Světlo Kristova kříže (J16,16-33)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 31. března 2019

 

Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě

k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. 

1 Korintským 1:18 

 

I. Úvod

Pokoj vám, bratři a sestry, milovaní svatí, milí hosté i domácí víry, mám radost, že se dnes spolu můžeme opět ponořit do Janova evangelia, abychom viděli, jak pokračuje jednání Pána Ježíše s jeho učedníky v poslední večer, který spolu strávili před tím, než Římané Ježíše zatkli a na druhý den ukřižovali. Již poosmé spolu budeme studovat, co nám Duch svatý v Písmu říká o budování, potěšování a vyzbrojování 11 nejbližších učedníků, apoštolů Pána Ježíše pro dobu, kdy od nich bude vzat a odejde zpět k Otci. Věřím, že je dobré studovat, co se v oněch dnech před dvěma tisíci lety odehrálo tam, na blízkém východě, ve městě Jeruzalém.

 

A. Moc Písma

Ale kdyby to byl pro nás jen kus historie, nějaká zajímavost v dějinách lidstva, pak bych se nedivil, kdyby to každého kdo je dnes zde v sále a není vyloženě fanda historie, začalo časem nudit - mluvit o neznámých lidech, žijících v úplně odlišné kultuře, než je ta naše a ještě navíc před tak dávnou dobou. Ale Bible, Boží slovo, má zvláštní schopnost. Jsou zástupy lidí, kteří vám řeknou, že když četli Bibli, začali zjišťovat, že to není obyčejná kniha. Protože jak ji četli, zjistili, že ta kniha mluví o nich! Dokonce věřím, že je i v tomto sále nemálo lidí se se stejnou zkušeností, když poznali, že:

  • Žd 4:12-13  Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. 13  Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat.

Boží slovo mě zná! Skrze příběhy jiných lidí, v různých dobách i kulturách, ale znovu a znovu Písmo mluví o tom, co máme společné: o naší potřebě pokoje s Bohem, Stvořitelem a Udržovatelem všech věcí, s Pánem a Soudcem všech. Boží slovo dokáže to, co žádná jiná kniha na světě: Duch svatý ji používá, aby skrze ni k nám mluvil. Mou modlitbou je, aby k dnes Duch svatý takto používal Písmo i v našich životech. Protože pak i pro nás platí, že:

  • Ř 15:4  Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.

 

B. Ježíšova péče

Od umývání nohou v horní místnosti v Jeruzalémě a společné večeře, přes odpovědi na nejpalčivější otázky lidského nitra, po ujištění o pevné, hluboké a neměnné lásce, až k zaslíbení Ducha svatého, tím vším provedl Pán Ježíš své milé. Jak jinak by mohli učedníci porozumět lásce Kristově i tomu, co znamená milovat druhé, než když jim jejich Pán myl nohy? A on to udělal. Abychom i my rozuměli, co znamená láska k druhým. Jak jinak mohl utišit zneklidněnou mysl učedníků, kteří nevěděli, jak být zachráněni pro věčnost, než, že jim ukázal, že je jen jedna cesta k věčnému životu: skrze víru v Něho - Ježíše Krista. Už rozumíte, jak můžete být smíření s Bohem? Jak jinak mohl Ježíš dát učedníkům pevnou jistotu Boží lásky a péče, než že pošle jiného Přímluvce, aby s nimi byl na věky - Ducha svatého. Už rozumíte, že skrze víru v Ježíše jste v bezpečí pro celou věčnost?

Tak, jak se blíží Kristův kříž, tedy opravdu ta událost ukřižování a zmrtvýchvstání, objevuje se více a více světla i v životech učedníků. Světlo kříže proniká tam, kam nic jiného proniknout nemůže. To, co nemůže být nikdy odhaleno, to, co se snaží zůstat skryto a to čemu člověk nerozumí - vlastnímu srdci, to odkrývá světlo Kristova kříže. Všimli jste si toho někdy? Obyčejný dřevěný kříž vrhá stín. Ale Kristův stín osvětluje! Kristův kříž vrhá světlo i na obyčejné věci každodenního života, jako je smutek a radost. To, co bez Krista vidí tento hříšný svět jako potěšující, to se skrze Kristův kříž ukáže v pravém světle věčnosti úplně jinak. Stejně tak to, co se jeví v tomto světě jako smutek, bývá ve světle Kristova kříže obráceno v radost. Právě o takové události nyní slyší učedníci:

 

II. Ježíš odejde k Otci

A. Zanedlouho

Právě jim oznamuje:

  • J 16:16-19  Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte." 17  Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: "Co znamenají slova `zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte´ a `odcházím k Otci´?" 18  Říkali: "Co znamená ono: zanedlouho? Nevíme, o čem mluví." 19  Ježíš poznal, že se ho chtějí otázat, a řekl jim: "Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: Zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte?

Učedníci jsou opět zmateni. Nerozumí tomu, co jim Ježíš říká. Kdybychom neměli zbytek Nového zákona, ani my bychom to nevěděli. Stejně jako učedníci, i my potřebujeme, aby nám to Pán Ježíš vysvětlil - potřebujeme Jeho slovo, abychom rozuměli, co má přijít. Učedníci jsou ve strachu. Neví, co bude. Ale Kristovo slovo je prostředek k pokoji a dává světlo k tomu, co je před námi.

Někdy se necháváme lapit od pasti pochybností a obav o to, co bude. Loni bylo u nás velké sucho. Výrazně ubylo zásob podzemní vody, na některých místech lidem netekla voda a musela se dovážet. Situace se může opakovat. Ale bylo by chybou žít nyní v neustálém strachu, co bude. Jakákoliv zmínka o tom, že určitě i letos bude málo srážek, potom působí zase jen obavy a strach. Ale my nevíme, zda bude sucho nebo bude pršet dostatečně. Je třeba pracovat na tom, abychom vodu měli, ale určitě není dobré žít už předem ve strachu. Náš život je v Božích rukách. A On své děti miluje a všechno, co se jim bude dít, bude k jejich věčnému prospěchu. Držme se Božího slibu! On nelže, ale je věrný! Stačí, že máme Jeho slovo, které nám říká, to co potřebujeme vědět o tom, co bude.

  • Ř 8:28  Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.

Teprve Kristův kříž vrhne plné světlo na toto Ježíšovo oznámení učedníkům. Bude zatčen, ukřižován a zemře. Zanedlouho ho již nespatří. Je čtvrtek večer, zítra bude ukřižován a jeho tělo dáno do hrobu. To je ono: "zanedlouho". Bude to zanedlouho, ale ne nadlouho. Smrt nebude mít moc Ho udržet! Jak by mohlo to, co je odplatou za hřích, udržet bezhříšného navěky ve své moci? Jakým právem by jej smrt mohla mít pod svou mocí navždy? Kdyby měl platit kdokoliv z nás, kteří tu dnes sedíme, za své hříchy, pak by to bylo spravedlivé, aby naše splátky trvaly věčně. Proč? Vždyť přeci, když si koupíte dům na hypotéku, také budete splácet jen určitý počet let, dokud svůj dluh nezaplatíte. Když splatíte poslední korunu, jste bez dluhu! Ale hypotéka na život je mnohem dražší! Byli jsme stvořeni k obrazu Božímu. Sami sobě jsme život nedali, a ani ho sami o sobě nedovedeme udržovat, natož prodlužovat. Život nám byl dán Stvořitelem. Jemu patří všichni lidé, kteří se kdy narodili. Byli jsme stvořeni k věčnému vztahu se svým Stvořitelem. Ale Adam s Evou jej odmítli. Chtěli být bohem sami sobě.

  • Ř 1:21  Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě.

A všichni lidé v tom od té doby pokračují. Bez výjimky.

  • Ř 3:10  jak je psáno: `Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, 11  nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha;

Mzdou hříchu je smrt. Ne život, ale smrt! Oddělení od Boží lásky dokud není zaplacena plná cena. Jak je veliká cena hříchu? Odpovídá ceně života, ke kterému jsme byli stvořeni a který jsme dostali: a ten je věčný! Proto i cena za hřích je věčná: věčné oddělení ode vší Boží dobroty a lásky. Jen a jen naprostá spravedlnost. A tu přece nevěřící svět chce! Ale nerozumí, co znamená. Nerozumí ceně života ani smrti. Dokud Bůh nenašel nás! Právě teď Duch svatý skrze toto Písmo z Jana 16 volá: Dejte se smířit s Bohem, dokud je čas!

  • Žd 3:15  Je řečeno: `Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru!´

Pán Ježíš odejde k Otci. Učedníci ho zanedlouho již nespatří, protože bude v hrobě. Nebude to však trvat dlouho. Zanedlouho ho opět spatří, protože bude vzkříšen! To však bude teprve zjeveno. První, co učedníci uvidí, bude radost světa a jejich vlastní zármutek. Ježíš pokračuje:

 

B. Pláč učedníků a radost světa

  • J 16:20  Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy se budete rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost.

Jak snadno se bez Kristova slova, bez toho, aniž by události v tomto světě byly osvětleny Kristovým křížem, můžeme nechat zmást. Přichází chvíle, kdy bude Ježíš zatčen. To je v tu chvíli pro učedníky naprostá katastrofa. Ještě před několika dny, když slavně přicházeli s Ježíšem do Jeruzaléma na velikonoční svátky, zdálo se, že je čeká skvělá budoucnost. Dlouho očekávané naplnění proroctví Zacharjáše:

  • Za 9:9  Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.

Je tu! Ježíš je ten král, který symbolicky vstupuje do Jeruzaléma na oslátku. Království pro Izrael bude obnoveno! Jaké však zklamání! Místo kralování svého Mistra Ježíše zanedlouho nespatří! Ježíš odchází! Místo slavnostního hodu, plného jídla a pití, halasu u vína ze Za 9:15 přichází pláč! Budou plakat a naříkat nad svým Mistrem. Uvidí jeho potupnou smrt. Konec všech nadějí. A svět? Ti, co Krista odmítli za Krále a Spasitele? Ti se budou radovat! Konečně se zbavili toho, kdo je tak hluboce usvědčoval z hříchu. Svět nechce Krista! Všimli jste si? Svět udělá cokoliv, jen aby se Krista zbavil! Oblékněte biblickou víru do šatů náboženství, ve kterém Kristus Božího slova není, a svět bude dokonce náboženství tleskat! Boží slovo nám dává vysvětlení, proč to tak je:

  • 2 K 11:14-15  A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla; 15  není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti. Jejich konec bude jako jejich skutky!

A to je vrchol radosti světa, v čele se satanem, arciknížetem odpůrců živého Boha. Ježíš, Syn Boží, jde vstříc kříži! Ďábel a svět, který je mu poslušný a v němž on působí (Ef 2:2), je nyní na nohou a raduje se! Naproti tomu učedníci budou prožívat těžký zármutek. Jejich Pán a Mistr bude umírat na kříži.

 

C. Pláč se promění v radost

Proto jim to nyní Ježíš říká předem. Aby porozuměli, co se bude dít, používá Ježíš ilustraci z každodenního života, aby na srozumitelném příkladu vysvětlil duchovní skutečnost. Řekl jim:

  • Jan 16:21-22  Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk. 22  I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme.

To, co se zdá být nyní absolutní prohrou, obrátí kříž Pána Ježíše v radost. To, čemu svět nerozumí, ale raduje se z toho - že se zbavil Krista, použil Bůh ke svému vítězství. Na kříži bude poražena smrt, aby už nemohla vládnout nad těmi, které Kristus přišel zachránit od důsledků jejich hříchů: od věčné smrti, což je věčné utrpení pod Božím spravedlivým hněvem. V čem se více může radovat srdce obmytého hříšníka! Radost z odpuštění Božího už ti nikdo nevezme! O majetek můžeš v tomto světě přijít, o zdraví pravděpodobně také, o mládí určitě, ale o radost Božího dítěte z ospravedlnění z víry přijít nemůžeš! Taková radost není z nás, ta je darovaná od Boha. Kdy se to stane?

  • Jan 16:23  V onen den se mě nebudete již na nic ptát. Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to. 24  Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná.

Onen den, který navždy změní dějiny světa, a nejen tohoto vezdejšího světa, ale celého viditelného i neviditelného vesmíru. Je to den vzkříšení Ježíše Krista. Pro tuto skutečnost bude jednoho dne obnoveno vše - bude nová země a nové nebe, a hříchu už nebude. V onen den započala "poslední hodina" z 1J 2:18. To je období ode dne vzkříšení až do konce historie - do dne soudu. Kristův kříž vrhá světlo do této nové éry po vzkříšení Krista. Jeho oběť daná Otci byla přijata. Je dostatečná na to, aby zaplatila plnou cenu za hřích a odvrátila Boží hněv od těch, kteří jej měli nést, na Krista na kříži. Jak je to ale s vyslyšením našich proseb? Zde Ježíš říká, že je Otec vyslyší.

Dokud jsi se ty sám nesetkal s živým Kristem, a nepřijal jeho oběť, nemohl jsi prosit Boha Otce v Kristově jménu. Ale teprve skrze víru v Krista je tvá prosba k Bohu přijata. Jsi-li nové stvoření, pak jsi poznal Jeho lásku a nyní zůstáváš v Kristu skrze poslušnost (15:4), zůstáváš v poslušnosti Božímu slovu (15:7). Žádejte tedy Otce v poslušnosti Kristu - stále více proměňováni do jeho podoby - do Krista, do jeho svatého charakteru a pak vám Otec dá, všechno, oč prosíte. Za co prosí proměněné srdce? Za to, aby rostlo v posvěcení! Je to ovoce víry, o co budete prosit a to dostanete, v tom porostete!

  • Ga 5:22-23  Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, 23  tichost a sebeovládání.

Možná namítnete: Ale já jsem žádal, abych dostal lepší práci - a nic! Anebo: Já jsem žádal, abych byl uzdraven z nemoci - a nic! Proč, když tu Ježíš, můj Spasitel zaslibuje, že mi Otec dá, oč budu žádat v Kristově jménu?

Milí bratři, milé sestry, Otec nám s jistotou dává to, o co prosíme v Kristově jménu - tedy přesně to, co potřebujeme, abychom byli více jako Kristus! Někdy si myslíme, že Bůh naše modlitby nevyslyšel. Ale ve víře v Krista si můžeme být jisti, že to jsou VŽDY vyslyšené modlitby. Jestli jsi nedostal novou práci, o kterou jsi prosil, pak si můžeš být jist, že právě ta práce, kterou máš nyní, je ta správná, ve které tě Duch svatý bude proměňovat do Krista. Jestli jsi nebyl uzdraven z nemoci, za což jsi prosil, pak si můžeš být jist, že právě skrze tu nemoc tě bude Duch svatý proměňovat do Kristova charakteru. Bůh vyslýchá modlitby svých dětí, o které prosí v Kristově jménu. A dává, aby naše radost v Něm byla úplná.

 

III. Světlo Kristova kříže

A. Nová éra

  • J 16:25-28  To vše jsem vám říkal v obrazech. Přichází hodina, kdy k vám už nebudu mluvit o Otci v obrazech, ale budu jej zvěstovat přímo. 26  V onen den budete prosit v mém jménu a neříkám vám, že já budu prosit Otce za vás; 27  vždyť Otec sám vás miluje, protože vy milujete mne a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha. 28  Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď svět opouštím a navracím se k Otci."

Doposud Pán Ježíš mluvil v mnoha obrazech: o vystavení chrámu ve třech dnech, o novém narození dospělého člověka, o živé vodě, která uhasí žízeň navždy, o proudech živé vody planoucí z nitra věřících, o lidech, kteří nespatří smrt. Mluvil o sobě v obrazech: o tom, že musíme jíst jeho tělo a pít jeho krev. Mluvil o sobě jako o dobrém pastýři, který položí život za své ovce. Mluvil i nyní o "zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět spatříte". To jsou obrazy skutečností, na které vrhne světlo teprve Kristův kříž. Přichází nová doba, doba Nové smlouvy, která počíná křížem. Bude zaplaceno výkupné, bude vylit Duch svatý, vznikne církev. Co bylo zahaleno, bude ve světle kříže nyní zjeveno! Kristus a jeho vykoupení je to zjevené tajemství, které bylo od věků ukryto v Bohu! (Ef 3:9) Je to doba, kdy každý, kdo je nové stvoření, může přicházet v prosbách a modlitbách přímo k Otci. Pán Ježíš otevřel do široka cestu k Božímu trůnu! Vaše modlitby Otec slyší. Miluje nás, protože milujeme jeho Syna. Už nemusí Otce prosit: vyslyš je!, ale Otec vždy slyší ty, kteří milují Jeho Syna. Syn se nyní přimlouvá, aby Otec vždy pamatoval na Jeho oběť na kříži. To je jeho věčná přímluva, přímluva dokonalého Velekněze (Žd 7,25). Jeho dílo na zemi je dokonáno. Nyní se navrací k Otci (28).

 

B. Světlo pravdy

Toto je závěrečné slovo Pána Ježíše k učedníkům. Potom se za ně už bude modlit.

  • Jan 16:29-33  Jeho učedníci mu řekli: "Nyní mluvíš přímo a bez obrazů. 30  Nyní víme, že víš všecko a že nepotřebuješ, aby ti někdo kladl otázky. Proto věříme, že jsi vyšel od Boha." 31  Ježíš jim odpověděl: "Teď věříte? 32  Hle, přichází hodina, a již je zde, kdy se rozprchnete každý do svého domova a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou. 33  To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.

Světlo Kristova kříže proniká nakonec i do srdcí učedníků. Co bylo zahalené, kříž zjevuje. Tolik sebedůvěry je stále v jejich myslích a srdcích. Ale již tuto noc se ukáže, co je v srdci těch, kteří nyní prohlašují: Věříme! Zanedlouho se všichni rozprchnou před nebezpečím. Na prvním místě bude myšlenka: zachránit si svůj život. Kde bude ta víra, se kterou se nyní tak chlubí?

Spoléháš na svou víru. Ještě spoléháš na svou dostatečnost, na svou dobrotu?

Ono to nějak bude, vždyť to se mnou není tak špatné. Podívej se na ty, kteří osobně chodili přes tři roky s Kristem – tak blízko mu byli – a přece je jejich srdce podvádělo – byli přesvědčení o pevnosti své vlastní víry. Teprve Ježíšův kříž odhalil pravdu o stavu jejich srdce. Potřebovali Krista a jeho milost, potřebovali se mu v důvěře odevzdat. Jsou to tvoje myšlenky? Kristus byl ukřižován. Zamiluješ si jej nebo ho odmítneš a zůstaneš přítelem světa? Pak nebudeš mít nic, než soužení. Přimkni se vírou k Ježíši. On přemohl svět. I tvoje hříchy mohou být splaceny. Vzchop se a přijď.

Proto Kristus, věčný Boží Syn umíral na kříži. Abys nyní k Němu mohl přijít a zbavit se jednou provždy svých vin, svých břemen, která tě tíží až k smrti. Pojď k Němu. Nalezneš pokoj pro svou duši. Nenajdeš ho nikde jinde. Pojď. Pojď nyní - teď ti to Ježíš řekl:

  • Jan 16:33  To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.

Osnova kázání