Zakotvení v Kristu - Ko 1-4

Verze pro tiskVytvořit PDF

V Něm zapusťte kořeny, na Něm postavte základy…

Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 13. ledna 2013

Pokoj vám a milost. Dneska pokračujeme v sérii, která se týká novozákonní církve. Minulý týden jsme tuto sérii začali studií listu Filipským. Seznámili jsme se asi s nejkrásnější církví, kterou v Novém zákoně nacházíme. Dnes se budeme věnovat další krásné církvi – církvi v Kolosis. Příští týden potom tuto sérii uzavřeme tesalonickou církví. To byla církev, která aktivně očekávala příchod Pána Ježíše Krista. 

Dnes máme před sebou Pavlův list křesťanům do Kolosis. Tento list je jim adresován – viz v. 1,2, ale jak se můžeme dočíst v závěru listu, tak nepatřil jenom jim, ale měli ho dát přečíst také církvi ze sousedního města Laodikeje a sami si měli přečíst dopis, který Pavel adresoval laodicejské církvi (Ko 4,16). A krom toho – z dalšího listu víme, že:

  • 2 Timoteovi 3:16-17 Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.

Takže list Koloským je konkrétně určený také nám.

I. Církev v Kolosách

Minulý týden jsme si ukazovali, že filipská církev byla velice jasně soustředěná na Krista. To jí pomáhalo k tomu, aby se uchránila před kdejakým závanem lidského učení, před lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu. Proto také nenalézáme žádné zásadní výtky v listu Filipským.

A. Zdravá církev

S koloskou církví je to trochu jiné. Také církev v Kolosis si vedla velmi dobře, ale potřebovala se mít mnohem více na pozoru než filipská církev. Byla to zdravá církev, která rostla v Boží milosti, rostla ve víře v Ježíše Krista a rostla ve vzájemné lásce mezi bratry, mezi věřícími:

  • Koloským 1:4 …slyšeli jsme o vaší víře v Krista Ježíše a o vaší lásce, kterou máte ke všem bratřím…

Tato slova jsou ohromným svědectvím. Jsou velikým povzbuzením pro každého křesťana. Vždycky je to veliká radost, když slyšíme, jak někdo věří v Krista a roste v lásce ke všem svatým. A podívejte se ještě do dalších veršů:

  • Kol 1:5-8 Víte o nebeské naději, protože i k vám přišlo slovo pravdy, evangelium; tak jako na celém světě, i mezi vámi přináší ovoce a roste od toho dne, kdy jste uslyšeli o Boží milosti a přesvědčili se, že je pravdivá. Tak vás tomu učil Epafras, náš milovaný druh, jenž nás věrně zastupuje jako Kristův služebník. On nám také vyprávěl o lásce, kterou ve vás působí Boží Duch.

Křesťané v Kolosis z Boží milosti rostli do Kristovy podoby. A to bylo něco, z čeho se Pavel velmi radoval. Všimněte si, že Pavel tady říká, že to je něco naprosto přirozeného – je to přirozený důsledek evangelia. Také si všimněte, čeho se tento růst týká na prvním místě: Není o počtu lidí, kteří navštěvují církev, není o množství aktivit, které ta církev dělá, ale je o ovoci, které se projevuje na životech jednotlivců.

Dvakrát je tady v této souvislosti zmíněná pravda – uslyšeli slovo pravdy a přesvědčili se o tom, že evangelium je pravdivé, nebo:

  • Koloským 1:6 …uslyšeli a poznali Boží milost v pravdě.

Kdykoliv přijde pravda evangelia do životů lidí, tak jsou proměněni. Tato církev rostla – rostla duchovně na prvním místě. Každý její úd rostl v poznání Boha. To je ten nejdůležitější růst, o němž Písmo mluví.

B. Nezralá církev

Ale přestože tato církev rostla, tak ještě nebyla zralá. Nebyla na tom tak, jako církev ve Filipis. Možná to byl také důvod, proč přišel Epafras za Pavlem.

V listu najdeme celou řadu věcí, v nichž křesťané potřebovali růst. Opravdovým a jediným, jedinečným základem je od začátku až do konce Ježíš Kristus. Pavel jim ho neustále staví před oči.

Můžeme nějak definovat křesťanskou zralost? Můžeme, a naprosto přesně:

  • Efezským 4:13-14 …abychom … dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti. Pak už nebudeme nedospělí…

To je naše měřítko – Ježíš Kristus. Potom dobře rozumíme tomu, proč Pavel vynakládá tolik úsilí, aby církvi představil Pána Ježíše. Proč se tak usilovně modlí za to, aby církev znala Boha. Proč tak namáhavě pracuje:

  • Koloským 1:28 Jeho zvěstujeme, když se vší moudrostí napomínáme a učíme všechny lidi, abychom je mohli přivést před Boha jako dokonalé v Kristu.

Musíme si ujasnit ještě jednu věc – církev ve Filipis nebyla dokonalá církev, ale byla to zralá církev. Byla zralá, protože zrcadlila Kristův charakter. Jednotliví věřící rostli ke zralosti. Ke stejné věci vede Pavel i církev v Kolosách, a s ní také i nás. I my máme růst ke zralosti. Nebudeme dokonalí, dokud se nesetkáme s Pánem. Ale k této dokonalosti máme směřovat. A dokud nedosáhneme určité míry zralosti – a jak víte, tak pevnost řetězu se měří podle jeho nejslabšího článku. Proto je duchovní povinností každého křesťana růst k Boží slávě. Protože pokud je církev nezralá, tak je také:

C. Ohrožená církev

A církev v Kolosách byla ohrožená z mnoha stran.

1. Ohrožovala ji vlastní duchovní lenost. To je něco, co ohrožuje každou církev a každého křesťana. Proto se za ně Pavel hned na začátku modlí, aby znali Boha a Jeho dílo, aby poznali Boží vůli.

  • Koloským 1:10 Tak budete svým životem dělat Pánu čest a stále se mu líbit, ve všem ponesete ovoce dobrých skutků, budete růst v poznání Boha.

2. Ohrožovala ji světská moudrost.

  • Koloským 2:4.8 Říkám to proto, aby vás nikdo neoklamal líbivými řečmi. … Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu.

Byli tady lidé, kteří zakládali svou moudrost na poznání, studiu, na vědě, byli tu lidé, kteří uměli dobře mluvit, ale nestavěli na Kristu – ani svůj život ani své názory. Na takové si dejte pozor.

3. Ohrožovala ji náboženská ustanovení, zákonictví.

  • Koloským 2:16 Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám.

Přicházeli lidé, kteří stavěli křesťanství do roviny ‚musíš-nesmíš‘, do roviny dlouhého seznamu předpisů a skutků, ale opravdové křesťanství je především vztah s živým, vzkříšeným Kristem a teprve z tohoto vztahu vyplývá proměněný život člověka.

4. Ohrožovala ji falešná duchovnost. Podívejte se na to, co píše Pavel:

  • Ko 2:18 Ať vám neupírá podíl na vykoupení nikdo, kdo si libuje v poníženosti a uctívání andělů, jak to v marné pýše své mysli viděl při svém zasvěcování.

Tady byli lidé, kteří stavěli na svých vlastních duchovních zážitcích a nikoliv na Kristu, jak říká další verš. A tito lidé říkali, když nemáte takové zkušenost, takové duchovní zkušenosti, jako máme my, tak nejste křesťané. Ale křesťana nedělá křesťanem duchovní zkušenost, zážitek, ale nové srdce darované Bohem, které žije pro uctívání Ježíše Krista.

  • Koloským 2:22-23 Jsou to lidské předpisy a nauky… Vydávají se za moudrost jako zvláštní projev zbožnosti, sebeponižování nebo tělesné umrtvování, ale nic neznamenají pro ovládání vášní.

Stejné hrozby hrozí také křesťanům v dnešní době. A stejné řešení, které měl Bůh pro koloské křesťany, má také pro nás. Tím řešením je zakotvení v Kristu.

II. Úhelný kámen církve – Ježíš Kristus

Tím se dostáváme k jádru celého Pavlova listu. List Filipským je o radosti v Kristu. List Koloským je o zakotvení v Kristu, o životě v Něm.

  • Koloským 2:6  Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.

Žijte v Kristu Ježíši. Jenom zde je jistota. Není nikde jinde. Jenom v Kristu platí to, o čem jsme mluvili minulý týden:

  • Filipským 1:6 a jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista.

Mimo Krista žádná taková jistota neexistuje. A list Koloským kladu důraz ve v. 2,6 na trvalost života v Kristu. Sloveso žijte, dosl. choďte, je v rozkazovacím způsobu. To není doporučení ani volba pro křesťany. To je příkaz. Život v následování Ježíše Krista. A aby koloští křesťané nebyli zmateni ohledně toho, co má Pavel na mysli – a říkal jsem, že zde byli mnozí, kteří je mátli a předkládali jim svou verzi „Krista“, tak Ježíše Krista v celém listu nádherně vykresluje.

Vzpomínáte si na scénu z pohádky „Císařův pekař“? Florentský antikvář si dovolovuje nabídnout zaručeně pravou Monu Lisu. „Ale to by byla třináctá“, říká císař. Zase to může být zrovna ta pravá!

Kdo je Ježíš? Je to ten, koho nabízejí pragmatičtí náboženští podnikatelé, kteří chtějí líbivými řečmi za každou cenu naplnit prázdné modlitebny? Jejich Ježíš je kamarád, přítel do nepohody, je řešením na všechny vaše problémy, má program pro vaše manželství, vizi pro váš život, řešení pro každou situaci. Nebo je to Ježíš světské moudrosti, náboženských racionalistů, Ježíš, který používá evoluci, který nemůže porušit přírodní zákony nějakým zázrakem, který je velkým učitelem morálky, nedostižným vzorem? Nebo je to tajemný Ježíš mystiků, zahalený do nepoznatelného a neuchopitelného závoje tajemství? Či snad Ježíš v podobě malého děťátka, Ježíšek v jesličkách, nebo líbivá soška pražského Jezulátka – což je modla uctívaná na celém světě?

Kdo je Ježíš? Jestli chceme znát Ježíše, musíme jít sem – do Božího slova. To je také Pavlova výzva pro koloské křesťany:

  • Koloským 3:16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství.

Pokud to tak nebude, tak budeme stále na pochybách podobně jako Jan Werrich v postavě císaře Rudolfa II. Co když právě tato je ta pravá?

Co tedy říká Boží slovo o Kristu? Co učí list Koloským?

A. Stvořitel

První charakteristiku, na kterou je v listu položen důraz, nacházíme v první kapitole a ukazuje nám, že Kristus je Stvořitel celého vesmíru.

  • Koloským 1:15-16 On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti

Je tady nestvořený Bůh a stvořený svět. Je tady Stvořitel a je tady stvoření. On je Stvořitel, my jsme stvoření. Kdo je Kristus? V Něm bylo stvořeno všechno! On je prostředí, v němž bylo stvořeno úplně všechno. Neexistuje nic, co by bylo mimo Něj, co by existovalo nezávisle na Něm. Žádné stvoření neexistuje nezávisle na Kristu, ale veškeré stvoření bylo stvořené v Něm.

Jak pozemské věci, tak nebeské věci. Jak věci a bytosti tělesné, fyzické, tak věci a bytosti duchovní. Viditelný i neviditelný svět. Ježíš Kristus dalekosáhle přesahuje známý vesmír. On je ten, kdo si může celý vesmír – fyzický i duchovní – takhle prohlížet. Ale šestnáctý verš ještě pokračuje:

  • Koloským 1:16 …a všechno je stvořeno skrze něho…

Nejenom v Něm, ale také skrze Něj. Bůh stvořil celý vesmír z ničeho pouhým slovem. Bůh řekl a stalo se. Ježíš je to slovo – stvořitelské slovo. Skrze něj bylo všechno stvořeno. On je tím, kdo obklopuje celé stvoření, On je také tím, kdo celé stvoření vytváří. On je tou tvůrčí silou, hybatelem všeho. On je tím, kdo dává všemu smysl, tvar, podobu, život. Jan napsal:

  • J 1:1-3 Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.

Neexistuje ani jedna bytost ve vesmíru, která by nepovstala skrze Krista. Když si toto uvědomíme, tak můžeme dobře rozumět autoritě, se kterou přikazoval zlým duchům, můžeme chápat moc, s níž vysvobozoval lidi posedlé démony nebo spoutané satanem. V tomto světle můžeme rozumět tomu, že přikázal bouři a ona zmlkla. Ano – On je jejím tvůrcem. Bez Něho nepovstvalo nic, co jest. To je Kristus! Ale ani tady ještě Boží slovo nekončí:

  • Koloským 1:16 …všechno je stvořeno pro něho.

Jenom Ježíš Kristus může dát skutečný smysl všemu stvořenému. Vždyť všechno bylo stvořeno pro Něj. Vyplývá z toho vlastnický nárok, vyplývá z toho absolutní nadřazenost Krista nade vším. Tak následující verš:

  • Koloským 1:17 On předchází všechno, všechno v něm spočívá,

To je Ježíš Kristus podle Božího slova. Je řešením? Rozhodně. Je tajemstvím? Nepochybně! Ale je mnohem více než obojí. Je věčným Stvořitelem. A když poznáme Krista jako Stvořitele světa, tak můžeme jít dál a vidět Ho jako:

B. Vykupitel

To je další důraz, který list Koloským přináší. List Koloským je cele o osobě Ježíše Krista a o našem zakotvení v Něm. Je to o tom, kdo je Ježíš a o tom, jak naše životy musí záviset jenom na Něm. Teprve když poznáme Krista jako Stvořitele, tak můžeme rozumět tomu, že je také Vykupitelem.

V listu Koloským je několik oddílů, které se zabývají vykoupením. Před časem jsme se zabývali Ko 1,20-23 a mluvili jsme o smíření. Podívejme se nyní o něco dále, do druhé kapitoly:

  • Koloským 2:13 Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil.

Všimněte si v textu, že to je Bůh, kdo musí probudit člověka, aby člověk mohl přijmout odpuštění hříchů. To je nové narození. Bez něj není víra, bez něj není pokání, bez něj není odpuštění hříchů. A kdo je strůjcem toho všeho?

  • Kol 2:11 V něm jste obřezáni obřízkou, která není udělána lidskou rukou…

Strůjcem není člověk, ale Bůh. Jak to Bůh udělal? Podívejte se do v. 14:

  • Koloským 2:14 Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž.

Co bylo přibito na kříž? Kristovo pozemské tělo! Kristus visel na kříži.

  • 2 Korintským 5:21 Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.

To je vykoupení. A Kristus je vykupitelem. On zaplatil. Zaplatil nejvyšší cenu – svůj život, svou slávu, své společenství s Otcem. To je cena, kterou si vůbec nedovedeme představit.

Proto může Písmo říct křesťanům, že nepatří sami sobě – vždyť za nás bylo zaplaceno výkupné. A tím byl Ježíš Kristus. Byli jsme koupeni za cenu. Změnili jsme majitele. Dříve jsme byli poddáni ďáblu a plnili jsme jeho vůli. Nyní nás:

  • Koloským 1:13-14 On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů.

Křesťané, to je dobrá zpráva. To je ta nejlepší zpráva, jakou můžeme slyšet. Ježíš Kristus nás vykoupil. Proto s radostí vyznáváme, že On je naším Spasitelem, tedy zachráncem. S tím souvisí další charakteristika Ježíše:

C. Pán a vládce

Toto je důraz, který opravdu nelze přehlédnout. Ježíš je Stvořitel – všechno stvořil pro sebe, pro svou slávu. On je Vykupitel – zaplatil za nás, patříme mu. Svou obětí na kříži nás vykoupil z moci temnoty, z hříchu a ze smrti. Už tyto věci mluví o tom, že Ježíš Kristus je Pán. A my jsme slyšeli:

  • Koloským 2:6 Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.

Milí přátelé, musím se vás zeptat: Je Ježíš Pánem vašich životů? Je Pánem tvého vlastního života? Skutečně vládne?

Jestli Ježíš není Pánem vašeho života, ale je jím něco jiného, chcete vládnout nad svým životem sami, tak vás prosím, pokořte se před Ježíšem, skloňte se před Ním a proste ho o milost. Podřiďte se Jeho vládě. V Něm a jenom v Něm je život. Jeho vláda je ta nejlepší, jaká může být.

Moji milí, Bůh vás skrze své slovo volá, abyste své životy vydali cele Jemu a žili v Kristu Ježíši, v Božím Synu. On má nárok na náš život – jako Stvořitel, jako Vykupitel a jako Pán a vládce. On je skutečným vládcem – je to On, kdo má náš život ve své ruce. Nejsme to my, nejsou to lidé kolem nás, nejsou to okolnosti – je to Bůh. Blíží se den, kdy se Ježíš vrátí pro svůj lid – a přijde jako svrchovaný vládce. Odmění ty, kdo mu byli věrní a spravedlivě potrestá ty, kdo se odmítli podřídit Jeho vládě. Nyní je čas milosti, nyní je čas spasení:

  • Židům 3:7-8 Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru.

Apoštol Pavel představuje Ježíše Krista jako toho, kdo je hlavou všech mocností a sil, kdo je hlavou církve – kdo je svrchovaným a absolutním vládcem nad duchovním i pozemským světem.

Jako jednotlivci i jako církev tomu musíme dobře rozumět. Je to životně důležité a vede nás to k další – pro nás poslední – charakteristice Krista, kterou nacházíme v listu Koloským. Ježíš Kristus je náš:

D. Posvětitel – ten, kdo nás posvěcuje.

Je to nit, která se táhne celým listem – od úvodního pozdravu, který v kralickém překladu zní:

  • Ko 1:2 Těm, kteříž jsou v městě  Kolossis, svatým a věrným bratřím v Kristu:

O dva verše dále se mluví o lásce koloských křesťanů ke svatým – tedy k bratřím ve víře. Bůh nazývá ve svém slově křesťany svatými. Jsou zde svatí – a nejsou to sochy na mostech a na náměstích nebo v kostelech. Jsou to živí křesťané. Ti, jejichž životy patří Pánu. Ti jsou svatí. Vy jste svatí.

Jak je to možné? Odpověď je – Ježíš. Podívejte se do Písma: On nás:

  • Ko 1:22 nyní smířil [s Bohem], když ve svém pozemském těle podstoupil smrt, aby vás před Boží tvář přivedl svaté, neposkvrněné a bez úhony

Skrze Kristovu oběť jsme nazváni svatými. Skrze Kristovu oběť jsme také činěni svatými, proměňováni ke svatosti. K praktické svatosti. To nám dává lépe porozumět verši, který jsme zmiňovali před chvílí a který nám přikazuje, abychom žili, chodili v Kristu Ježíši. Je to jinými slovy řečená výzva ke svatosti, příkaz k posvěcení.

Proto může Pavel napsat:

  • Ko 3:4 Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě.

Tehdy budeme učiněni dokonale svatými samotným Kristem. Nyní jsme posvěcováni a toto posvěcování je jenom částečné, protože probíhá v těle, které je propadlé zkáze. Ale až přijde Pán, tak dostaneme nová těla, budeme Jím proměněni, dostaneme dokonalá těla, oslavená, svatá. A potom budeme svatí, jako On je svatý. K tomu nás vychovává Boží milost:

  • Žd 12:10 Nebeský Otec nás vychovává k vyššímu cíli, k podílu na své svatosti.

Ještě jeden verš, který jasně ukazuje, kým Kristus je:

  • Titovi 2:14 On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.

Kdo je Ježíš Kristus? Svrchovaný vládce a Pán, Stvořitel světa, který se za nás obětoval, aby nás vykoupil a posvětil. To je biblický pohled na Ježíše. Právě takto Pavel představuje Krista koloské církvi. A když i my budeme takto Krista znát, tak nám to pomůže jak k duchovnímu růstu, tak také jako prevence před různými falzifikáty – pomůže nám to uchránit se a žít v Kristu Ježíši. Na něm postavit základy, do Něj zapustit kořeny, pevně se držet víry.

To nás vede k závěru dnešního kázání, k poslednímu bodu:

III. Zdravé učení vede k zdravému jednání

Toto vidíme velice dobře nejen v listu Koloským, ale v celém Písmu. Zdravé křesťanské jednání vychází ze zdravého učení. Je to logické a přirozené. Pokud se naučíte, že červená na semaforu znamená, že máte jet, tak nikdy nebudete jednat správně. Ale pokud budete vědět, že červená znamená ‚zastav‘, tak vždycky budete vědět, že jste se dopustili přestupku, když jste jeli na červenou.

Proto v Božím slově nacházíme tak silný důraz na to, aby křesťané proměňovali svou mysl Božím slovem, aby se pevně drželi zdravého učení, aby všechno poměřovali normou Písma. Myslím, že nikdy úplně nedoceníme hloubku tohoto důrazu. Čtěte Ž 119. 176 veršů o Božím slově v životě věřícího.

V listech apoštola Pavla nacházíme tento důraz ještě v jedné podobě – obvykle je v první části listu vysvětlené učení a potom důsledky, které z tohoto učení vyplývají. I v listu Koloským nacházíme tento předěl – je ve třetí kapitole. Můžeme ho vidět už od prvního verše a naplno se rozvíjí od verše 5:

  • Koloským 3:5 Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou.

Proč? Slůvko proto odkazuje na celé předchozí vyučování. Protože znáte takového Krista, tak podle toho jednejte. Založte svůj život na Kristu, postavte své základy na Něm. Žijte v Něm. Jak to máme udělat? Třetí a čtvrtá kapitola nám dává celou řadu podrobností. Shrnu to třemi věcmi- máme být:

A. Zahleděni na Krista

  • Kol 3:1-2 Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem.

Dívejte se vzhůru. Dívejte se na Pána.

  • Izajáš 45:22 Obraťte se ke mně a dojdete spásy, veškeré dálavy země. Já jsem Bůh a jiného už není.

V kralickém překladu je tam – obraťte zřetel, nebo bychom to také mohli přeložit jako pohlédněnte na mě. Pohleďte na Krista a dojdete spásy. Pohleďte na Beránka, který snímá hříchy světa. Hledejte Jeho království a Jeho spravedlnost. Zadívejte se na Krista a budete neodolatelně přitahováni k Němu samotnému, k jeho nohám, k uctívání a ke chvále. Máme být také

B. Oblečeni do Krista

  • Koloským 3:9-10 …svlecte se sebe starého člověka i s jeho skutky a oblecte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele.

Oblékat Krista znamená odkládat hřích a oblékat Kristovu spravedlnost. O tom jsme mluvili, když jsme si ukazovali, že Kristus je tím, kdo nás posvěcuje. Byli jste spolu s Kristem vzkříšeni, tak odložte starého člověka i s jeho skutky. Starý člověk je mrtev. Co je staré pominulo, hle, je tu nové! (2 K 5,17). Když oblékáme Krista, tak se stává skutečností, že:

  • Galatským 2:20 …nežiji už já, ale žije ve mně Kristus.

Konečně – zakotvení v Kristu znamená, že budeme:

C. Proměněni Kristem

To vidíme v celém závěru – znamená to přijmout Boží slovo v celém jeho bohatství (3,16) a být jím cele proměněn.

Proměněné vztahy v rodině – mezi mužem a ženou, mezi rodiči a dětmi, v církvi, v zaměstnání – to je výsledek zakotvení v Kristu. Jak křesťan vrůstá do Krista a zakořeňuje v Něm, tak se proměňuje celý jeho život:

  • Ko 4:5 Jednejte moudře ve styku s okolním světem a využijte čas vám svěřený.

To je proměna, které si nakonec všimne úplně každý. Křesťan využívá čas, který mu byl vyměřen k Boží slávě a nikoliv k vlastnímu uspokojení.

Pohleďte na Krista, oblecte se do Něj, proměňte se podle podoby svého velikého a nádherného Spasitele. To je výzva Božího slova, to je poselství listu Koloským.

Amen.

PřílohaVelikost
ko1-4-osnova.pdf191.41 KB

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer