospodin a Kórach se postavil proti Bohu, vykonal Bůh svůj soud:

  • "rozpoltila se pod nimi půda, 32 země otevřela svůj chřtán a pohltila je i jejich obydlí a všechny lidi, kteří byli s Kórachem, i všechen majetek. 33 Sestoupili do podsvětí zaživa se vším, co bylo jejich, a země se nad nimi zavřela; zmizeli zprostředku shromáždění. (Numeri 16)
  • Kazatel 12:14 Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, ať dobré či zlé.

To je svědectví celého Písma, které nesměřuje jen k židům, ale ke každému člověku, který se kdy narodí. Není to ani varování jen pro ty, kteří jsou věkem staří. Šalamoun mluví i k mladým lidem:

  • Kazatel 11:9 Raduj se, jinochu, ze svého mládí, užívej pohody ve svém jinošství a jdi si cestami svého srdce, za vidinou svých očí. Věz však, že tě za to všechno Bůh postaví před soud.
  • Jestliže neuvěříte, že já to jsem (24), zemřete ve svých hříších

B. Ježíšovo varování

S posledním Ježíšovým prohlášení kým je, jsme se setkali na začátku dnešního oddílu. Ježíš zástupu řekl:

  • Já jsem světlo světa (12).

To není první prohlášení Ježíše o tom, kým je, o kterém v Janově evangeliu čteme. Vzpomeňte na 6. kapitolu, 35: Ježíš jim řekl: Já jsem chléb života.

  • Jan 6:35 Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.

Ve 4. kapitole jsme četli jak samařské ženě řekl, že On je Mesiáš:

  • Jan 4:25 Žena mu řekla: "Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko." 26 Ježíš jí řekl: "Já jsem to - ten, který k tobě mluví."

Jak půjdeme Janovým evangeliem dále, uvidíme, dá-li Bůh, další Ježíšovo charakteristiky, které o sobě říká:

  • Já jsem dveře (10:9)
  • Jan 10:11 Já jsem dobrý pastýř.
  • Jan 11:25 Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.“
  • Jan 14:6 Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“
  • Jan 15:1 „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař.“

To jsou všechno Ježíšovy popisy částí jeho charakteru. Ale největším prohlášením, které kdy člověk mohl z jeho úst slyšet, je to absolutní:

Já jsem. "εγω ειμι" je to řecky. Stejně jako v řeckém překladu Starého zákona, když se Mojžíš setkává s Bohem, jenž s ním mluví z prostředku hořícího keře. Na otázku, jaké je jméno Boha jeho otců, se kterým nyní mluví, Bůh řekl: εγω ειμι - Jsem, který jsem. (Ex 3:14)

  • Nyní se židé ptají: Kdo jsi ty? (v. 25)

Co vám říkám od začátku? εγω ειμι - já jsem to.

Celou dobu, vše, co Ježíš říká a dělá, směřuje k tomuto cíli: poznejte, kým jsem, a věřte mi!

  • Jestliže mi neuvěříte, zemřete ve svých hříších! (v. 24)

Ježíš je poslaný od Otce; přichází z hůry; narodil se jako Syn člověka a zároveň je to jednorozený Syn Boží, ten, který má život v sobě.

Každé slovo, které vychází z jeho úst je vyjádřením Otcovy mysli. Nyní to oznamuje celému světu (v. 26): odmítat Ježíše znamená odmítat Otce. Odmítat Otce znamená odmítat jediného pravého Boha. Odmítat Boha znamená zemřít ve svých hříších. Zemřít ve svých hříších znamená, že se jich člověk nezbaví a bude za ně muset platit. Na věky budou svědčit proti němu v pekle. Na věky bude v pekle splácet svůj dluh. To je pochmurná vyhlídka.

Mnozí, kteří nyní slyší Ježíšova slova v chrámu, stejně jako mnozí, kteří je slyšeli během staletí skrze kázané Boží slovo, uvěřili.

Protože je tu jedna skutečnost, která nepopiratelně odhaluje pravdu:

V. Vzkříšení Ježíše Krista! (27-30)

Mnozí v zástupu nepoznali, že Ježíš k nim mluví o Otci (v. 27) Ale existuje jedna skutečnost, která je klíčem k poznání Krista: jeho vzkříšení.

  • Jan 8:28 Ježíš jim řekl: „Teprve až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec.

To není zaslíbení, že v něj posluchači jednoho dne uvěří, ale varování: pokud v něj neuvěří nyní, přijde den, kdy procitnou a s hrůzou zjistí, že to všechno o Ježíši byla pravda. Tehdy v den soudu nebude výmluvy, ale každý vyzná: Ježíš je Bůh v těle.

Klíčem k poznání Ježíše i jeho Otce v pravdě je Kristův kříž.

Podívej se na kříž Golgoty. Koho tam vidíš? Je nějaký chudák, který si zaslouží trest ukřižováním za to, co provedl?

Nebo je to umírající Boží syn, který nese tvoje hříchy na svém těle? Jsou to jeho rány způsobené bičováním a hřebíky, které tě uzdravují? Je to ukřižovaný Ježíš, kdo se stal pro tebe smírnou obětí za tvoje hříchy? Platí jeho „Dokonáno jest“ pro tvůj beznadějný boj za vlastní ospravedlnění? Rozumíš, že jeho volání Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil je tvým voláním, které ví, že tě Bůh opravdu opustil kvůli hříchům?

Kristus byl vyvýšen na kříži. Spolu s ním tam viseli dva zločinci. A přece ráno byl Kristus vzkříšený! Smrt jej nemohla udržet, protože je spravedlivý! A nyní je vyvýšený! Jediný spasitel, který má moc zachránit člověka z hrůzy trestu v temnotách.

Ježíš Kristus!

Vyvýšil jsi již Krista ve svém životě? Hledíš na něj jako na jedinou naději, kterou máš na věčný život? Na poznání Boha? Na poznání sama sebe? Pak se ti otvírají dveře k věčnosti, kde budeš poznávat Otce i jeho nádherné dílo.

Kříž je klíčem! Bez Krista můžeš možná věřit v boha s malým b, který je něčím nad námi.

Ale bez kříže Ježíše Krista nepoznáš Boha, který je svatý a proto nenávidí hřích.

Nepoznáš Boha, který je spravedlivý, který dokonale ví vše a o každém člověku a proto bude soudit.

Bez kříže Ježíše Krista nepoznáš Boží dobrotu v tom, že si tě již před stvořením světa vyvolil, abys měl život věčný.

Bez Kristova kříže nepoznáš Boží lásku, která dává svého jednorozeného Syna jako oběť smíření za tvoje hříchy.

Bez Krista nepoznáš radost z odpuštění hříchů.

Bez kříže Kristova nepoznáš věčný život radující se ze svatého Boha v kruhu vykoupené církve.

Kristus je světlo světa. On osvěcuje tvoji cestu tady na zemi a tak vidíš vše, co na ní leží i kam vede. On osvěcuje i cestu až za tento svět, na ten věčný. Kdo jde v jeho světle, nemusí se bát. Nemusí se bát pohlédnout na svatého Boha, protože on se stal přítelem hříšníků, jako jsme my. On je naše světlo.

PřílohaVelikost
j8-12-30-osnova.pdf218.45 KB

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer