ZDROJE KŘESŤANOVY RADOSTI (FP 3,1)

 

 

 

ZDROJE KŘESŤANOVY RADOSTI

(Fp 3,1)

 

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 28. března 2021

Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus; v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.

Koloským 2:2-3

I. Úvod

Milost vám a pokoj, který je v Kristu Ježíši, nechť se ve vás rozhojní, milé sestry a bratři, milí přátelé!

Není slyšet v současnosti mnoho dobrých zpráv, ale církvi Pána Ježíše byla svěřena dobrá zpráva, která je nad všechny dobré zprávy tohoto světa. Je to dobrá zpráva do každé doby - ať lidé oplývají optimismem nebo propadají beznaději. Pán Bůh zveřejnil dobrou zprávu! Dnes je možné být vykoupen ze svých vin, a to zadarmo Boží milostí! Dnes je možné nalézt  odpuštění hříchů u Toho, který bude soudit celý svět! Dnes můžeš přijít k Bohu a zadarmo pít vodu života, která tě vytrhne z náruči blížící se věčné smrti a přivede tě do života, který bude po věčnost jen a jen rozkvétat v Boží blízkosti! Bůh mění lidské životy i dnes! Sledovali jsme v listu Filipským, jaký dopad měla do životů 3 konkrétních mužů víra v Ježíše Krista: apoštola Pavla, jeho spolupracovníka Timotea a Epafrodita, vyslaného filipskou církví, aby Pavlovi přinesl dary filipské církve. Všichni tři muži jsou spojeni poutem společné služby Kristu. Tu službu však nekonají z pohodlí nějaké dobře zaběhané misijní organizace, se spoustou pracovníků, kde by zkrátka vše organizovali a dohlíželi. Ne. Tito muži slouží Kristu z vězení. Jsou odkázáni na materiální pomoc druhých křesťanů, v bezútěšných podmínkách. Epafroditus na smrt onemocněl. Pavel je bez svobody pohybu. U nejvyššího soudu římské říše čelí kvůli Ježíši obvinění od židů. Jeho vyhlídkou je odsouzení a smrt.

A přece je list filipské církvi, který Pavel nyní píše, prodchnutý optimismem, který by málokdo vzhledem k jejich situaci, čekal. Více než 10x se v něm mluví o radosti. Znovu a znovu každý čtenář tohoto listu musí žasnout: kde se bere ta radost apoštola Pavla uprostřed bídy vězení a vyhlídky na přicházející odsouzení k smrti? Jak může mluvit o radosti a prožívat radost, když všechno vypadá jak naprosté životní fiasko a navíc bez vyhlídky na šťastný konec? Dokonce Pavel neváhá filipské vyzvat:

  • Filipským 3:1  A tak, bratří moji, radujte se v Pánu. Psáti vám stále totéž mně není zatěžko a vám to bude oporou.

Je to už od začátku listu posedmé, kdy mluví o radosti. A nyní dokonce říká: není mi to zatěžko, nemám s tím problém, vám to zopakovat: radujte se v Pánu! Bratři a sestry, myslím, že by to byla opravdu nemoudrost, kdybychom se nyní nepokusili rozkrýt, co to znamená Pavlova výzva filipským křesťanům: radujte se v Pánu! Jestliže už to posedmé Pavel opakuje, měli bychom prozkoumat, co taková radost v Pánu znamená. Co se o ní dozvídáme? A v konci konců, jestliže Duch svatý nenechal list Filipským upadnout v zapomnění, ale učinil jej součástí Písma, aby z něj brali užitek, poučení i povzbuzení všichni křesťané všech dob, bude jen přirozené, když se nyní podíváme, co to znamená radovat se v Pánu.

Kdo z nás se nechce radovat? Kdo by si raději hověl neustále v zármutku? Neznám nikoho takového. Je to spíše naopak. Nějak se nám radosti spíše nedostává, že? Možná po ní toužíme, ale je nám stále tak nějak vzdálená. Okolnosti nebývají většinou jen příznivé a člověk se jimi nechá snadno zahltit, takže radost, kterou míval, se vytrácí. Ale díky Pánu: zde je celý biblický list, dopis, prodchnutý důvody, které vedou křesťany, aby měli trvalou radost navzdory okolnostem! Apoštol Pavel nás tady nesměřuje k radosti závislé na okolnostech. Těžko by o ní potom psal z vlastního vězení! Všimněte si jeho slov: bratři moji - a jistě to platí i pro sestry, radujte se v Pánu! Pán Ježíš Kristus je objektem křesťanovy radosti. To znamená, naše radost je v tom, kdo Kristus je. Druhý  význam slov: radujte se v Pánu, nás vede k radosti, která je způsobená Kristovým vykoupením. On mě zachránil od věčného trestu. To je důvod ke stejně dlouho trvající radosti! V Pánu je radost, která nepomíjí, je věčná. Proč je tato radost bez konce? Protože Bůh je věčný! Pokud bys chtěl svou radost založit na věcech nebo zážitcích, na vztazích či druhých lidech, vše z toho je podrobeno budoucí ztrátě. Jen Pán je věčný a s ním tedy i radost z něj! Radujte se v Pánu! To slovní spojení samo vysvětluje, o jakou radost jde: v Kristu Ježíši - Spasiteli, Pánu, v Bohu věčném a všudypřítomném. Proto radost v Pánu může mít i Pavel, který je ve vězení. Můžeš ji mít i ty ve své samotě, když ti chybí společenství druhých lidí. Protože je to radost, jejímž objektem, důvodem je Kristus! Věčný Bůh a tvůj Spasitel!

II. Zdroj křesťanovy radosti

Chtěl bych dnes projít první čtyři místa v listu filipským, kde Pavel mluví o radosti.

A. Radujte se v modlitbě za církev

Prvně se s radostí setkáváme v našem listu hned na začátku, v 1. kapitole ve v. 2-4. Pavel tu píše:

  • Fp 1:2-4  Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. 3  Děkuji Bohu svému při každé vzpomínce na vás 4  a v každé modlitbě za vás všechny s radostí prosím;

Modlitba za bratry a sestry přináší do tvého života radost. Proč? Protože si připomínáš, že náš Spasitel je tak dobrý. On se smiloval a otevřel oči i těmto lidem, za které se nyní modlíš, za církev. Zeptej se jich, jaký život vedli před obrácením! A možná uslyšíš, že o tom raději ani nechtějí mluvit, protože by se museli stydět. Úplně stejně jako každý, kdo poznal Boží milost, kdo na kolenou zakusil to ujištěné Ducha svatého, že to, co říká Boží slovo, je pravda: Bůh ti odpouští všechny tvé viny, protože jsi je vložil na Ježíše. A On je vynesl na kříž Golgoty. On tam umíral na místě, kde jsi měl umírat ty. Ale ty bys zůstal v hrobě, protože smrt má moc nad tím, kdo hřeší. Zůstal bys v něm i 4. den, i 5. Zůstal bys v pekle navždy. Ale když přišlo svítání 3. dne po Kristově ukřižování - hle! Marie a potom i další učedníci našli hrob Ježíše zcela prázdný. "Není zde, je vzkříšený, " zazněl ten překvapivý hlas anděla (Mt 28:6).

 I tito tví bratři a sestry, které přinášíš v modlitbě k trůnu milosti, jsou obmytí Kristovou krví, ospravedlnění hříšníci. Boží děti adoptovaní nebeským Otcem do jeho nádherné rodiny nově narozených skrze víru. Ach, kolik radosti ve tvé modlitbě může plynout z tvých úst k Pánu! Kolik proseb o jejich ochranu, vedení v tom kterém novém dni. Jaké prosby o posvěcování! To potřebují tví spoluvykoupení - Bůh ti za ně dal zodpovědnost (Ef 6:18; Jk 5:16; 1Te 5:25). Máme pro to dobrou pomůcku - sborový modlitebník. Malý A6 sešitek, kde máme jména těch, za které mám zodpovědnost se modlit. Je možné si do něj připisovat jména dalších, za které se chci modlit. Je to velmi užitečná pomůcka. Myslím, že nastal čas, abychom aktualizovali náš sborový modlitebník.

Jsi smutný? Cítíš se sám? Nevíš, jak máš sloužit církvi, Bohu? Bratře, sestro, zde je nádherný dar našeho nebeského Otce: modli se. A do tvého života přijde radost! A co teprve až uslyšíš či uvidíš, jak náš Pán vyslýchá tvé modlitby v životech spoluvykoupených v církvi! Kolik chvály a díků z toho povstane! Tak nenech se okrádat o radost! Nenech svoji lenost nebo zaměřenost na sebe sama, aby tě obrala o radost z modliteb za bratry a sestry. Nenech se obrat o možnost vidět, jak Bůh jedná, jak odpovídá na modlitby svých dětí! A jestli se nemodlíš za církev, vyznej to Bohu, čiň pokání a začni. Jestli jsou tvé modlitby časté jako déšť na Sahaře, pros Pána o pomoc a modli se. A jestli jsou tvé modlitby mělké, povrchní, protože nevíš, za co se v životě druhých modlit, musíš je více poznávat - máš telefon, mail, když není možné se nyní navštívit. Zavolej a dostane se ti hned předmětů k modlitbám. Užívej dar modlitby a tvoje radost v Pánu pokvete! A to je teprve první bod listu Filipským, který vede k rozhojňování křesťanské radosti. V 18. verši 1. kapitoly následuje druhý. 

B. Radujte se ze zvěstování Krista

  • Fp 1:18  Ale co na tom! Jen když se jakýmkoli způsobem, ať s postranními úmysly, ať upřímně zvěstuje Kristus; z toho se raduji a budu radovat.

Zvěstování Krista přináší křesťanu radost. Jeho Pán je uváděn ve známost dalším lidem, aby viděli Jeho dobrotu, lásku, Jeho moc a spravedlnost a vzdali mu čest a chválu. Chlubil by se snad někdo tím, že zná zloděje, který okradl stařenku? Byl by někdo pyšný na to, že v jeho rodině je člověk, který sebral peněženku s důchodem bezbranné osobě? Nebylo by to spíš k hanbě, kdyby tví přátelé věděli, že jde o někoho z tvé rodiny? Ale když se zvěstuje Kristus, jaká to sláva a radost! Ten, který je nesmírně bohatý, nesrovnatelně bohatší než celý klub 100 nejbohatších lidí planety dohromady, ten se stal chudým - kvůli mně, tobě, kvůli tisícům  statisícům dalších lidí, abychom my jeho chudobou zbohatli (2K 8:9). Tak štědrý je Kristus! O tom se musí dozvědět každý člověk!

Když se zvěstuje Kristus, jaká to sláva a radost! Ten, který je neskonale slavnější, než celá společnost těch nejslavnějších zpěváků, kteří se sešli při předávání hudebních cen Grammy. Zpěváci a zpěvačky mají obdivovatele na celém světě. Ale přece drtivá většina z 6 miliard obyvatel této planety nikdy neslyšela o Taylor Swift, letošní vítězce této nejpopulárnější ceny v hudebním průmyslu. Před Ježíšem Kristem však poklekne každé koleno, tzn. každý jeden člověk, který kdy žil ať už na kterémkoliv místě na zemi - poklekne, a vyzná k slávě Boha Otce: Ježíš Kristus je Pán! (Fp 2:10-11)

Když se zvěstuje Kristus, jaká to sláva a radost! Pamatujete na svou radost, když jste jako dítě, objevili pod vánočním stromečkem vysněnou hračku? To byla radost z darované věci. O co větší radost musel mít člověk ochrnutý od narození, když jej Pán Ježíš uzdravil - to bylo ještě větší radost než z hračky, protože tady šlo o zdraví! Ten člověk začal skákat radostí a chválit Boha, protože byl uzdraven! (Sk 36:1-8)

A což teprve, jaká sláva vzchází Bohu, když i ten, co dostal hračku, i ten, co byl dokonce uzdraven z nemoci, místo aby jednoho dne obdrželi plnou mzdu za své hříchy - to je věčnou záhubu daleko od Pána a jeho veliké moci (2Te 1:9), tak místo toho budou vzkříšení k životu věčnému, protože uvěřili evangeliu Ježíše Krista! Krista, který má moc dát skrze víru život věčný těm, co by si podle spravedlnosti zasloužili odsouzení a plný trest v pekle? Když se zvěstuje Kristus, rozhlašuje se, že můžeš na věky věků čerpat svou radost s pohledem upřeným na Krále slávy, Pána pánů a Krále králů - na Ježíše, korunovaného ctí a slávou protože On svou smrtí přinesl život všem Božím dětem (Žd 2:9)!

Jaká radost, když se zvěstuje Kristus! Máš tedy i ty účast na této radosti? Jestli ti chybí, pověz o Kristu svému sousedovi, sousedce, spolupracovníku v práci, spolužáku ve škole. A tvojí odměnou bude tvoje radost! Přejdeme k 3. bodu zdroje křesťanovy radosti v listu Filipským.

C. Radujte se ze společenství církve

Apoštol Pavel píše v:

  • Fp 1:21-26  Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk. 22  Mám-li žít v tomto těle, získám tím možnost další práce. Nevím tedy, co bych vyvolil, 23  táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší; 24  ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás. 25  Proto pevně spoléhám, že zůstanu a budu se všemi vámi k vašemu prospěchu a k radosti vaší víry, 26  abyste se mohli mnou ještě více chlubit v Kristu Ježíši, když k vám opět přijdu.

Zcela bez pochyb se apoštol Pavel těšil na dobu, až bude se svým Spasitelem a Pánem Ježíšem Kristem v nebi - vždyť to je jistě mnohem lepší, než život v tomto hříchem tak poničeném světě. Každý zde přece okouší důsledky Pádu na vlastní kůži. Kdo jste ještě nezažil nějaké zklamání? Bezpochyby ani ten nejmenší mezi námi nemůže říci: nikdy jsem neplakal lítostí. I ty nejlepší úmysly lidí, každého člověka bez výjimky, jsou poznamenány důsledky hříchu, který zasáhl celý svět. Tak nás naše zlé skutky i smýšlení oddělovaly od Boha (Kol 1:21). Ale Bůh udělal to, co pro nás bylo nemožné dosáhnout svým snažením:

  • Ř 8:3-4  Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích, 4  a aby tak spravedlnost požadovaná zákonem byla naplněna v nás, kteří se neřídíme svou vůlí, nýbrž vůlí Ducha.

A ten stejný Duch, Duch svatý tě připojil do Kristova těla - do církve, abychom se stali každý jedním údem, končetinou tohoto vzácného Kristova věčného těla. Každého jednoho nově narozeného z víry v Krista obdaroval Bůh duchovním darem nebo dary ke službě celému tělu - církvi! Není toto důvod k radosti?

Bratři a sestry, nyní je každý, kdo se znovunarodil skrze pokání k víře, užitečný své nové rodině. Bůh tě nenechal stát opodál a o samotě. I ten člověk, který si říkával - nejsem v ničem příliš dobrý ani užitečný, neumím toho mnoho, nyní získal novou radost! Bůh tě obdaroval a přivedl tě k lidem, kteří z tvé služby budou mít prospěch. Tak jako oni ti mají prokazovat lásku svou službou, tak i ty jim. Jako se člověk nenarodí jako dospělý, ale jak dítě a musí postupně dorůstat a dospívat, tak budeme dorůstat a dospívat i ve společenství církve. A Pán je zárukou, že jsme všichni přijati do jeho rodiny a On nás bude vyučovat, proměňovat a vést jako dobrý Pastýř v kruhu nové rodiny, které On je Hlavou. Není toto důvod k radosti?

Církev není dokonalá, je to nyní církev bojující - za posvěcení a věrnost Kristu. Ale i když ještě není dokonalá, je to to nejlepší prostředí, které nyní máme, abychom dorůstali do Krista. Církev je Boží dar pro mne i pro tebe. Skrze církev Bůh zamýšlí, aby naše radost v Pánu rostla. Miluješ to, co Bůh miluje? On dal svého jednorozeného Syna, aby si vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras a učinil je svým královským kněžstvem. Miluješ i ty Boží církev? Čtvrtý Pavlův důvod ke křesťanské radosti najdeme v oddíle Fp 2:2. 

D. Radujte se z jednoty církve

  • Fp 2:2  dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení,

Výzva “Radujte se v Pánu“ (3:1) zjevně obsahuje také to, co je radostí Pavla v tomto oddíle. Když přemýšlí a modlí se za filipské křesťany, jeho radost se kupí a nakonec je dovršena do vrchovaté míry - čím? Jednotou sboru ve Filipis. Dovršte mou radost a buďte jednotní! V jednotě lásky.

Radost v Pánu budeme zakoušet v prostředí jednoty církve. Tvoje radost v Pánu poroste tak, jak poroste jednota místního sboru. Kdo má jednotu v církvi na starosti? Kdo a jak ji vlastně způsobuje? Jak se jednota projevuje a k čemu směřuje? To jsou přirozené otázky, vyplývající z podstaty sborové jednoty. Teprve když na ně zjistíme odpovědi, pak můžeme společně růst v radosti. Pak je dokonce zaručeno, že naše radost bude dovršená! Na čem je založena jednota v církvi?

Jak na ulici poznáte policistu? Ano, podle uniformy. Přesto se stává, že i ten, kdo má uniformu, může brát od řidičů při silniční kontrole úplatky. Když se na to přijde, může skončit ve vězení. Jeho jednota s policií se rozpadne. Jednota církve není založena na vnějších znacích - jako je uniforma, nebo budova. Je založená na víře v Ježíše Krista, Boha v lidském těle, ukřižovaném pro naše viny a třetí den vzkříšeného pro naše ospravedlnění (Ř 4:25). Zde se projevuje důležitost vyznání víry. Jako místní církev i my potřebujeme formulovat své vyznání víry. Na webových stránkách sboru jej máme zveřejněné – čemu věříme. Je užitečné si to vyznání číst a přemýšlet nad ním. Je to užitečný souhrn pravd, které z Písma vyučujeme ve sboru. Jednota církve je založená na zjevení Božího slova. Pokud se lidé neshodnou, že Písmo je Bohem vydechnuté, neomylné, bezchybné, dostatečné pro spasení i celý život, pak nemohou ani mít jednotu v Kristu.

Z tohoto zvláštního Božího zjevení - z Písma svatého, vychází také naše poznání Boha Otce, Jeho Syna Ježíše Krista, Ducha svatého i cesty spasení. Proto studujeme a vykládáme Písmo, abychom budovali jednotu v Kristu do jejích důsledků v křesťanském životě. Výkladem ale naše úsilí o jednotu nemůže skončit. Kdyby náš policista řekl: já znám zákon, ale neřídil by se jím, a místo toho ho překračoval a bral úplatky, bude brzy místo policistou vězněm. Na položeném základě - na Kristu, se jednota dále rozvíjí do krásy nádherné stavby přesně podle slov z 2. kap. Filipským – vzájemnou službou lásky a pokory.

Kdo má jednotu v církvi na starosti? Jsou za ni odpovědní všichni: starší, aby vedli vyučováním Písma i kázní, každý ve sboru především svým následováním Krista - svým posvěcováním a svou službou. Protože Bůh sám je zárukou jednoty v církvi, naskýtá se ještě další otázka: jak to, že je viditelná církev tak roztříštěná? Jsem přesvědčený, že velkou úlohu v tom hraje naše tvrdé srdce. Kolik Pavel věnuje úsilí, aby nás vedl k dovršení radosti v jednotě v církvi! Buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení! Tolik úsilí to po nás vyžaduje. Můžeme jej zvládnout? Sami od sebe jistě ne. Ne, myslím, že tenhle zápas o dovršení radosti v jednotě církve začíná tam, kam nás Pavel v Duchu svatém neomylně vede:

  • Fp 2:5-8  Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši: 6  Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, 7  nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka 8  se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.

Zde, u Krista, se začíná i dovršuje křesťanova radost. On je hoden následování, on je nám dán jako vzor hodný napodobování. On je zdroj naší síly. Nechť je mezi námi takové smýšlení...

Bratři a sestry, upněme svou naději na Krista a pomáhejme si dary Ducha svatého růst do Jeho podoby. Vždyť naším cílem je nebeské království, nic méně. Vše potřebné k radosti z jednoty církve nám bylo již dáno. To jen my jsme si přinesli sebou něco z toho starého člověka, soustředěného na sebe, co nám stále brání v růstu jednoty.

  • Žd 12:1-2 Proto ... odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, 2  s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle.

Policista se nemůže spolehnout sám na sebe - zda i zítra obstojí. Ale křesťan se může a musí spoléhat na Krista každý den, neboť to není ani tvoje síla, schopnosti, šikovnost ani zkušenost, co tě má moc ochránit od pádu, ale jedině Boží milost. A Bůh řekl:

  • Žd 13:5 `Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.´

On je záruka i jistota jednoty v církvi. Takovou jistotu nikdo z lidí nemá, kromě křesťanů. A proto jednota církve není nemožná. Navzdory našim slabostem, hříchu a tvrdosti.  Ona je přímo zaručená kvůli Bohu, který ji působí v Kristu. On nepřestane jednat ani s námi, v našem malém místním sboru, ale povede nás, abychom usilovali o jednotu mysli, lásky, duše i smýšlení. A to je naše naděje i náš pokoj - On to učiní, aby naše radost byla vrchovatá.

III. Závěr

Čtyřikrát nám dnes Pavel připomněl, v čem leží křesťanova radost: v modlitbě za církev, ve zvěstování Krista, ve společenství církve a v její jednotě. Když to Pavlovi nebylo zatěžko psát znovu a znovu, o to víc vidíme, jak důležitá je radost v Pánu. Připomínejte si tyto zdroje vaší radosti a Písmo zde zaslibuje, že vám to bude oporou. Radost v Kristu vás bude posilovat tak často, jak často se budete z něj a v něm radovat. Bůh nám dal nyní podrobný návod, kam pro tuto radost chodit.

Bratři a sestry, není náš Bůh Bůh nanejvýš milující? Chvála jemu!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Osnova kázání

Otázky ke studiu