Z Pavlova nitra vychází zoufalé zvolání! Znovu nám ukazuje na bídný stav přirozeného člověka. Znovu nám ukazuje na absolutní závislost na Boží milosti. Z Pavlova nitra však ale vzápětí vychází i to nejradostnější zvolání! Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho! Není žádná jiná cesta!
Nepohrdejme Bohem a Jeho dobrotou!
O naprosto zoufalém a beznadějném stavu člověka! Ř 7, 12-13
Úvod
Pokoj, milost a milosrdenství Pána Ježíše Krista buď s vámi se všemi drazí sourozenci v Kristu! Co si myslíte o našich společných shromážděních? Kdybyste chtěli vyjádřit podstatu, povahu, smysl, cíl a záměr našich společných shromáždění, co by vás k tomu napadlo? Dá se to všechno vyjádřit jedním slovem? To proč se scházíme, co vlastně děláme? Napoví mi někdo?
Milovaní, čtěte Písmo. S pokornou modlitbou proste pokaždé Boha, aby vám mocí svého svatého Ducha, který je ve vás, dal plnost moudrosti a poznání. Aby se vám otevíralo srdce a duchovní zrak, když budete číst a vykládat Písma. Potom budete se vší moudrostí rozeznávat, co je dobré, co zlé. Budete vědět, co je od Boha, co nikoli.
Vzdorovitá a neposlušná přirozenost padlého člověka se probouzí ve chvíli, kdy narazí na omezení a hranice zákona. Hříšný člověk a jeho neproměněné srdce tíhne, touží nejsilněji právě k věcem, které zákon zakazuje. To je to ovoce, které nám nejvíce chutná. A dnes o tom budeme ještě hovořit.
V čase pro nás těžkém jako je dnes a možná ještě těžších, stojících před námi. Je Písmo úplně stejně Božím životem, který do nás Bůh vdechl a vdechuje, jako v Gn 2, 7. To Boží Duch vlévá do nás svůj život. Milujete-li Boha, milujte Jeho slovo, chvíle, kdy k vám promlouvá. Dychtěte po nich, děkujte za ně. A bez nich buďte jako bez života!
Jedině Bohu patří vděčnost i sláva!
Motto: Kvůli sobě, kvůli sobě samému to dělám. Což smí být mé jméno znesvěceno? Svou slávu nikomu nedám." Iz 48, 11
Úvod
Pokoj vám a milost! Pokračujeme v listu Římanům a budeme končit šestou kapitolu. Navzdory tomu, že se nemůžeme scházet fyzicky, máme stále jednotu Božího lidu, která je jednotou víry, naděje, lásky a smýšlení. Apoštol Pavel píše do Efezu:
