Výheň zkoušky (1Pt 4,12-14)

Verze pro tiskVytvořit PDF

Prostředek růstu do dospělosti v Kristu!

1 Petrův 4:12  Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého, 13  ale radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení, abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva. 14  Jestliže jste hanobeni pro jméno Kristovo, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží.

Pokoj vám bratři a sestry, pokoj vám a milost Kristovi svatí! Možná jste někteří z vás zaznamenali, že 4. Dubna byl v Sýrii spáchán již poněkolikáté útok chemickými zbraněmi. Konkrétně Sarinem. Sarin je zákeřná zbraň. Látka způsobující ošklivou smrt. Západ obvinil režim prezidenta Bašára Asada. Rusko a Írán ho brání. Západ má zprávy zpravodajců, které mají dokazovat vinu Asada. Francie prohlásila, že Asad je vinen nad veškerou pochybnost. Stejně tak USA.

Rusko a Írán to zpochybňují a zveřejňují indicie popírající prohlášení západu. Aby to nebylo tak jednoduché, objevila se v tisku zpráva jednoho amerického emeritního profesora z technologického institutu, který prostudoval a v zápětí zpochybnil zprávu amerických zpravodajců a tvrdí, že útok mají na svědomí povstalci, bojující proti Syrskému režimu. A teď babo raď, kde je pravda? Může nám ji někdo objektivně přinést?

A proč já dnes, v tento den výsadního práva Božího lidu, přijít v jednotě smýšlení před Boží trůn a naslouchat slovu pravdy a milosti, mluvím o takových věcech?

Milovaní, svět je bolestivým a temným místem, místem, kde temnota usiluje zvítězit nad světlem, lež bojuje proti pravdě a chaos se snaží pohltit řád ustanovený Bohem! Svět ve zlém leží. 1 J 5, 19

Mnoho lidí se trápí situací, když přichází zoufalství a beznaděj, nejistota, chaos a silný neklid duše. Kam jít, kam? Kdo nám přinese pravdu? U koho nalezneme pokoj pro duši a mysl, u koho jistotu pro naše životy? Kde je východisko, kde je cesta pryč z tohoto odporného marasmu padlého světa?

Písmo, Boží slovo, inspirované, cele vydechnuté Duchem Božím. To zná odpověď. Zná a ukazuje lidem cestu. Zvěstuje dobrou zprávu, zvěstuje Krista.

  • Marek 6:30  Apoštolové se shromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všecko, co činili a učili. 31  Řekl jim: "Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!" Stále totiž přicházelo a odcházelo mnoho lidí, a neměli ani čas se najíst. 32  Odjeli tedy lodí na pusté místo, aby byli sami. 33  Mnozí spatřili, jak odjíždějí a poznali je; pěšky se tam ze všech měst sběhli a byli tam před nimi. 34  Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. I začal je učit mnohým věcem.

Vidíte, v dobách našeho velkého příběhu nebyl situace jiná, lepší, než dnes. I tenkrát lidé hledali pevné místo pod nohami. Pevný bod ve svých životech. Toužili po pravdě, jistotě a pokojném životě. Pán Ježíš uchvacoval zástupy, když mluvil, kázal, zvěstoval a vyučoval. Když sloužil lidem.  Všichni lidé, nejen ti, kterým milostivý Bůh dal nové srdce, ale i zákoníci, farizejové, spolu s dalšími oponenty Krista poznali, pochopili a věděli, že zde je někdo naprosto odlišný od všech, kteří byli před ním!

  • Marek 1:22  I žasli nad jeho učením, neboť učil jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci.

Lidé se k Pánu doslova hnali takovou rychlostí, že než Pán s učedníky přejel přes jezero, oni ho oběhli a byli tam dříve než oni! Toužili slyšet Jeho řeč, toužili se ponořit do Jeho světla. Dychtili se ohřát horkostí Jeho srdce. A On? Nezlobil se, zapomněl na odpočinek. Ježíšovo srdce hořelo lítostí a soucitem a tak je začal učit mnoha věcem! Milovaní, zde je klíč k cestě z temnoty, chaosu a lži. Vyučování a kázání Kristovo.

  • Marek 1:38  Řekne jim: "Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, nebo proto jsem vyšel."

Pojďme se posadit ke Kristovým nohám, nechme Jeho Ducha vyučovat nás slovem Kristovým. Ponoříme se do 1 Pt listu, do čtvrté kapitoly. Verše 12 a 14.

1 Petrův 4:12  Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého, 13  ale radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení, abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva. 14  Jestliže jste hanobeni pro jméno Kristovo, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží.

Nebuďte zmateni výhní zkoušek, jsou Božím nástrojem

a) Zkouška a utrpení jako tavící pec, jako cesta do slávy Kristovi!

Pokud studujeme Petrův první list, vidíme, že velmi silně ukazuje na Kristovo utrpení. Je to logické. Petr píše církvi, která začíná trpět pronásledováním pro pravdu evangelia. Apoštol se soustředí na to, aby postavil svatým před oči slávu a nádheru evangelia. Zázrak spasení! Hodnotu Božího díla, činícího z trosek ztýraných vlastními hříchy a vládou temných mocností děti Boží. Evangelium nikdy nepřestane svou podstatou, svou hloubkou převyšovat naše chápání. Je nadpozemské. Je věcí Boží, světu je bláznovstvím a pohoršením. Nám, které Bůh povolal svou milostí, je životem. Ale přiznejme si, že mnohdy ho chápeme jen o málo víc, než ti, kteří mu vzdorují.

Bůh, který přebývá v nepřístupném světle, je Bůh jediný a Bůh trojjediný. Tento Bůh posílá svého jediného Syna, který je jediným, jedinečným, naprosto dokonalým vyjádřením Boha. Ježíš je ten Bůh! Je svatý a nenávidí hřích z hloubky své podstaty. Přesto na sebe bere prokletí našich hříchů a umírá, aby nám zajistil život. Jak snadno se to řekne, ale jaká je hloubka za těmi několika slovy? A má nějaké dno?

Petr veden Duchem Božím staví evangelium jako základ celého života svatých. A uprostřed jeho evangelia vidíme stát kříž. Vidíme Krista umírajícího na Kříži.

Podívejme se na několik míst 1 Pt listu:

  • 1 Petrův 2: 18  Služebníci, podřizujte se ve vší bázni pánům, nejen dobrým a mírným, nýbrž i tvrdým. 19  V tom je totiž milost, když někdo pro svědomí odpovědné Bohu snáší bolest a trpí nevinně. 20  Jaká však sláva, jestliže budete trpělivě snášet rány za to, že hřešíte? Ale budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem. 21  K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích.
  • 1 Petrův 3:17  Je přece lépe, abyste trpěli za dobré jednání, bude-li to snad vůle Boží, než za zlé činy. 18  Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem.
  • 1 Petrův 4:1  Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte stejnou myšlenkou: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem.

Všimněme si, že Petr spojuje utrpení se slávou. V první kapitole staví ten úplně nejzákladnější kámen. Byli jsme vykoupeni, ne pomíjitelnými věcmi. Žádné zlato, drahé kamení, nerostné bohatství, dividendy, nebo akcie. Nic, co je z tohoto světa, který shoří. Ale krev Beránkova. To je základ evangelia, byli jsme vykoupeni za nesmírnou cenu. Cenu Boží krve, Božího života. Bůh, který je věčný, který neumírá, zemřel jako člověk, zemřel v lidském těle. Zemřel, aby vstal do slávy.

Ve 20. Verši kapitoly druhé už Petr přímo spojuje utrpení a slávu. Jak tomu máme rozumět? Milovaní, Pán Ježíš byl vyvýšen cestou utrpení. Jde o Kristovu slávu.

Při cestě do Emaus, když zmatení učedníci vyprávěli Pánu, kterého nejdříve nepoznali, Jeho vlastní příběh zakončený pochybnostmi, řekl jim Ježíš.

  • Lukáš 24:25  A on jim řekl: Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci! 26  Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a vejít do slávy?" 27  Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma.

A jestliže náš Pán byl oslaven skrze utrpení. Potom i my, Jeho učedníci, bude-li to vůle Boží, vejdeme do Jeho slávy. Ne do naší. A vejdeme tam stejnou cestou. A milovaní, Písmo svědčí, že každý, kdo chce v Kristu svatě žít, to pozná.

  • 2 Timoteovi 3:12  A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování.

b) Zkoušky součást života křesťana

Drazí kristovci, pokud přichází výheň zkoušek, utrpení a pronásledování, je to veliká milost. Protože nás Pán Bůh vede svrchovaně a prozřetelně právě skrze takovéto věci do Kristovy slávy. V tom je milost, když trpíme nevině, a jdeme ve šlépějích Krista. Je to veliká výsada pro smrtelníka, protože je to účast na slávě svatého Božího Syna. Milovaní, ať vás tedy neděsí a neviklá výheň zkoušek, je dobrým nástrojem v Božích rukách. Můžeme se podívat na jeden známý příklad z Písma.

Ve 28. Kapitole knihy Gn vidíme odcházet Jákoba z domu svých rodičů. Jákob, 77 letý, maminkou rozmazlený fracek obelstil svého bratra i svého otce. Rodina je v těžké krizi, Ezau plánuje vraždu svého bratra! A to i přesto, že ví, jak moc ublíží své matce i svému otci. Vidíme zde důsledek hříchu sobeckého jákoba. Vidíme, jak zlo otevírá cestu dalšímu zlu a ničí vztahy mezi lidmi. Ale milovaní, Bůh má vše pevně v rukou.

Na pokyn rodičů odchází Jákob hledat nevěstu do Cháranu, aby jeho žena nebyla z dcer kenaanských. Ve 28. Kap Gn je Jákob ještě pořád neproměněným, vypočítavým mužem. Prohlašuje:  „Když mi Bůh dá to a to, bude mne chránit, bude mi Bohem.“

Ve třicáté kapitole pořád vidíme Jákoba spoléhajícího na své síly. Plodí syn se služkami svých žen.

Ale Bůh skrze zkoušky i skrze utrpení mění Jákoba. Lában Jákoba utiskuje, zneužívá a nestydatě okrádá. Poté, Jákob prchá od Lábana, ten ho pronásleduje a myslím, že Jákobovi hrozilo i to nejhorší. Smrt. Muži se tenkrát s nikým nepárali, když měli pocit, že jsou okrádáni. Bůh však k Lábanovi vešel ve snu a varoval ho, aby s Jákobem jednal jen v dobrém.

A ve 32. Kap. Gn již vidíme Jákoba jako toho, kdo se utíká k Hospodinu! Z Jákoba se stal Izrael, dostal od Boha nové jméno.

  • Genesis 32:10  Dále Jákob řekl: "Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Hospodine, tys mi pravil: »Navrať se do své země a do svého rodiště a já se postarám, aby se ti dobře vedlo.11  Nejsem hoden veškerého tvého milosrdenství a vší tvé věrnosti, které jsi svému služebníku prokázal. Tento Jordán jsem překročil s holí, a teď mám dva tábory. 12  Vytrhni mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezauovy, neboť se ho bojím, aby nepřišel a nezabil mě, matku nad dětmi. 13  Ty jsi přece řekl: »Určitě se postarám o tvé dobro a tvé potomstvo rozmnožím jako mořský písek, jejž nelze pro množství sečíst.«"

Bůh skrze zkoušky, trápení a útisk učinil z falešného Jákoba muže jménem Izrael. Jákob rostl ke zralosti v Bohu. Rostl v poznání Svatého, milosrdného a věrného Boha. Rostl do podoby muže, podle Božího srdce a Boží vůle.  Bůh bude formovat, tříbit a vychovávat stejně i nás. Proto Petr říká:

Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého,

Podíl na utrpení Krista, důvod k radosti

a) Radost pramení ze srdce, které je plné Krista, a proto je poslušné.

Vidíme, že výheň zkoušek a utrpení pro Kristovo evangelium je tavicí pecí, kde jsme taveni jako stříbro a zlato, aby struska byla odplavena a zůstal ryzí kov. Poslouchejte, co o tom říká Jakub, bratr Páně.

  • Jakubův 1:1  Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře. 2  Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. 3  Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti. 4  A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.

To jsou velmi podobná slova, jako u apoštola Petra. Petr říká: „Nebuďte zmatení, ale radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení,“

Jakub vysvětluje, že věrnost Kristu a Jeho pravdě ve zkouškách a v utrpení znamená růst. Růst do dokonalosti. A tedy růst do podoby Pána Ježíše Krista. Budeme mu podobní, budeme jako On. Budeme dokonalí, bez náznaku porušenosti. Bez vady a chyby. Milovaní, věříte tomu? Netvrďte, že to není možné. Boží slovo nelže!

Když v páté kapitole skutků vidíme apoštoly, kteří byli zatčeni, a hrozila jim smrt, čteme o nich, že na radu váženého Gamaliela byli propuštěni, ale nejdříve byli zbičováni:

  • Skutky apoštolské 5:40  zavolali apoštoly, poručili je zbičovat, zakázali jim mluvit ve jménu Ježíšovu a pak je propustili. 41  A oni odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno. 42  Dále učili den co den v chrámě i po domech a hlásali evangelium, že Ježíš je Mesiáš.

Oni se radovali, že nesli rány bičem, kvůli Pánu a Jeho evangeliu! Byla to pro ně čest, výsada! Jak je to možné, milovaní svatí?

Je to možné proto, že jejich zrak byl upřen jen na Ježíše. Jejich srdce hořela evangeliem. Neznali nic jiného, než Krista ukřižovaného! Zůstávali v Jeho slově a to vyučovali a kázali! Vytrvale se modlili. Drazí bratři a milované sestry, právě proto byli poslušní Bohu a Jeho slovu! Poslyšte jejich slova před veleradou.

  • Skutky apoštolské 5:22  Když tam stráže došly, vězení bylo prázdné. Vrátili se tedy a hlásili: 23  "Dveře žaláře jsme našli pevně zavřené a stráže stály před nimi, ale když jsme otevřeli, nikoho jsme uvnitř nenašli." 24  Když ta slova uslyšel velitel chrámové stráže a velekněží, nedovedli si vysvětlit, co se to mohlo stát. 25  Tu přišel nějaký člověk a oznámil jim: "Ti muži, které jste vsadili do vězení, jsou v chrámě a učí lid." 26  Velitel a stráž tedy pro ně došli a vedli je, ale bez násilí; báli se totiž, aby je lid nezačal kamenovat. 27  Když je přivedli, postavili je před radu a velekněz je začal vyslýchat: 28  "Důrazně jsme vám zakázali učit o tom člověku, a vy jste tím svým učením naplnili celý Jeruzalém; a na nás byste chtěli svalit odpovědnost za jeho krev!" 29  Petr a apoštolové odpověděli: "Boha je třeba poslouchat, ne lidi. 30  Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, kterého vy jste pověsili na kříž a zabili; 31  toho Bůh vyvýšil jako vůdce a spasitele a dal mu místo po své pravici, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů. 32  My jsme svědkové toho všeho a s námi Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají." 33  Když to velekněží slyšeli, rozlítili se a chtěli apoštoly zabít.

Za prvé, poté co je anděl vyvedl z vězení, poslušně poslechli Boží příkaz a šli opět do chrámu zvěstovat evangelium!

Za druhé před veleradou rázně odpovídají a svědčí o tom, že Bohu je třeba být poslušný!

Za třetí svědčí spolu s Duchem svatým, kterého Bůh dává těm, kdo ho poslouchají!

Milovaní, tři věci je třeba každému z nás, abychom se mohli radovat i uprostřed výhně zkoušek. Srdce plné Krista a Jeho slova. Pokorná a vytrvalá modlitba a z toho všeho pramenící poslušnost!  Bude-li naše srdce plné Krista, bude i plné radosti, navzdory i těžkým okolnostem, jako je soužení a utrpení.

  • Jan 15: 5  Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. 6  Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí. 7  Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám. 8  Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky. 9  Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce. 10  Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. 11  To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná."

b) Radost časná vede k radosti ještě větší a věčné!

Apoštol Petr říká: „ale radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení, abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva.

Když se na slova Petra podíváme pozorněji. Zjistíme, že podmínkou věčné radosti je růst v té radosti časné. Vysvětlení jak na to v praxi najdeme právě u Jana, v 15. Kap. Jeho evangelia. Růst v radosti časné znamená: Tady a teď máme zůstávat v Kristu, v tom pravém vinném kmeni. Kdo zůstává v Kristu a v Jeho slovu, ten nese hojné ovoce. J 15, 5, 8.

Svatí, zde u Jana je jasně psáno, že zdravé učení je důležité. Zůstávat v Kristově slovu, znamená zůstávat v učení apoštolů. V učení Písma! Znovu narážíme na princip Sola Scriptura. Jedině Písmo, jako úplné a dostačující zjevení Boží. Bůh promlouval ke svému lidu rozličnými způsoby, ale naposledy promluvil ve svém Synu a skrze ústa svého Syna!

Všimněte si minulého času, rozličně promlouval. Ale naposledy promluvil v Kristu a ústy Krista. Všimněme si zde důležitého spojení. Ježíš Kristus, vtělené Boží slovo a práce Jeho úst, učení Krista. Vydechnuté Boží slovo předané apoštolům i nám v uzavřeném kánonu Písma.

  • Jan 14:26  Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.
  • Jan 15:26  Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví.

Chceme-li prožívat radost Kristovu, radost z Pána Ježíše Krista, potom základem je zdravé učení aplikované a chráněné v místním sboru.

V sedmém verši 15. Kap. Janova evangelia potom Pán říká: „ Když zůstanete ve mne a v mém učení, proste o cokoli a já vám to dám! Zdravé učení je nezbytný základ a potom pokorná modlitba, rostoucí ze zdravého učení. To je modlitba podle Boží vůle. Kdo zůstává v Kristu a upevňuje se ve zdravém učení, ten zná Boha i Jeho vůli. V souladu s ní se modlí. A každá, opakuji, každá taková modlitba bude vyslyšena.

To je o ovoci zdravé křesťanské víry. Taková víra roste jen ze zdravého učení a skrze pokornou modlitbu. Zná Boží vůli, a proto přináší ovoce Bohu. Tak budou Bůh Otec i Syn oslaveni. Kdo zná Boží vůli, ten ji zachovává a tak přináší ovoce, J 15, 9-10. Pán Ježíš nás takto vyučuje, protože to je důležité. Pravdivé, zdravé učení je základ pro ovoce křesťanské víry a pro radost z Krista! Potom je Ježíšova radost v nás a naše radost z Ježíše bude mít plnost již zde na tomto světě!

  • To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná." J 15,11

Pokud budeme dospívat do Krista a v Kristu, potom s námi neotřese žádný závan bludu, žádná zkouška ani žádné soužení, útlak, Hrozba či pronásledování. Neotřese námi ani těžký život v tomto padlém, chmurném světě, ani smrt. Naopak, jako apoštolové se budeme radovat z podílu na utrpení Spasitele Ježíše. A ve smrti se budeme radovat dvojnásob, protože tehdy staneme před Pánem, před Jeho slávou, pokud se Pán nevrátí ještě za našeho života. Ale i pak naše plná, přesto však časná radost v tomto věku skončí a bude radost věčná, ve věčném světle Ježíše Krista.

Budou proti vám mluvit všechno zlé, kvůli mně, nebojte se, jste blahoslavení!

a) Poníženi svévolníky!

Ale nejdříve milovaní musíme projít tímto věkem, tímto světem. A v něm jsme cizinci bez domovského práva, vzpomínáte? Petr to říká v druhé kapitole, v jedenáctém verši. A potom ve třináctém verši 2. kapitoly říká: „ Podřiďte se kvůli Pánu každému zřízení a pánům dobrým i zlým.

Petr nám staví přitom před oči svatého Krista, který se podřídil jako první. Boží Syn se podřídil i nespravedlivé smrti. Jak bychom mohli jednat my, kteří víme, že soužení a smrt je trestem za hřích a my jsme hříšníci!

Ano, jsme omilostnění Kristem a Jeho poslušností Otcově vůli! A právě proto kvůli Pánu, se máme podřídit a jít v Kristových stopách. K tomu jsme přeci byli povoláni!

Byl to přeci Ježíš Kristus, kdo podstoupil tělesné utrpení, trpěl v těle a skoncoval s hříchem. Vyzbrojme se tedy stejným smýšlením.

Když nyní jako nová stvoření, jako boží děti se srdcem pokorným a poslušným utíkáme od hříchu a přemáháme ho v Kristu, jsme pro lidi kolem nás solí v ranách jejich vlastního hříchu. A to bolí, pálí, rozleptává a dráždí jejich hříchem zraněnou a poskvrněnou duši!!

Neříkám to, milovaní svatí proto, abychom se povyšovali. Byli jsme úplně stejní a vzpomínám si, jak strašně mne dráždilo, když jsem diskutoval s křesťany a oni tvrdili, že jediná cesta je Ježíš Kristus. Uráželo to mou pyšnou, pohansko-náboženskou duši.

Naštěstí mi Bůh už otevíral oči a já viděl na jejich životě zář Páně a záviděl jsem jim ji. Zatoužil jsem po ní. Po tom pokoji, po té lásce, kterou měli.

Říkám to, milovaní proto, že se nemůžeme divit, když se lidé mající temnotu ve vlastních srdcích a žijící ve tmě obrátí proti nám a začnou nás urážet a pronásledovat nás. Oni nemohou dělat nic jiného, pokud jim Bůh neotevře srdce. Celý svět je pod mocí Zlého, duch Zlého panuje v srdcích všech, kdo vzdorují evangeliu Ef 2, 2. A proto oni dělají, co Zlý chce!

  • Jan 8:44  Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.

Proto Petr říká, dráždíte je! A oni vás urážejí, a mnozí vás budou pronásledovat, sáhnou na vaši svobodu. Dotknou se vašich majetků i vašich rodin a možná vás zabijí. Ale milovaní, nebojte se. Tentýž Petr hned na úvod svého listu buduje, povzbuzuje a připravuje Kristovu církev, aby obstála, jako čistá nevěsta, milující svého Ženicha a Pána.

  • 1 Petrův 1:4  Dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí je připraveno pro vás v nebesích 5  a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno v posledním čase. 6  Z toho se radujte, i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, 7  aby se pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm, prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus.

Petr říká, děje se to, aby se prozkoušela a vytříbila vaše víra. Věřte v Krista a nezoufejte. On vám dá obstát. A bude to k vaší chvále, slávě a cti, až se pro vás vrátí a budete již navždy s ním! A Ježíš? Co říká On?

  • Matouš 5:11  Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. 12  Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.

Nebojte se svévolníků a jejich pronásledování volá Petr. Však vydají počet Kristu, který soudí živé i mrtvé. Bůh jim oplatí. Bůh se vás zastane, tak jako se zastal svého Syna. Ne tím, že by vyslyšel volání posmívačů a přišel Krista sejmout z kříže.  To by nebyl nikdo spasen!

Nebojte se ničemů! Nebojte se, když jste poníženi slovy a skutky těch, kteří jsou bezmocnými otroky hříchu a Satana!  Vždyť Boží Syn zapřel sám sebe. Všeho se vzdal. Své slávy, kterou měl v nebi od věků. Narodil se v těle poníženosti, které podléhá smrti. Pán Pánů se a Král Králů stal se služebníkem malomocných bídníků. Malomocných na duši, na charakteru, ne na těle. Padlí lidé jsou pokřivení. Převrácení, ale Bůh vydal svého Syna do našich rukou. A Ježíš šel dobrovolně. Jeho vůle je totožná s Otcovou.

To je milovaní, horší, než kdyby mocný lev, nebo obrovský sibiřský tygr, který je největší kočkovitou šelmou na světě sloužili malému, zablešenému a prašivinou prolezlému psu, který se živí odpadky a výkaly na smetišti za špinavou vesnicí. Ježíš se ponížil a pokořil do krajnosti. Více už to nejde!

Nebojte se jich milovaní. Vložte se do rukou Božích. Modlete se za jejich prozření a spásu. Dá-li Bůh, obrátí se a budou činit pokání. A když ne, potom pamatujte, že nebojujeme proti tělu a že pomsta patří Pánu. Bůh jim odplatí. Doporučuji vám kázání z kladenského sboru od Daniela Adamovského. Má název: „Nebojte se ničemů!“ A je velmi požehnané.

Když jsme poníženi od svévolníků, potom budeme pozdvihnuti Bohem. Ale musíme vše vkládat do Jeho rukou. On je Pán. On je spravedlivý Soudce.

b) Pozvednuti Bohem!

Podívejme se na případ Kristův. Bůh Otec neposlal legie andělů. Nepožehnal učedníkům Pána Ježíše silou, odvahou a bojovým umem. Naopak, oni se rozprchli!

  • Zacharjáš 13:7  "Probuď se, meči, proti mému pastýři, proti reku, mému společníku, je výrok Hospodina zástupů. Bij pastýře a ovce se rozprchnou! K maličkým však obrátím svou ruku.

Samotný Pán Ježíš, přestože se v Getsemane ptá Otce, zda není jiná cesta, končí svou otázku i prosbu slovy tvá vůle se staň, Dobrý Otče! A Petra dokonce rázně napomíná, když Petr chce boj.

  • Matouš 26:52  Ježíš mu řekl: "Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou.

Bůh volí jiné prostředky. Vítězství tkví ve svatosti a spravedlnosti. Na Krista Spravedlivého ani smrt nemá! Bůh svého milovaného Syna vzkřísil z mrtvých. Tím nejmocnějším způsobem prokázal Kristovu nevinu a dosvědčil ho před zraky národů jako toho, který měl přijít. Ježíš je Mesiáš!

Proto vložte milovaní vše do rukou Boha Otce, do rukou Ježíše Krista a spolehněte se na Něj. Budete-li jakkoli poníženi, Ježíš vám dá vyváznout a pozvedne vás. Podřiďte se Bohu a Jeho svaté vůli pro vaše životy a Bůh vás sám povýší.

  • 1 Petrův 5:6  Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas. 7  Všechnu `svou starost vložte na něj´, neboť mu na vás záleží. 8  Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako `lev řvoucí´ a hledá, koho by pohltil. 9  Vzepřete se mu, zakotveni ve víře, a pamatujte, že vaši bratří všude ve světě procházejí týmž utrpením jako vy. 10  A Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu, po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ.

Nebojte se a nebuďte zmatení, když přicházejí těžké věci. Jsou prostředkem růstu. Upřete svůj zrak na Krista a zůstávejte v Něm a v Jeho slově. Radujte se z podílu na Kristu, i když jste pronásledováni a ponižováni. Bůh sám vás pozdvihne a přizná se k vám, jako se přiznal ke svému Synu. Tak bude vaše radost plná a dojde věčné blaženosti.

Spočívá na vás totiž Duch slávy. Duch svatý. To je ten Duch Boží, kterým byl Kristus vzkříšen z mrtvých. A na vás spočívá. Jste blahoslavení. Bohu ať náleží vaše vděčnost a váš dík. Vždyť Bůh je Pánem jediným a na věky. Amen! 

PřílohaVelikost
1_pt_4_12-14osn.pdf66.7 KB

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer